Číňané ve vesmíru?

První krůček byl vykonán. Čínský kosmonaut (nebo astronaut?) Yang Liwei obletěl čtrnáct krát Zemi a v pohodě přistál po 21 hodinách v blízkosti mongolské hranice.

Včera na Discovery Channel rozebírali odborníci možné další kroky Číny. Ten modul, ve kterém Yang Liwei obletěl Zemi, není velký. Ale je konstruován tak, aby se dal propojit s dalším modulem. A dalším. Ukazovali animaci. Mohl by vzniknout řetězec podobných modulů, kosmická stanice podobná ISS. Co plánují Číňané? Příliš o tom nemluví, ale něco málo naznačili. Pokusí se přistát na Měsíci. A ve výhledu je Mars.

Existuje-li národ, který by byl dnes schopen pokračovat tam, kde Američané a Rusové skončili, pak to jsou právě Číňané. Žádný jiný národ nemá proto lepší kvalifikaci. Uvedu jen namátkou, co mne napadá bez dlouhého přemýšlení: Je jich mnoho. Jsou vytrvalí, skromní, dokáží být tvrdí, neohlížejí se na osobní pohodlí, nepodléhají tolik emocím, jako my, nejsou změkčilí, jsou inteligentní. Mají schopnost okopírovat technologie (v podstatě ukrást) a rychle se naučit co je třeba. To, co jiným trvalo roky, protože museli prošlapávat cestu, oni zvládnou za zlomek původního času. Navážou tam, kde jejich předchůdci skončili a nebude jim dlouho trvat, a budou vpředu.

Dále, mají dostatek finančních prostředků k náročnému kroku. Čím více se Amerika zadlužuje, tím více Čína bohatne. Není ostatně žádným tajemstvím, že Čína je dnes největším americkým věřitelem.

A tamní polovojenský systém je schopen financovat a dokončit megaprojekty tohoto formátu. Nejen díky své početné populaci, ale i proto, že dosud není tak zkorumpován a ovládán nadnárodními korporacemi a lobbystickými skupinami, jako ty západní.

Proč to Číňané dělají?

Především nedělají to z nějakých etických či humanitních hledisek. Nedělají to proto, že berou na svá bedra záchranu lidské rasy. Částečně jde o prestiž. O propagaci Číny před chystanými Olympijskými hrami. Chtějí o sobě dát vědět. Ukázat světu, že jsou silní a že s nimi musíme počítat.

Ale především jsou zde vojenské důvody, ačkoliv to Čína popírá a tvrdí, že mise je mírová. Kdo ovládá prostor nad Zemi, ovládá celou Zemi. Tak, jako kdysi v Sovětském svazu byl vesmírný výzkum v rukou vojáků, tak i teď v Číně je celý kosmický program pevně v rukou armády. Na přiloženém obrázku jsem schválně zdůraznil vojenské hodnosti ředitele letu a kosmonauta Yanga Liwei.

Od roku 1979 pomáhali Číně Japonci. Oficiální pramen hovoří o třech trilionech jenů za pětadvacet let. Minulý rok snížili svou podporu o 40 %, zřejmě z důvodu příliš těsné orientace čínského výzkumu na vojenské využití kosmu, nicméně stále je to 130 miliard jenů ročně.

Američané nepřijali čínskou kosmickou aktivitu příliš nadšeně. Mluvčí Pentagonu Cheryl Irwin sice vlažně popřál úspěch a šťastný návrat domů, ale ve skutečnosti zdá se, že v Pentagonu zavládlo zděšení. Monopol na prostor nad námi si totiž už Američané přivlastnili.

Spojené státy mají už desítky let v kosmu instalován systém špionážních družic a další techniku. Mnoho odborníků se domnívá, a přiznává to i Pentagon, že k relativně snadným vítězstvím v předchozích válkách dopomohla právě kosmická vojenská technika.

Donald Rumsfeld nedávno poznamenal, že očekává boj o kosmos v průběhu příštích dvaceti let. To potvrdil i Rich Haver, prezident pro výzvědnou strategii v Northrop Grumman Mission Systems: "Existuje (už dlouho) prezidentský příkaz, který říká, že nechceme využít kosmos k vojenským účelům. Americká politika se tím řídila. Ale... máme ve vesmíru umístěna aktiva, která jsou absolutně nezbytná k provádění našich vojenských operací. Jsou absolutně nezbytná k zajištění naší národní bezpečnosti. Jsou tam už řadu let."

"Až jednou budou odtajněny všechny dokumenty o Studené válce, věřím, že si historikové povšimnou, že na našem vítězství se podstatnou měrou podepsala právě naše vojenská kosmická technika," dokončil Rich Haver.