Francouzští politikové si zachovali tvář
Ale jak dlouho to vydrží?
Národní shromáždění odhlasovalo zákon zakazující okázalé nošení muslimských šátků, turbanů a jarmulek ve školách a v úřadech. Pro zákaz hlasovali 494, proti byli jen 34 poslanci.
Zákon ještě musí schválit Senát a podepsat prezident, nicméně se neočekávají problémy. Měl by vstoupit v platnost počátkem příštího školního roku.
Původně se hovořilo pouze o muslimských šátcích. Ostatní symboly víry (jarmulky, kříže, turbany) byly přidány dodatečně.
Čtyři miliony muslimů žijících v zemi se vzteká. Stejně jako početná komunita Sikhů a další nátlakové skupiny.
Myslím, že Francouzi říkají muslimům a jim podobným přibližně dvě věci:
(1) Nikoho nevyháníme. Přišli jste sem dobrovolně a jste tady vítáni. Můžete zde zůstat. Ale očekáváme od vás, že splynete s naší zemi. Nebudete zde vytvářet stát ve státě. Budete respektovat naše zvyky a obyčeje.
Takhle to fungovalo ve Spojených státech ještě před nástupem politické korektnosti nějakých 40 let zpátky. Říkalo se tomu princip tavícího kotlíku. A na tom principu byl postaven americký hospodářský a ekonomický růst. Dnes je samozřejmě i tam všechno jinak.
(2) Ve školách nemají náboženské symboly co dělat. Zvláště ne ve státních školách. Jste-li věřící, je to vaše věc. Ale nedávejte svou víru okázale najevo. Je totiž víc než zřejmé, že vám jde o to, zdůraznit svou odlišnost od ostatních. A od toho už je jen krůček k požadavkům zvláštního, preferenčního zacházení na základě své odlišnosti a toho, že jste v menšině. Ve školách a v úřadech jsme si ale všichni rovni. Vaše víra tím neutrpí. A pokud si myslíte, že ano, tak se raději vraťte tam, kde ji budete moci ukazovat dle libosti.
Tak teď nevím: Je to první vlaštovka probouzející se normálnosti nebo naopak poslední vzepětí zdravého rozumu před svým úplným kolapsem?