Osadníci jako rakovina

Jistě by byli překvapeni, kdyby se dozvěděli, že byli "zavražděni". Možná by je to dokonce urazilo. Koneckonců, nebyli to žádní bezbranní Židé kdesi v ghetu, zabiti v době pogromů opilými Němci. Padli jako vojáci ve válce.

Nyní jsme zpátky v ghetu. Znovu jsme ubohými, vystrašenými Židy. I když jsme v uniformě. I když jsme po zuby ozbrojeni. I když disponujeme tanky, letadly, raketami a k ruce máme i jaderné zbraně. Přesto jsme vražděni.

Použití slova "vražda" co se týče vojáků padlých v akci je sémantickou novinkou současné intifády Sharonovy éry. Zvlášť to bylo nápadné minulý týden v případě dvou vojenských incidentů.

V palestinské vesnici Ein Yabroud byli přepadeni a zabiti tři vojáci. Měli za úkol hlídat cestu do blízké osady Ofra severně od Ramallahu. Byli na obchůzce, nacházeli se právě na hlavní silnici ve vesnici. Když se vraceli, čekali na ně v záloze tři palestinští bojovníci. Podařilo se jim zabít tři vojáky, jednoho zranit. Nechytili je.

Byla to typická partyzánská akce. Žádný terorismus. Žádný útok na civilní obyvatelstvo. Byla to akce partyzánských bojovníků v obydlené oblasti. Stát se to německým vojákům ve Francii, či francouzským vojákům v Alžírsku, nikoho by ani ve snu nenapadlo říci, že byli "zavražděni." Ale náš televizní komentátor označil ty tři za "zavražděné," a ti, kteří to udělali, byli "teroristy."

O několik dnů později došlo k ještě více šokující události. Osamocený palestinský bojovník prostříhal plot kolem osady Netazrim v pásmu Gaza, pronikl do vojenského tábora a zabil tři vojáky. Jednoho muže a dvě ženy. Následně byl pronásledován a zabit.

I v tomto případě televizní komentátor bez mrknutí oka sdělil, že ti tři byli "zavražděni," že vraždili "teroristé," a celá akce že byla "teroristická".

Vražda? Terorismus? Namířena proti vojákům v uniformě? Uvnitř opevněného tábora?

Je dobré analyzovat tento poslední incident ze širšího pohledu, abychom porozuměli celkovému obrazu.

Netzarim je malá izolovaná osada na břehu moře v srdci pásma Gaza, vzdálená od jiných osad. Byla implantována doprostřed milionu a čtvrť Palestinců, z nichž polovina jsou utečenci. Je to nejlidnatější oblast v krajině. Netzarim ochraňuje celý jeden prapor izraelské armády a stále to nestačí. Spojení s Izraelem obstarává silnice napříč celým pásmem Gaza. Veškerá doprava se uskutečňuje obrněnými vozidly. Při obraně osady a spojující silnice už zaplatilo životem dvacet vojáků.

Bláznivé? Sami osadníci tvrdí, že to byla armáda, která požadovala zřízení této osady jako kontrolního a pozorovacího bodu. Mezitím její fanatičtí nacionálně náboženští zakladatelé někde zmizeli. Jejich místo zaujali dobrodruzi, kteří denně riskují životy své i životy svých dětí - a to už nemluvím o životech mužů a žen v uniformách, kteří tam musí podle rozkazu být a nemohou vycouvat. Vláda je obětuje na oltář osady.

Palestinci pochopitelně trpí více než kdokoliv jiný. Přiblíží-li se někdo k osadě, je zastřelen. Cokoliv, co stálo v blízkosti osady a spojující silnice, bylo už dávno zničeno nebo vytrháno z kořenů. Tento týden armáda provedla demolici dvou dvanáctipatrových palestinských činžáků vzdálených několik stovek metrů od osady, protože odtamtud bylo možné "pozorovat osadu." Je to typické: Jako když se šíří rakovina v organismu a postupně stravuje vše kolem, tak každá osada zvolna ničí vše ve svém okolí ve stále širším záběru.

Vypadá to zhruba takto:

1. Na kopci se postaví bez povolení izraelské vlády jeden nebo dva mobilní kempovací přívěsy.

2. Státní administrativa vyhlásí, že takové ilegální akce nebude podporována a začne jednat o odstranění přívěsů.

3. Armáda vyšle vojáky, aby odlehlé stanoviště chránili. Zdůvodní to tak, že nemůže nechat Židy v nepřatelském území bez ochrany, i přesto, že tam jsou ilegálně.

4. Ze stejného důvodu je k odlehlému stanovišti zavedena elektřina, voda a telefon.

5. Ve vládním kabinetu je diskuze o ilegálním utáboření dočasně odložena. Mezitím osada roste.

6. Vláda se rozhodne akceptovat skutečnost, že osada existuje. Tím pádem je jí přiznán legální status.

7. Vojenský guvernér vyvlastní širokou oblast kultivované půdy v okolí osady, aby byl umožněn její růst.

8. Je vybudována spojující silnice, aby umožnila bezpečný přesun osadníků a vojáků. Za tím účelem je vyvlastněna další obdělávaná půda patřící až dosud sousedním palestinským vesnicím. Kolem nové silnice je vymezen bezpečnostní pruh široký 60 až 80 metrů.

9. Palestinci se pokouší na osadu, která stojí na jejich půdě, útočit.

10. Aby se zabránilo dalším útokům, je deklarován 400 metrů široký pruh kolem osady jako "bezpečnostní zóna." Olivy a vše, co tam roste, jsou navždy ztraceny. Původní majitelé polí a políček tam nesmějí.

11. To motivuje další útoky.

12. Z bezpečnostních důvodů armáda vytrhá z kořenů všechny stromy, které by mohly posloužit jako úkryt pro útočníky, v okolí osady a silnice. Armáda dokonce vynalezla nové hebrejské slovo pro tuto činnost. Znamená něco jako "ozáření."

13. Armáda zničí všechny budovy, ze kterých by mohl být veden útok na osadu nebo na silnici.

14. Práci je nutno odvést pořádně. Z tohoto důvodu armáda provede demolici všech budov, ze kterých lze na osadu nebo na silnici vidět.

15. Každý, kdo se k osadě přiblíží, je okamžitě zastřelen na základě podezření, že přišel na výzvědy nebo chystá útok.

Tímto způsobem osada rozsévá smrt a destrukci ve stále širších kruzích. Život v palestinských vesnicích v její blízkosti se stane peklem. Lidé ve vesnicích přišli o zdroj své obživy. Stovky takových vesnic najednou zjistí, že jsou jako ve svěráku mezi dvěma nebo více osadami, které je obklopují ze všech stran, často zasahují až na jejich dvorky. Životy palestinských vesničanů a jejich majetek závisí na milosrdenství gangů osadníků.

Tento proces už trvá desítky let na všech okupovaných územích. Pomalá, neutuchající každodenní ofenziva, kterou Izraelci nevidí. Minulý rok k tomu přibyla rozdělující zeď, monstrum, které se vplížilo hluboko do West Bank, aby "ochránilo" osadníky. Život stovek tisíc Palestinců se brzy stane nemožným.

Zeď má stát deset miliard šekelů (více než dvě miliardy dolarů). Náklady na samotné osady nelze vyčíslit. Ty jistě přijdou na miliardy šekelů ročně.

Mnohem snazší je spočítat cenu lidského života. Smrt tří vojáků v Netzarimu vyvolala šok. Mnozí Izraelci se začínají snad poprvé ptát: - Proč? Za co?

Otec jednoho vojáka, zabitého v Ein Yabroud, to nazval "izraelskou ruletou". Matka vojačky, zabité v Hebronu, ventilovala svůj zoufalý vztek v televizi: "Zahynula kvůli osadníkům!" Objevuje se řada signálů vystřízlivění, dokonce i v armádě.

Je to začátek změny veřejného mínění? Snad.

Skutečně rakovina - to srovnání je výstižné

Článek The Settlements as Cancer Cells vyšel 7.listopadu na serveru www.counterpunch.org.

Další zdroje: