Muslimové jsou stále agresivnější: poděkujme Bushově juntě

Po dva roky chodila muslimka Shabina Begumová školy v Lutonu. Po celou tu dobu nosila kompromisní muslimský oděv sestávající se z hidžáb (šátku) a šalwar kamíze (kombinace kalhot a blůzy). To je oblečení, které škola toleruje a většina muslimů jej považuje za přijatelný.

Najednou se ale Shabina z ničeho nic a bez varování radikalizovala a rozhodla se, že bez džilbabu to není ono. Džilbab je tradiční muslimský oděv žen zahalující postavu zcela a ponechávající pouze škvírku pro oči. Mohla změnit školu, v místě existují i plně islámské školy, kde s džilbabem nemají žádmé problémy. Ale on školu měnit nechtěla.

Shabina nejprve nějako dobu se svým džilbabem v briské škole provokovala. Když ji škola upozornila, že překračuje míru, dala věc k soudu. Shabině to ale nevyšlo. Soud konstatoval, že její lidská práva, ani právo na vzdělání nebyly porušeny.

Odvolací soud potvrdil právo střední školy v Lutonu požadovat po svých studentech rozumný oděv. Za "rozumný" nepovažuje ředitelství školy tradiční islámský džilbáb zahalující ženu úplně s pouhou škvírou pro oči.

Shabina je prý rozhodnutím soudu zdrcena. Její rodina se vyjádřila, že jde o politováníhodný verdikt, který nepřispěje integraci muslimů do britské společnosti. Jinými slovy řečeno, pod pojmem integrace si její rodina představuje vlastně separaci, kdy oni - muslimové, žijící v naší (západní) společnosti - odmítnou splynout; vyžadují ústupky, které jdou za hranici tolerance. Copak není dost na tom, že britský systém dovoluje existenci čistě islámských škol ve své zemi? Copak není dost, že i v britských školách je nošení hidžabu a šalwar kamízu povoleno?

Tak si myslím, že nám muslimové ještě pořádně zatopí. A za to můžeme poděkovat Bushově juntě a sionistům, kteří unesli Ameriku. To oni zatroubili k této bitvě.

Co se muslimů a jejich domnělých práv týče, už jsem tady několikrát zdůrazňoval svůj postoj. Nejsem na straně pokrokových liberálů (=příznivců muslimů), tak jako nejsem na straně fanatických konzervativců (v podstatě sionistů). Snažím se nenechat se do tohoto konfliktu vtáhnout.

Respektuji muslimskou kulturu (nemyslím si, že je nižší nebo horší než ta západní), to ale neznamená, že dovolím muslimům převálcovat kulturu naši.

Kdybych žil v muslimském státě, respektoval bych jejich zvyky. Např. nechodil bych po ulici opilý s flaškou v ruce, ani bych se nekoupal "na Adama" na plážích, kam chodí oni, protože vím, že obojí je uráží. Není to součást jejich kultury. A totéž očekávám od muslimů žijících dobrovolně a trvale v naší kultuře. Není součástí naší kultury nosit džilbab. Jsou-li zde na návštěvě - prosím. Nic proti džilbabu nemám. Ale nechci ho vídat denně na svých spoluobčanech.

Navštěvujme se navzájem, učme se od sebe, ale nenuťme si navzájem naše životní styly.

Zpracováno podle článku Britská škola vyhrála spor s muslimskou žákyní na českém kanále BBC.