Kongres schválil rozšíření Patriot Act

V pátek došlo k posílení moci FBI a dalšímu oslabení moci soudů. Kongres rozšířil definici pojmu "finanční instituce". Do této kategorie nyní spadají pojišťovny, realitní agenti, pošta, cestovní kanceláře, kasina, zastavárny, internetoví provideři, prodejci aut a všechny další podniky, které pracují s penězi a mohou být předmětem kriminální činnosti či regulačních a daňových záležitostí. Takže všechny.

Po předložení dopisu o národní bezpečnosti je jeho adresát povinen plně spolupracovat s úřady, současně je vázán absolutní mlčenlivostí. Nesmí o tom hovořit ani se členy vlastní rodiny, nedej bože s právníky nebo s médií.

Začátkem roku se ministerstvo spravedlnosti pokoušelo navrhnout zákon, pro který se vžilo označení Patriot Act II, ale návrh zákona se dostal na veřejnost dříve než měl, a vzbudil tak široký odpor, že se ministerstvo muselo stáhnout.

Nyní se jedna z kontroverzních částí Patriot Act II vloudila do zákona o financování bezpečnostních služeb.

Zákony týkající se financování bezpečnostních služeb jsou chápány jako důvěrné. Jejich návrhy se připravují tajně a schvalovány bývají bez veřejné diskuze.

Bývalý tajemník státního žalobce na ministerstvu spravedlnosti, profesor práva Chris Schröder, soudí, že znovuvložení části Patriot Act II do jiného zákona dokazuje, že "lidé, kteří chtějí rozšířit moc FBI, nezastavila skutečnost, že Patriot Act II byl prozrazen a vzbudil odpor."

"Dělají to kradmo," řekl. "Je to od nich zákeřné."

James Dempsey, výkonný ředitel Centra pro demokracii a technologii, souhlasí: "Při zběžném pohledu ten zákon působí poněkud krypticky a neškodně. Neznali jsme přesně celé jeho znění, dokud neprošel oběma komorami. FBI a CIA rády takovým způsobem postupují."

Šéf komise zpravodajských služeb Porter Goss zákon obhajuje. Tvrdí, že bylo nutno rozšířit definici finančních institucí, aby se udržel krok s teroristy a se stále se měnící ekonomii.

Dopis o národní bezpečnosti, tzv. NSL (National Security Letter) je jednou z nejčastěji používaných zbraní policejních složek a současně nejméně podléhající kontrole. Na jaře se Bushova administrativa neúspěšně pokoušela uzákonit jeho používání i složkami armády a CIA.

FBI nesmí z důvodu národní bezpečnosti říct, kolikrát byl NSL použit. Chápal bych, kdyby někdo chtěl po FBI jmenný seznam lidí, proti kterým byl NSL použit. Ale jak může pouhý počet, statistické číslo, ohrozit národní bezpečnost, je mi absolutní záhadou. Co by si z něj teroristé vzali?

Rozšíření definice finančních institucí není jedinou novinkou. Další části zákona je paragraf, který eliminuje povinnost FBI vypracovat roční zprávu pro kongres týkající se takových věcí, jako: informace o zahraničních firmách zabývajících se šířením ZHN, efektivita zpravodajské služby, protidrogová válka.

Zákon rovněž nařizuje utajit před kongresem i veřejnosti statistické údaje o tom, kolikrát byl NSL použit pro obdržení kreditních informací jednotlivců.

Zákon oběma komorami doslova profrčel. Ve čtvrtek ho schválil kongres a v pátek senát (poměrem hlasů 264 : 163.

Když byli senátoři Pat Roberts (šéf komise pro zpravodajskou činnost) a Jay Rocefeller (mluvčí menšiny) požádání o vyjádření, hráli důsledně roli mrtvých broučků a nevraceli hovory.

Ministerstvo spravedlnosti si nenechá na zákon Patriot Act sáhnout a je velmi nervózní, když je někdo proti. Aby otupilo hrot otravných nespokojenců, vyrobilo propagační webovou stránku.

Už několikrát jsem ve Zvědavci popisoval metody jaké používají dnešní politikové (nejen Bushova klika) k protlačování kontroverzních zákonů. V podstatě jsou dvě:

(1)Metoda "chceš-li kotě, žádej poníka". Navrhne se zákon, říkejme mu číslo č. 1, který nemá šanci, aby prošel. Až bude zákon odmítnut a emoce se uklidní, přijde se s upravenou verzí téhož zákona. Nejkřiklavější paragrafy budou odstraněny nebo rozmělněny, z původních 120 stránek zůstane 80. Zákon č. 1. bude přijat. Politikové nedostanou poníka, ale o toho jim ani nešlo. Chtěli kotě při vědomí, že několik koťat vydá nakonec za víc, než za jednoho poníka. Za nějaký čas se přijde se zákonem č.2, který je ještě mnohem horší, než byla první varianta zákona č.1. Veřejnost se bouří, ochránci svobod spustí povyk. Znovu se tedy zákon přepracuje. Ty nejhorší paragrafy se uschovají pro příště. Z původních 120 stránek opět zůstane pouze 80. Zmírněný zákon č.2 se vrátí k projednání a tentokrát bude přijat. Lidé budou mít dobrý pocit, že zvítězili. Málokdo si všimne, že vlastně všechny paragrafy odmítnuté v zákoně č. 1 se objevily v zákoně č.2. Po čase se přijde se zákonem č.3, který bude obsahovat všechno, co bylo odmítnuto v zákonu č. 2 a něco navrch. Atd.

(2) Metoda "per partes" - po částech. Kontroverzní zákon se rozparceluje. Jednotlivé jeho části se budou přilepovat k jiným, zcela neškodným, nebo tajným zákonům. Tuto metodu s oblibou používá i kanadská vláda.

Lze také úspěšně používat kombinaci obou výše popsaných metod. Při hlasování o Patriot Act ale Bushova klika použila metody třetí, totiž "národní bezpečnost ohrožena - je třeba jednat". K tomu přidala "drobná" zdokonalení: Zasedání drženo přes noc, hlasováno nad ránem, kdy většina kongresmanu už pro únavu neviděla, text zákona nějakým nedopatřením nestačili vytisknout, takže kongresmani ani nevěděli, o čem hlasují, bylo zdůrazněno, že se musí jednat rychle, protože země je v ohrožení a na diskuze není čas.

Podle článku Congress Expands FBI Spying Power uveřejněného 24.11. na wired.com.