Operace Northwoods: Teroristický akt, který se nikdy nestal

David Ruppe

29.4.2003 Komentáře Témata: Severní Amerika 933 slov

Na začátku sedmdesátých let údajně připravili vysocí američtí vojenští stratégové plány na teroristické činy, při kterých hodlali obětovat životy amerických občanů; cílem bylo získat podporu americké i světové veřejnosti pro válku s Kubou.

Plán pod kódovým jménem Operace Northwoods zahrnoval několik možností: zavraždění kubánských emigrantů, potopení lodi s kubánskými utečenci, únos letadla, vyhození americké lodi do povětří a přípravu násilných teroristických činů v různých amerických městech, při kterých měli zemřít občané.

Vrchní americké velení zamýšlelo obětovat i americké vojáky. V plánech se píše: "Mohli bychom vyhodit do vzduchu americkou loď v Guantanamo Bay a obvinit z toho Kubu," a o kousek dále: "...seznam obětí uveřejněný v americkém tisku by jistě pomohl zvednout vlnu národního pobouření a nepřátelství vůči Kubě."

Detaily těchto plánů jsou popsány v nové knize Body of Secrets investigativního reportéra Jamese Bamforda. Kniha se týká historie největší americké špionážní agentury NSA (National Security Agency). NSA ale na těchto plánech nespolupracovala.

Desítky let byly dokumenty, dokazující existenci těchto plánů, drženy pod pokličkou. "Podle mínění hlavního poradce by bylo jejich uveřejnění pro armádu zahanbující," řekl pan Bamford v rozhovoru s ABC NEWS.

"Principem demokracie je naslouchání vedoucích osobností přání veřejnosti a jednání podle nich. A najednou tady máme úplný opak: vojenské vedení, které se snaží lhát americkým občanům, aby získalo jejich souhlas k válce, kterou kromě nich nikdo nechce."

"Je vidět, že tým vojenských poradců se nestyděl navrhnout a odsouhlasit plány, které jsou možná to nejšpinavější a nejzkorumpovanější, co kdy bylo americkou vládou vytvořeno," napsal Bamford.

Vedoucí poradců dokonce navrhoval využít možné smrti astronauta Johna Glenna, pokud by zahynul při svém pokusu o oblet Země, jako záminku pro válku s Kubou: "Kdyby se stalo," píše se v plánech, "že raketa vybuchne a John Glenn zahyne, bude naším cílem dodat nezvratné důkazy, že za to mohou komunisté na Kubě."

Motivy za těmito plány je nutno hledat v intenzivních přáních vysokých vojenských generálů, zbavit se Castra. Castro začal vládnout v roce 1959 a byl prvním komunistickým prezidentem na západní hemisféře - a jen 140 km od amerických hranic.

Dřívější plán na Castrovo svržení, podporovaný CIA, úplně selhal. Počítalo se s invazí kubánských exulantů v zálivu Pigs, ale armádě nebylo povoleno zahájit palbu. Tentokrát si to vojenští vůdci chtěli vynahradit.

"Celá ta věc byla neuvěřitelně bizarní," říká Bamford. K uskutečnění invaze bylo třeba zajistit si podporu veřejnosti a kubánské komunity, ale zdálo se, že ani americká ani kubánská veřejnost příliš netoužila vidět americké vojáky na Kubě.

Z toho důvodu počítal plán po invazi s dlouhodobou přítomností vojenské - nikoliv demokratické - vlády na ostrově.

"Jediný způsob, jak toho dosáhnout, by bylo udělat to, co dělali Rusové všude jinde ve světě, a z čeho jsme obviňovali Castra: dosadit vládu tyranů," říká Bramford. "Ale od té jsme je právě měli osvobodit."

Zašli příliš daleko

Velitelem byl v té době armádní generál Lyman Lemnitzer, kterého do funkce jmenoval Eisenhower. Se schváleným plánem v ruce oslovil generál Lemnitzer 13. března 1962 McNamara. Doporučil, aby realizace byla svěřena armádě.

Není jasné, proč byl plán na schůzce zamítnut. Ale o tři dny později sdělil prezident Kennedy Lemnitzerovi, že v podstatě neexistuje možnost použití síly proti Kubě. V příštích měsících byl Lemnitzer zbaven funkce armádního generála a převeden na jinou práci.

V době, kdy plány spatřily světlo světa, panovalo mezi civilní administrativou Bílého domu a vojenským vedením napětí a nesoulad. Pentagon se domníval, že Bílý dům je příliš liberální, poměrně nezkušený a vůči komunistům velmi měkký. Současně existovaly reálné obavy veřejnosti, že armáda překračuje své pravomoci.

Objevily se zprávy, že vedení armády požadovalo po svých podřízených, aby volili konzervativce.

Z té doby (začátek sedmdesátých let) existují nejméně dvě knihy, které se zaměřují na pravicové křídlo ve vedení armády a odhalují jeho snahy zasahovat do vládní politiky. Senátní komise zahraničních vztahů tehdy také uveřejnila svou vlastní studii o extrémní pravici v armádě. Varuje se v ní před "určitým nezanedbatelným nebezpečím" plynoucím z "propagandistické a vzdělávací činností aktivistů ve vojenských posádkách". Komise dokonce doporučovala zavést vyšetřování ohledně generála Lemmnitzera a jeho možných vazeb na ultrapravicové skupiny. Ale lidem v Kongresu to nedošlo, říká dále Bamford.

"Nikdo v Kongresu to vlastně ještě nevěděl," píše dále Bamford, "ale Lemnitzer i spojené vedení v tichosti překročili hranici tolerovaného."

I po tom, co byl Lemnitzer odvolán, pokračovalo vedení v plánech na předstírané operace a to nejméně do roku 1963.

Dalším nápadem bylo vyprovokovat válku mezi Kubou a některou zemí Latinské Ameriky a pak zasáhnout. Rovněž se uvažovalo o možnosti podplatit některého vysokého generála v kubánské vládě, aby nařídil jednotkám zaútočit na Američany na jejich základně v Guantanamo - čili, jak upozorňuje Bamford, přinutit někoho k vlastizradě. V plánech také bylo provádět nízké přelety bojových letadel U-2 nad Kubou tak dlouho, dokud Kubánci jeden stroj nesestřelí, což by posloužilo jako záminka k válce.

"Existovaly vážné obavy, aby se armáda nezbláznila. A ona se opravdu zbláznila, naštěstí neúspěšně. Ale jejich neúspěch nelze připsat na vrub jejich nedostatečné aktivitě," píše dále ve své knize Bamford.

Tyto dokumenty se vynořily částečně proto, že v roce 1992 chystal Oliver Stone film o prezidentu Kennedym a pátral po možných motivech a konspiracích vedoucích k jeho zavraždění.

Z obavy, že by Kongres mohl nařídit vyšetřování, nařídil tehdy generál Lemnitzer skartování všech kompromitujících materiálů. Ale několik dokumentů zjevně zničení uniklo.

"Je zneklidňující, že trvalo čtyřicet let, než se tyto informace objevily na veřejnosti," říká Bamford.

Článek pod titulkem Operation Northwoods: acts of terrorism that never happened vyšel v ABC News 7.listopadu 2001.

Známka 1.4 (hodnotilo 7)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Gesto pro nezávislost

 

Darováním zajistíte přežití nedotovaného redakčního prostoru, daleko od finančních a politických tlaků. Je to více, než pouhá podpora webu, je to závazek k pravdě a svobodě informací.

Bankovní spojení: 2000368066/2010

IBAN: CZ4720100000002000368066
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: SK5883300000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
bc1q40mwpus89teua4ruhxrtal6v45lc3ye5a9ttud

Další možnosti platby ›

Ve zkratce

Nová německá vláda rozhodně odmítá zprovoznění plynovodu Nord Stream 204.03.25 10:04 Německo 1

NATO je v zóně smrti04.03.25 09:54 Česká republika 1

Neudržitelná strategie04.03.25 09:50 Ukrajina 0

Trump navzdory své diplomatické rétorice prodlužuje sankce proti Rusku03.03.25 18:27 USA 2

Korupci nesmím moc řešit. Jinak mě zabijou. Musk vypustil bombu03.03.25 18:23 USA 0

Evropa je konečně ve vedení03.03.25 17:14 Evropská unie 3

Bloomberg - Evropská noční můra je tady: EU bude nyní bojovat s Ruskem bez USA 03.03.25 17:09 Evropská unie 0

Zelenskyj je nacista a zrádce Židů, Trump pragmatik se zdravým rozumem, řekl Lavrov 03.03.25 16:22 Rusko 1

Macron a Starmer navrhují měsíční omezené příměří mezi Ruskem a Ukrajinou03.03.25 13:11 Neurčeno 0

Naočkujme více dospělých, volají odborníci03.03.25 02:51 Česká republika 1

V Londýně skončil summit evropských lídrů02.03.25 21:01 Británie 3

Kdyby se Evropa vzpamatovala, a chtěla návrat na pozici světového lídra, potrvá to 30 let02.03.25 19:09 Evropská unie 2

Černochová dovezla vojenský materiál a poklonila se02.03.25 18:22 Ukrajina 0

Většina Čechů nesouhlasí s vládními kroky na podporu Ukrajiny02.03.25 18:17 Česká republika 0

Evropský bojkot USA: norská firma odmítá tankovat americké lodě02.03.25 18:10 Norsko 0

Miliardy pro Ukrajinu02.03.25 11:37 Británie 0

Zelenského přijme Karel III. Do Londýna míří evropští lídři na summitu o Ukrajině02.03.25 11:23 Británie 6

Český státní dluh loni vzrostl o 254,3 mld. Kč na 3,365 bilionu Kč02.03.25 11:09 Česká republika 0

TurkStream jede naplno, posílá denně rekordní množství ruského plynu 02.03.25 10:59 Evropská unie 0

Rumuni protestují v ulicích01.03.25 18:34 Rumunsko 0

Měnové kurzy

USD
23,88 Kč
Euro
25,01 Kč
Libra
30,31 Kč
Kanadský dolar
16,47 Kč
Australský dolar
14,86 Kč
Švýcarský frank
26,61 Kč
100 japonských jenů
15,89 Kč
Čínský juan
3,28 Kč
Polský zloty
6,01 Kč
100 maď. forintů
6,25 Kč
Ukrajinská hřivna
0,58 Kč
100 rublů
26,63 Kč
1 unce (31,1g) zlata
68 872,22 Kč
1 unce stříbra
754,43 Kč
Bitcoin
2 047 190,38 Kč

Poslední aktualizace: 3.3.2025 22:00 SEČ

Tuto stránku navštívilo 19 346