Ve své vlastní propagandě sami sebe usvědčují ze lží

Anthony Arnove: Ve vašem posledním filmovém dokumentu předkládáte důkazy, že Colin Powell a Condoleezza Rice věděli, že Irák není pro USA žádným nebezpečím. Můžete ty důkazy popsat?

John Pilger: Je to v jejich vlastních slovech. Podařilo se mi najít některé mimořádně průkazné archivní snímky. Znamenalo to projít hodiny a hodiny záznamů různých vyhlášení a prohlášení Bushova gangu, ale vyplatilo se to. Využil jsem je ve svém dokumentu Mlčení prolomeno.

24. února 2001 řekl Powell při návštěvě v Cairo v Egyptě: "(Saddam Hussein) nijak znatelně nepokročil, co se ZHN týče. Není dokonce ani schopen použít konvenčních zbraní proti svým sousedům." To je ovšem přesný opak toho, co řekli Bush a Blair svým lidem.

Powell dokonce zdůraznil, že to byla právě politika "utaženého obojku", kterou praktikovalo USA, a díky které byl irácký diktátor odzbrojen. Znovu opakuji, Powellovo prohlášení je pravým opakem toho, co znovu a znovu tvrdili Bush a Blair. 15. května 2001 šel Powell ve svých prohlášeních ještě dále, když vyhlásil, že Saddam Hussein v posledních deseti letech ani nebyl schopen dobudovat své vojenské zázemí, ani jakékoliv ZHN. "Americe se podařilo," řekl, "udržet ho 'v krabici'."

O dva měsíce později také Condoleezza Rice popsala Irák jako slabou, bezbrannou zemi. "Saddam neovládá severní část vlastní země," řekla. "Snažíme se o to, abychom ho oddělili od jeho vlastní armády. Jeho vojenská síla nebyla obnovena."

Tak tady to máme. Dva diplomaté Bushova osobního týmu, jedni z nejdůležitějších, se sami ve svých následujích prohlášeních usvědčují ze lží.

AA: Teď, když je po válce, jak se daří udržet hodnověrnost Blairova souboru podkladů o ZHN v Iráku?

Pilger: Je to k smíchu. Část toho dokumentu byl plagiát opsaný z práce amerického studenta. Dokonce včetně jeho překlepů. Výrazy, jako "opoziční skupiny" byly nahrazeny "teroristickými skupinami." Tohle je vážné a nekompetentní lhaní. Zbytek dokumentu byl vyvrácen Blairovou vlastní výzvědnou službou, dokonce jeho náčelníkem štábu v průběhu slyšení před Huttonovou komisi.

AA: Zjistil jste nějaké informace ohledně tvrzení, že al-Káida má vazby v Iráku?

Vůbec nic. Ovšem mými nejlepšími zdroji v této oblasti jsou samotný prezident Spojených států a jeho ministr obrany, kteří v průběhu několika dnů po sobě (bylo to v září) vyloučili jakoukoliv představu, že by mezi Irákem a al-Káidou existovalo nějaké spojení. Taková je míra jejich cynismu. Lžou národu i světu, pak to v tichosti vyvrátí důkazem. Podíváme-li se na všechny ty zprávy, dokonce ani dnes neexistuje důkaz, že by al-Káida operovala v Iráku. Klidně by tam mohli být, ale podobně jako v případě ZHN, chybějí důkazy.

AA: Co si myslíte o Bushově tvrzení, že odpor vůči okupaci v Iráku je dílo "zahraničních teroristů"?

Pilger: Jak ironicky zní, když američtí oficiálové používají označení "zahraniční bojovník". Vypadá to, jakoby Američané sami byli vlastně Iráčany nebo jakoby Iráčané ani neexistovali.

Jak upozorňuje Robert Fisk, v Iráku je 200 tisíc zahraničních bojovníků. Z toho 146 tisíc je navlečeno do uniforem americké armády. Klidně by tam mohli být i další zahraniční bojovníci. Britsko-americká invaze byla políček do tváře arabskému světu a nepřekvapilo by mě, kdyby to vyvolalo jako na objednávku celoarabský odpor. Francouzskému odboji také napomáhali zahraniční síly, speciálně Britové, a děly se hrozné věci. Ani teď to není žádný rozdíl. Současná propaganda je zaměřena na zmatení pojmů o pravdě v národním odboji.

Ať se nám to líbí nebo ne, Saddam Hussein ztělesňoval určitý nacionalismus a tzv. pozůstatky jeho bojovníků jsou nacionalisté. Tohle je tak velmi hrdá společnost a zdaleka ne tak kmenově rozdělena, jak nám západní komentátoři rádi tvrdí.

Ta okupace má paralelu s Vietnamem, ale nejvíce se podobá sovětskému selhání v Afghánistánu. A to ještě ani pořádně nezačalo. Počkejme si, až se hnou Šíité.

Vím, že se šíitská armáda tiše formuje. Jsou proslaveni svou trpělivostí a budou bojovat pro svou věc přesně tak, jak to dělali pod šáhem v Íránu. Bush a celá jeho slavná okupace ještě netuší, jak velké problémy je čekají.

AA: Jaký je váš názor na korporační média, speciálně v USA? Proč jim tak dlouho trvá, než zveřejní klamy a zkreslení vlády?

Pilger: Korporační média jsou prodlouženou rukou státu. To je skutečnost, kterou se v žádné žurnalistické škole neučí. Podívejte se do historie, jak se psávalo v období McCarthyho. Přečtěte si noviny z té doby, poslechněte si archivní nahrávky rozhlasu. Až na vzácné výjimky je to tajemná ozvěna dneška. Po celou dobu jeho růstu byla McCarthyho zloba šířena a papouškována hlavními médii.

Dokonce i velký Edward R. Murrow čekal až do roku 1954, než odsoudil McCarthyho, jehož moc následně začala blednout. Ale stalo se to, až když McCarthy přišel se svým z prstu vycucaným obviněním, že celá americká armáda je prolezlá komunisty. To byla ta pověstná poslední kapka a média konečně řekla dost.

Teď, ve 21. století, nás média zbytečně plaší kvůli extrémismu. Bývalý redaktor CBS a vedoucí Centra pro veřejnou integritu mi řekl, že věří, že kdyby média včas zpochybnila Bushovy klamy, k invazi by zřejmě nedošlo. Bylo by to prozrazeno a stalo by se to neudržitelné. Myslím, že má pravdu.

To je potenciál moci žurnalistiky: fungovat jako mluvčí pravdy a lidí, ne propagandy a moci. Je čas, aby žurnalisté, kteří to se svou prací myslí vážně, začali zkoumat své svědomí a přestali zkreslovat vlastní intelekt a city pro morálku, jen aby neohrozili své pozice.

AA: Byli-li ZHN a spojení na al-Káidu lživým zdůvodněním invaze, co tedy podle vás bylo její skutečnou příčinou?

Pilger: Šlo samozřejmě o naftu a o přímé ovládnutí Středního východu. Americký spojenec Saudská Arábie není v dnešní době důvěryhodným partnerem. Američané chtěli Irák, celou zemi jako bázi, a samozřejmě se všemi jejími zásobami nafty. Přečtěte si, co říkali Bush a Dick Cheney krátce po svých inauguracích. Jedna zpráva Výboru pro zahraniční vztahy upoutá pozornost varováním. V podstatě říká toto: "Hněte sebou teď hned a zajistěte si naftu, dokud tam ještě něco je, a než to padne do rukou Číňanům."

Dalším důvodem invaze bylo to, co Alexander Haig nazývá "demonstrace moci". Demonstrovala se čistá hrabivost a chtivost Bushových extrémistů a jejich způsob řešení: vnutit své pojetí kapitalismu a humanity. Mělo to znamenat: "Dávejte si všichni na nás pozor. Mohli byste být na řadě příště."

AA: Jaké jsou dnes životní podmínky obyčejných Iráčanů?

Pilger: Z vlastní zkušenosti nemohu hovořit. Ale mí přátelé odtamtud mi sdělují, že špatné. Jak se vyjádřil jeden z nich, je to "peklo, které jsme nikdy neočekávali." V Bagdádu nedávno proběhl první věrohodný průzkum veřejného mínění. Vyplývá z něho, že naprostá většina obyčejných Iráčanů považuje současnou situaci za horší, než byla ta za Saddama

Zcela jistě je tam teď také více vězňů. Bylo zatčeno přinejmenším 4000 lidí, skutečný počet je pravděpodobně ještě vyšší. Bývá aplikován kolektivní trest, mučení, bylo porušeno snad každé základní pravidlo a všechny mezinárodní zákony psané v knihách. Amnesty International hlásí, že Irák dneška může být označen za totalitní stát.

AA: Nedávno jste navštívil poválečný Afghánistán. Lze si pro dnešní okupaci Iráku vzít nějaké poučení ze situace tam?

Pilger: Ano. Naučilo nás to, že Amerika má neoddiskutovatelnou schopnost rozdrtit slabé a poměrně bezbranné země, ale nemá žádnou kapacitu k tomu, aby je pak ovládla. Co se Afghánistánu týče, Američané tam jsou zalezlí v díře u letecké základny v Bagramu. Silně to připomíná bázi v Pleiku ve Vietnamu.

Jsou obklíčení nedůvěryhodným a nepřátelským územím a ani se nesnaží předstírat vytvoření nějaké smysluplné koloniální situace, která např. v minulosti umožnila Britům ovládat celý národ za pomoci několika vojenských posádek. Předpokládám, že Američané budou z Afghánistánu vyhnáni, a pro Bushe to bude mít stejně nedozírné následky, jaké měly Vietnam pro Lyndona Johnsona.

AA: Co si myslíte o americké reakci na současnou krizi? Očekáváte, že se pokusí Američané převzít iniciativu?

Pilger: Amerika má dostatek materiálních i bojových prostředků, takže je to možné. Ale bude to umělý pokus a nebude mít delšího trvání ani následků.

AA: Co by mělo být hlavním cílem protiválečného nutí?

Pilger: Přímé masové akce, ačkoliv nevelké. V každém malém městě, na každém rohu by měl být slyšet hlas odporu a lidé by měli riskovat občanskou neposlušnost.

Udělejme v americkém rozměru to, co udělali Bolivijci v jejich malé oslabené zemi, když se zbavili svého prezidenta. Vytvořme hnutí. Spojme se s rodinami vojáků, kteří slouží v Iráku anebo kteří byli zabiti a zranění.

Pamatujme na to, že protiválečné hnutí je demokratická opozice. V této chvíli žádná jiná neexistuje. Naše volba a naše odpovědnost jsou tak jasné, že si nedovedu představit dobu, kdy by byly jasnější.

Článek They Put the Lie to Their Own Propaganda byl uveřejněn 29. listopadu na serveru Counterpunch.org.