Volby

Ve vedlejší vesnici, v kulturní perle Floridy Sarasotě, se minulý týden málem stala obětí politických a náboženských neshod, skoro jako na Středním Východě, US kongresnice Katherine Harris. Ano, ano, Tome, to je ta, co jsem jí poslal před čtyřmi lety ten nešťastnej pugét růží - letos chybělo jen půl stopy a byl bych jí posílal pohřební věnec. Tak vážně se tady letos berou volby.

Katka a parta věrných Republikánů stáli na chodníku u nejrušnější křižovatky Sarasoty a úsměvy a máváním tabulemi "Re-elect Katherine Harris" odpovídali na neslušné posuňky kolemjedoucích. Proti Katce kandiduje Jan Schneider, nedávno převelená na Floridu z New Yorku, ale nešlo jí to tady moc dobře, přestože v Sarasotě má spoustu vlivných soukmenovů. Mno, v nouzi Franta dobrej a tak jeden z jejích oddaných vyznavačů, nějaký Barry Seltzer, chtěl Katku trochu zdemoralizovat, dupnul na plyn, stočil Cadillaca na chodník a rovnou do těch Republikánů. Policajtům pak řekl, že "he was simply exercizing his political expression" a celou cestu na fízlárnu a ještě dlouho tam přesvědčoval policajty volit pro Schneiderovou. Seltzerovi právníci Finebloom a Haenel se pokoušeli to ututlat doma ve štetlu, ale protože pokus o přejetí kongresnice je federální zločin, tak to má teď FBI. A to má pan Seltzer kliku, že se jmenuje Seltzer a ne Machmoud, to by frčel šupem na Quantanámo.

Chtěl jsem původně volit celou demokratickou sestavu (i se Schneiderovou), ale u Katky dneska udělám vyjímku a píchnu ji (nebo co na mně budou chtít, abych za tou plentou dělal). Za odvahu. Jen si po té příhodě s kamikazi Seltzerem skočila vyměnit prádýlko a zase mávala a mávala, jako ten kanonýr Jabůrek.

Nemyslím si však, že to bude tentokrát Florida, kde bude největší vzrůšo, i když zkušební krachy různých volebních mašin a systémů by tomu mohly napovídat. Floriďané mají ještě v dobré paměti, jak za ně volil Nejvyšší soud a teď mají příležitost si vyrovnat účet. Pro současné Američany byl vždycky důležitější fotbal než politika a jejich nezájem o politické dění je příslovečný. Když jim ale někdo sáhne na jejich práva a privilegia, třeba jen domýšlená, tak je zle, i když často nemají potuchy, o co ve skutečnosti jde.

Media a nejrůznější průzkumy veřejného mínění se předhánějí v analýzách cobykdyby a předhazují všechny možné a nemožné kombinace elektorální strategie, včetně třiceti dvou možností rovného počtu elektorálních hlasů 269:269 (a přitom ani ještě nepřišli s tím, že by při rovnosti hlasů stačilo, aby jediný elektor volil jinak, než by "měl"). A sýčkují, že výsledek voleb zase může rozhodnout nějaké mimořádné řešení. Prostě, máme se na co těšit.

Zdá se ovšem, že jim jeden faktor až do teďka unikal: noví voliči, především mladí, kteří jsou "vědeckým" průzkumům těžko dosažitelní. Mladí lidé jsou idealističtí, ještě nezkoruptovaní a nenávidí lež, přetvářku a cynismus - bude jim proto méně nesympatický Kerry než Bush. Značné procento nových voličů jsou Afroameričané a zda je převáží hispánští illegálés, které se snaží amnestií získat Bush, je pochybné. Přílišná příchylnost k Bushovi se může nevyplatit i nižšímu ešelonu. Například US senátorský kandidát Martinez, kubánský emigrant, pro kterého agitují oba Bushové jak pro bratrance, by zcela určitě porazil inkompetentní kandidátku Betty Castor, kdyby byl méně arogantní a nepapouškoval Bushe.

Jako hodně jiných nezávislých a i republikánů, budu volit ABB, Anybody But Bush. Nedělám si iluze, že Kerry splní ze svých slibů víc než Bush. Ani jeden na ně nemůže sehnat peníze a na některé (jako školství) ani nemá ústavní mandát. Oba budou slepě podporovat Izrael - Kerry snad bude opatrnější zabřednout do eskalace problémů v Iráku a nepustí se do dalších válečných dobrodružství.

Osobně mi je Kerry sympatický tím, že je po prarodičích Přemyslovec Z toho by měla pramenit i nějaká taková defenzivní opatrnost v kauzách Izraele. Bush, naopak, je bigotní fundamentální křesťan, jehož náboženskou povinností je stát za Izrelem za každých okolností, bez ohledu na důsledky pro USA. Z jeho znovuzrozeného křesťanství mám obavy i v jiných věcech, jako je třeba vědecký pokrok a sociální otázky.

Volit Kerryho by mělo být i politickou strategií "třetích" politických stran. Dnes nemá například Nader naprostou žádnou šanci jenom ukázat, že existuje alternativa k vládě Demokratů nebo Republikánů. Kdyby vyhráli v těchto volbách Republikáni, v příštích volbách tu budou zase Demokrati s hláškami, že oni to budou dělat líp. A tak pořád dokola. Když budou ovšem letos zvoleni Demokrati - a ti stejně všechno to, co zbřídil Bush nemohou za další čtyři roky napravit i kdyby chtěli, tak nějaká třetí strana bude mít šanci přesvědčit obecenstvo, že je snad třetí cesta. A také se změní voliči, v neprospěch skalních konzervativců. Náboženská bigotnost zaciná vyznívat, společnost se liberalizuje a voliči budou informovanější a zkušenější.

Mnohem víc budeme vědět večer a zitra, i když nás připravují na to, že s těmi kompjůtěry to tak rychle zase nepůjde. Mno, snad je to tak lepší, dávat nám to po menších soustech.