Domnělý teror - cesta k totalitě a válkám (2. díl)

Bush potřeboval přísun nafty z Iráku zastavit, aby zabránil dalšímu poklesu její ceny (a tím pádem svého profitu). Ale stejně, jako pro Roosevelta, i pro něj bylo výhodnější, aby konflikt začala druhá strana.

Irák se dlouhou dobu pokoušel získat přístup do Perského zálivu. Cítil se omezen proužkem země podél kuvajtských hranic, který irácké zájmy posouval do blízkosti znepřáteleného Íránu. George Bush, který zbaběle vyzbrojoval iráckou armádu v průběhu její války s Íránem, poslal prostřednictvím Aprily Glaspieové (americké velvyslankyně v Iráku) Saddamovi zprávu, že Spojené státy nebudou intervenovat, rozhodl-li by se on, Saddam, pro vojenskou intervenci v Kuvajtu.

George Bush pochopitelně věděl, že by Američané odmítli vystavit své syny a dcery riziku ztráty životů pro naftu, proto sáhl k podvodu. Využil služeb PR firmy, o které bylo známo, že patří mezi ty nejpřičinlivější, bezskrupulózní a nejtvořivější lháře ve svém oboru a která si své bohatství vybudovala výhradně na penězích daňových poplatníků. Tato firma připravila monumentální podvod, ve kterém hlavní roli hrála dcera kuvajtského vyslance OSN. Tato dívka vystoupila v televizi. Předstírala, že je kuvajtskou zdravotní sestrou a vylíčila šokovaným divákům, jak iráčtí vojáci vyhazovali děti z inkubátorů v kuvajtských nemocnicích. Nemluvňata na studené podlaze nechali umřít. Média - už tehdy spolupracující na tomto podvodu - nikdy nepoložila dívce otázku, proč se tedy tato "zdravotní sestra" nepokusila kojence ze země zvednout a zabalit alespoň do něčeho.

Pod vlivem historky o inkubátorech podpořila americká veřejnost operaci Desert Storm, při které sice Američané Saddama nezlikvidovali, ale podařilo se jim na dva roky zabránit kuvajtské naftě téci na světové trhy a omezit irácký export nafty až do dnešních dnů. Naši synové a dcery si mnohdy dovezli z Iráku vážné zdravotní potíže, ale pro naše vládce to byla nízká cena, kterou museli zaplatit; odměnou jim přece bylo zvýšení zisku ropných firem.

Po vítězství v Iráku se na obzoru objevila možnost další války na území Bosny bohaté na přírodní zdroje. A znovu byla země vmanévrována do války pomocí podvodu.

K důkazu existence koncentračního tábora současných dnů byla použita fotografie vychrtlého Fikreta Alice zírajícího přes ostnaté dráty (viz obrázek vpravo). Noviny uveřejnily obrázek s textem Belsen 92, což mělo vyvolat asociaci s nacismem - nezbytnost k vyslání amerických vojsk do další země.

Ale když německý novinář dorazil do Trnopolje do místa, kde se měl vyskytovat koncentrační tábor, zjistil, že fotografie byla kompletně zfalšována! V Trnopolji nebyl koncentrační tábor, ale utečenecké centrum. Žádné ploty z ostnatého drátu. Pečlivé prozkoumání snímku ukázalo, že byl pořízen z místa, kde stála transformační stanice částečně ohrazena ostnatým drátem, přičemž fotograf stál uvnitř ohrazeného prostoru a fotografoval lidi vně. (Pozn. vydavatele: Článek se o tom nezmiňuje, ale dalším podvodem bylo to, že zmíněný Alic Fikret nebyl vychrtlý z hladu, ale protože trpěl nějakou nemocí.)

Znovu byla americká veřejnost ošálena, aby podporovala akci, kterou by bez podvodu nepodpořila.

Ačkoliv existovala řada prezidentů, která vědomě zahájila válku na základě falešných důkazů, pro vlastní prospěch, snad žádný prezident nikdy nezašel tak daleko jako Bill Clinton.

V době, kdy veřejnost očekávala veřejné prohlášení Moniky Lewinské po jejím svědectví před komisí, nařídil Clinton raketový útok na Sudán a Afghánistán pod záminkou nevyvratitelných důkazů, že strašák (a bývalý afghánský spojenec) Osama bin Laden tam vyráběl chemické a další zbraně hromadného ničení.

Pečlivá prohlídka fotografií trosek toho, co po bombardování zbylo, ale neodhalila nic, co bychom očekávali v laboratořích, kde se pracuje s vysoce toxickým materiálem. Ujišťování CIA, že půdní vzorky v okolí prokázaly přítomnost biologických zbraní, padlo na tvář když se ukázalo, že v okolí vůbec žádná půda není. Sudán požadoval návštěvu mezinárodního týmu odborníků, aby otestovali přítomnost nervových plynů, o kterých Clinton tvrdil, že tam jsou. Nic se nenašlo. Súdánská továrna vyráběla neškodný aspirin a její majitel se soudil o náhradu škody.

Mezitím historky o genocidě z Kosova zaplavovaly média (včas, aby zakryly súdánskou ostudu). Byly děsivé a šokující a ve většině případů stejně smyšlené, jako svého času historky Williama Randolpha Hearsta o zvěrstvech Španělů vůči kubánskému lidu,

Vláda a sdělovací prostředky znovu Američanům lhaly. Na fotografii, široce publikované v amerických mediích, vidíme údajně Mig, který ve službách Slobodana Miloševiče útočil na civilisty a byl byl sestřelen. Při bližším zkoumání zjistíme, že na troskách jsou anglické nápisy.

Tak, jako Německo v době kancléře Adolfa Hitlera, tak i současná Amerika prochází sérií událostí, které straší klidný spánek občanů. Vzpomeňme nálož v garáži Světového obchodního centra v New Yorku, explozi před budovou federální vlády v Oklahomě a výbuch bomby v olympijském parku (která vhodně explodovala právě v době, kdy bylo nutno odvést pozornost od svědectví potvrzujících sestřelení TWA 800). Noviny obvykle - podobně jako v době Hitlera - velmi ochotně nacházejí viníky takovýchto událostí mezi "radikály", "podvratnými živly" a dalšími "nepřáteli naší prostřednosti".

Ale při bližším zkoumání těchto událostí se zdá, že věci se přece jen odehrály jinak, než jak se odehrát měly. FBI měla ve skupině připravující bombu v podzemí Obchodního centra informátora. Emad Salam, agent FBI, se nabídl, že bombu zneškodní, ale FBI řekla NE. Tzv. líheň bílých separatistů v Elohim City, kde v týdnech před útokem občas přebýval Tim McVeigh, byla založena a řízena FBI!

A nikdo nikdy nevysvětlil, co dělala dva týdny před výbuchem druhá dodávka Ryder v tajném táboře na polovině cesty mezi Elohim City a Oklahoma City.

Tak takhle jsme dopadli. Jako Římané za dob Crassusových a Cicerových, jako Němci pod vládou Hitlera jsme dnes naši vládou denně varováni, že nás ohrožuje nepřítel - nesmiřitelný, neviditelný, všudypřítomný a nezranitelný. A současně nám tvrdí, že dokud bude mít vláda svázané ruce tím hloupoučkým dokumentem s názvem "Lidská práva", nebude schopna nám pomoci. Už se ostatně objevilo několik článků, kde se vážně diskutuje, zda jsou mimořádná opatření (jako např. mučení) v určitých situacích zdůvodnitelná. Např. v takových, jakým údajně čelíme.

A přesně, jako ve starém Římě a později v Německu, vláda naléhá na veřejnost, aby se vzdala svých práv, neboť je nutno "řešit krizi".

Navzdory tomu, že kamery rády snímají displeje časovačů bomb a palcové titulky nelze přehlédnout, je stále na místě ptát se sám sebe, nakolik je tato krize skutečná a nakolik je výsledkem politických machinací našich vlastních vůdců.

Skutečně nás ohrožují teroristé? Nejde náhodou jen o najaté herce s bombami vybavenými velkými displeji, placené Cicerem, a oděné v hnědých košilích Hitlera?

Římané nikdy nebyli schopni obnovit svou republiku, jakmile ji jednou ztratili. Stejně jako Němci. V obou případech prošel národ úplným rozkladem a kolapsem, než se podařilo vrátit lidem svobodu.

Vzpomeňme si na to, kdykoliv uslyšíme Crassa, jak nás varuje, že se blíží Spartakus.

Vzpomeňme si na to, kdykoliv se pouliční bandy začnou chovat způsobem, jehož účelem je nahnat nám strach.

Vzpomeňme si na to, až zase uvidíme hořet Reichstag.

Článek FAKE TERROR - THE ROAD TO WAR AND DICTATORSHIP vznikl někdy kolem roku 2000, znovu byl uveřejněn na serveru www.whatreallyhappened.com v těchto dnech.

Doplnění vydavatele

Ukázali jsme si, že Bush zdaleka není prvním grázlem, který terorizuje vlastní národ a celou planetu pomocí vymyšlených nepřátel a uměle vyrobených nebezpečí. V historii byla celá řada podobných kreatur. Co ale dělá tohoto muže zvlášť nebezpečným, je skutečnost, že drží prst na knoflíku největšího arzenálu jaderných, biologických a dalších ZHN. A vše naznačuje, že nebude váhat ten knoflík stisknout. Nerad maluji čerty na zeď, ale tak špatně jsme na tom nebyli, co svět světem stojí, jak by řekl klasik...