Česká cesta k demokracii a svobodě ...

Na konci památného roku 1989 se Česká republika z ekonomického hlediska vyznačovala

• vyspělým zemědělstvím a potravinovou soběstačností
• masivní bytovou výstavbou (60% bytového fondu)
• vyspělým průmyslem
• množstvím zahraničních zákazníků, nejen v rámci RVHP, kdy by se ztráta trhu dala po rozpadu pochopit, ale i v Asii, Africe, na Středním Východě, v Americe
• malým státním dluhem
• fungujícím zdravotnictvím, školstvím na dobré úrovni, nulovou nezaměstnaností
• v roce 1990 byl státní majetek (ČR) 2,5bil Kč /80 miliard euro/

Na druhou stranu je třeba říci že existovala technologická zaostalost, ovšem v žádném případě se nejednalo o žití na dluh. Vzhledem k uzavřenému koloběhu zboží a peněz nemohlo tehdejší Československo žít na dluh. Technologická zaostalost v tehdejších cenách je byla vyčíslena ekonomy na cca 80 miliard Kčs. Vzhledem k celkovým ztrátám po revoluci i kdyby tato částka byla 5x vyšší, je zanedbatelná.

Po převratu došlo k likvidaci všech forem soběstačnosti a nezávislosti v několika etapách.

I. etapa byla etapou přerozdělování majetku

Přes restituce, rehabilitace a jiné přímé odškodnění, malá privatizace, velká privatizace, přímá privatizaci a přímý prodej bylo přerozděleno více než 50 mld euro.

Pro druhou etapu máme speciální český výraz - tunelování.

V této periodě stát použil 25 mld euro na asanaci bank, další úvěry v bankách na krytí rezerv, na záporné saldo obch. bilance. Přitom bylo z privatizace vytunelováno z investičních fondů, privátních podniků a z restit. majetku více než 15 mld euro, což celkem dává celkový tunel o poloviční hodnotě majetku ČR.

Celkově tento proces zároveň znamenal

• ztráta klíčového státního sektoru
• rozbití Československa v duchu hesla rozděl a panuj
• likvidace průmyslu a zemědělství, potravinová závislost
• ztráta tradičních trhů pod hesly o demokracii a svobodě, trhy byly obsazeny našimi "partnery" from EU and USA
• a konečně vstup do EU a tudíž totální podřízenost Bruselu

Vše bylo uskutečněno pro tyto cíle

Likvidace všech podob alternativ a konkurence, levná pracovní síla, nové trhy, nový prostor. Přerozdělením majetku ve prospěch zahraničních korporací a úzké elity, přes maximální se ekonomické podřízení EU, zejména Německu byly státy střední a východní Evropy zataženy do seznamu nových rozvojových zemí, nových kolonií

Sociální a politické důsledky:

• nezaměstnanost přes 10%, s oblastmi, kde dlouhodobě přesahuje 20%, vysoká nezaměstnanost mladých
• zvětšování rozdílů mezi chudými a bohatými, mizení střední třídy, průměrný plat je sice cca 550 euro, ale 60% občanů má plat vysoce podprůměrný a jen malá skupina managerů má plat přes 3000 euro
• nedostatek bytů, zejména pro mladé, a jejich cenová nedostupnost, malý byt stojí cca 33000 euro, 100.000 bezdomovců, tj. 1%
• finanční problémy ve školství, zdravotnictví, které jsou řešeny jen zvyšováním spoluúčasti pacientů a cen, na druhé straně objevením nemocí, které byly již dávno vyhubeny
• růst kriminality, organizovaného zločinu, drog, růst rasismu, fašismu, odporu vůči přistěhovalcům a zahraničním dělníkům z východu
• v souvislosti s mezinárodními trendy teď na nás čekají další kroky - reforma, která znamená další škrty a omezení dalších práv, změnu důchodového systému atd.

3. etapa je etapa dalšího přerozdělování, tentokrát pomocí v kapitalismu legálních prostředků. Využívá se i v zemích západní Evropy, u nás má však spolu s předcházejícími nástroji větší ostří. Při analýze je třeba vyjít z toho, zhruba 75% domácností v ČR nemůže šetřit, spotřebují své příjmy. Následujícími nástroji se přesouvají další peníze od chudých k bohatým:

1. Udržování inflace

Při vysoké úrokové míře, která je větší než inflace, se bohatým ve fondech, stavebních spořeních, v dluhopisech peníze zhodnocují, ale chudým inflace znehodnocuje i to málo, co jim zůstává.

2. Deregulace

Deregulace se týká základních životních potřeb, které mají všechny domácnosti. Jenomže u těch 75% domácností roste podíl zatížení rychleji než u těch bohatých. Čímž opět tečou peníze uvedeným směrem.

3. Likvidace sociální sítě

Likvidací sociální sítě dochází k tomu, že pouze občan, který si na důchod vydělá, tedy bude si na důchod různou formou spořit, bude mít zajištěné odpovídající důstojné stáří. Ale co těch 75 % , které na to spoření nemají? Opět dochází k uvedenému přelivu.

4. Snižování daní přímých a zvyšování daní nepřímých

Nepřímé daně, jako např. spotřební, platí převážně ti, jichž je nejvyšší počet. Tedy těch 75 % domácností. Ty se ale zvyšují. Přímé daně, které se týkají převážně bohatých, např. daň z příjmů, se snižují. Tím pádem opět dochází k přelivu peněz k bohatým. kteří tak opět vydělávají více, na úkor většiny.

Před lety říkali, vítejte demokratické Evropě. Říkáme, tato Evropa není demokratická a svobodná pro každého. Jiná Evropa je možná. Potřebujeme ekonomickou a politickou alternativu založenou na jiné perspektivě.

Článek vyšel 21.ledna na informačním portálu IDT.