Zamyšlení nad eugenikou

V kritikách byl eugenismus popsán jako přežitá "ďáblova" myšlenka. Pravda, eugenismus má těžkou minulost.

Slovo eugenismus je řeckého původu (eu-dobrý, genos-zrození). Jeho vynálezcem byl Francis Galton, bratranec Charlese Darwina. Právě jeho dílo poskytlo oporu jeho studiu dědičnosti geniality.

Myšlenkou zlepšování kvality lidské rasy se samozřejmě nezabýval jako první. Už Platon navrhoval, aby se strážcům ideální obce přidělovaly nejlepší ženy a tak se zajistilo nejkvalitnější potomstvo.

Vznik klasického eugenismu

Doba, ve které eugenismus vznikal, se vyznačovala neskutečným bohatstvím na jedné straně společnosti a ještě více neskutečnou bídou na straně druhé. Vyšší kruhy opovrhovaly nejnižší vrstvou společnosti, jejíž sociální situace byla skutečně mizerná. Myšlenkový postup tehdejší elity světa byl obvykle následující:

Drbani a polointeligenti se žení a vdávají mnohem dříve než vrstva intelektuálů. Mají mnohem více dětí, protože nemyslí na nic jiného než na sex. Naproti tomu intelektuálové vstupují do svazku manželského později a mají méně dětí. A navíc geniální osobnosti mají k plození dětí velmi nízké puzení. Kvůli tomu malformovaná a tupá lůza již brzy přivede lidstvo k branám pekelným. Brr..

Se situací se tehdejší elity lidstva chtěly vypořádat nejrůznějšími způsoby. Nejdrsnější byl "sociální darwinismus".

Sociální darwinismus spočíval v tom, že se zavede přirozený výběr v nejnižších vrstvách. Poskytování minimální mzdy jen k přežití a segregace na okraj společnosti bude minimalizovat přírůstky v této části společnosti. Bylo dokonce navrhováno i "urychlení" v podobě poskytnutí alkoholu a podpory všech možných neřestí a šíření nemocí na zvláštních místech, která urychlí "přirozený" proces.

Myšlenky sociálního darwinismu byly pro stoupence sira Galtona příliš silné. Proto zvolili "jemnější" cestu. Strategie měla spočívat v podpoře rozmnožování Schopným a omezení rozmnožení Neschopných.

Galtonovy myšlenky našly zpočátku nejúrodnější půdu na počátku 20. století v USA, kde do roku 1949 bylo sterilizováno více než 50 000 Američanů. Ve 20. letech minulého století se eugenismus vrátil domů do Evropy a zasáhl všechny státy bez rozdílu. Duševně choří a další Neplnohodnotní byli sterilizováni, utýráni hladem a "exterminováni" (strašné slovo).

Němci známí svou precizností dotáhli myšlenku eugenismu ke zrůdné dokonalosti. Vyvraždili miliony lidí jen kvůli ideologii. A upřímně nemůžu pochopit, jak mohou někteří z nás popírat něco ze zločinů tehdejší doby.

Klasický eugenismus stál na staré, dobré, známé a pravidelně se objevující myšlence, že obecné blaho stojí výše než právo jedince. Tato idea se pravidelně vrací a má i v dnešní době na svědomí strašlivé zločiny.

Tak to by byla více než poučná historie.

Proč zklamal?

Galton naznačil mechanismus dědičnosti, kterému ve své době nemohl přijít na kloub. Teprve dnes v době genového inženýrství začínáme těmto mechanismům rozumět. Dnes už víme, že všechny nežádoucí genetické rysy nemůžeme vyloučit ani likvidací lidstva. Drtivá většina genetických vad má totiž recesivní charakter (musí být zděděn po obou rodičích). A nějaký ten recesivní gen má v sobě každý. Navíc do vývoje jedince vstupuje takové množství náhodných vlivů, že se "Neplnohodnotným" může narodit zdravý, neřknuli geniální jedinec, a "Schopným" jedinec poškozený.

De facto existují tři důvody proč musí být klasická eugenika zavržena. První je etický a druhý je filozofický a třetí evoluční.

Etické příčiny spočívají v tom, že ideje klasického eugenismu vyústily v nejhorší zločiny 20. století.

Z filozofického hlediska klasický eugenismus ztroskotal na postavení zájmu společnosti nad zájem každého jednoho člověka.

A nakonec z evolučního hlediska je pro přežití každého biologického druhu důležitá různorodost. Vlastnosti, druh chování, biologické předpoklady, kterými někteří nyní opovrhují, mohou v budoucnu znamenat naději na přežití lidstva.

Důkaz negací o tom přinesla sama nacistická ideologie v podobě paraguaiské vesnice Nueva Germania. Jednalo se o experiment, kterého se zúčastnil "ten nejlepší" genetický materiál, který nakonec zdegeneroval díky nedostatku různorodosti.

Navzdory všemu, aneb současný eugenismus

Po zkušenosti 2. světové války se eugenika ocitla v nepřízni oficiální vědy. A přes to, i když si to mnozí nechtějí připustit, eugenismus se dnes zvesela praktikuje. Dnes je to především terapeutické přerušení těhotenství, dárcovství gamet a umělé oplodnění.

Při dárcovství gamet a umělém oplodnění se vybírá ten "nejlepší" materiál. Například dárcovské sperma se požaduje jen po vysokoškolácích, z embryí se vybírají jen ty nejlepší a není daleko doba, kdy rodiče budou volit pohlaví, somatické a jiné vlastnosti svého dítěte.

Při terapeutickém přerušení těhotenství je dokonce společností vyvíjen tlak na matku, aby ukončila nepříznivě se vyvíjející plod.

Dnes, i když se tomu především teologické kruhy urputně brání, má eugenismus skvělou budoucnost, která spočívá především v nových možnostech a ve svobodě volby. Ostatně není to poprvé kdy náboženské skupiny brzdily pokrok.

Eugenismus, i když neoficiálně, se bude nadále provozovat a rozvíjet navzdory své temné minulosti.

Proč věřím že se eugenismus bude dále šířit?

1. Nový eugenismus na rozdíl od klasického slouží každému jednomu člověku. Nový eugenismus je absolutně liberální a svobodumilovný. Umožňuje svobodu volby rodičům a každému jedinci. Nový eugenismus je tak liberální, až z toho mrazí.

2. Nový eugenismus nepopírá různorodost lidstva. Umožní i lidem, kteří by jinak potomky nezplodili, uspokojit jejich základní potřebu.

3. Věřím, že se společnost v budoucnu zavrhne totalitní systémy a náboženství. Věřím, že se bude zvětšovat prostor pro svobodu a liberalismus.