Krvavá cena

Domníval jsem se, že pokus zločince se zbavit svědka, který viděl spáchání zločinu, se může stát jen v hollywoodských filmech, ale smrt kolegy spolu s dvěma zahraničními žurnalisty dokazuje, že hodnoty těchto kriminálních filmů se staly reálnou americkou politikou. Je pravda, že střelba do intelektuálů vzbudí ještě větší zanícení, ale v životě malé Fátimy nic na světě nezaplní prázdné místo, které vzniklo následkem tohoto zločinu.

Manželka padlého, Díma Tahbúb, požádala zaměstnance stanice Al-Džazíra, u které byl zaměstnán, aby jeho ostatky byly převezeny do Jordánska, blízko Palestiny, kterou miloval a byl ochoten se pro ni obětovat. Řekla, zatímco ji hořké slzy stékaly po tvářích, že si přeje, aby byli postiženi všichni ti, kteří poskytují jakoukoliv pomoc Američanům, Izraelcům a Angličanům, kteří útočí na lid Iráku a Palestiny. Díma svými prostými a výstižnými slovy vyjádřila úzké spojení mezi stejnými tragédiemi - Iráku a Palestiny, možná si ani neuvědomila, že cíl americko-britské agrese na Irák je hlubší a nebezpečnější, v poslední době americké informační kruhy používají výraz "popalestinštění" Iráku, to je nesmírně nebezpečné, neznamená to jen hrozbu rozdělení Iráku, ale i to, že už v něm chtějí zůstat nastálo.

Američani omlouvali palbu na novináře, o jejichž místech byli dobře informováni, přes svého vojenského mluvčího generála Stevensona Broxe na základně v Sílíji, že z hotelu Palestina bylo stříleno proti nim, což je donutilo zahájit palbu na něj, přestože v něm byli ubytováni zahraniční novináři. Ti byli v té chvíli na střeše hotelu a popřeli, že by se z hotelu střílelo. (Mimo dva zabité novináře bylo sedm raněných, někteří těžce.) Brox se za tento zločin spáchaný jejich vojenskými silami ani neomluvil a jen k tomu řekl, že předtím novináře varovali a žádali je, aby se vzdálili "z nebezpečných míst". Na ostré kritiky novinářů, jakým způsobem s nimi zachází , oznámil, že opatření zůstanou taková jaká jsou a na reportérech zůstává, aby se postarali sami o svou ochranu!

Na střeše kanceláře stanice Al-Džazíra byl reportér Tárek spolu s kameramanem Zahírem a dělali záběry nedalekého boje mezi americkými a iráckými jednotkami, Záhir potom vypověděl, že uviděli americké letadlo, jak vypálilo raketu z mostu Republiky, následkem toho Tárek Ajúb hned zemřel a Zahír byl zraněn do krku.

Známý britský novinář Robert Fisk ve svém článku napsal:" Zabití žurnalistů mluví samo o sobě, nebylo prvním v této anglo-americké agresi a nemusí být ani posledním, arogantní chování Američanů svědčí o tom, že to co se událo, bylo úmyslným zabitím.

Arabský tisk označil události z 8. dubna jako "Černý den" v dějinách arabské žurnalistiky.

Dodatek překladatelky: Za půl hodiny poté, co bylo zaútočeno na kancelář stanice Al Džazíra, byla vystavena palbě z tanků i stanice Abu Zabi, oba tyto pracovní týmy byly v blízkosti a nalézaly se v obytné čtvti, kde nebyly žádné vojenské cíle. Celý den tanky obkličovaly tuto stanici, a nikdo nemohl ven, reportéři obou stanic se shromáždili v suterénu. Krátký čas před tímto útokem byl zasažen dvěma vypálenými střelami hotel v Basře, kde byla rovněž zpravodajská skupina stanice Al Džazíra, v hotelu nebyli jiní zpravodajové a naštestí nebyly žádné oběti, jen materiální škody. Za krátkou dobu došlo k dalšímu incidentu. Američtí vojáci dvakrát stříleli do auta této stanice na ulici v Bagdádu. Rozkázali pak řidiči vystoupit, prohledali auto a prázdné ho rozstříleli. Džazíra byla rovněž bombardovaná v Kábulu za války v Afganistanu a její výborný válečný zpravodaj Tejsír Alúni unikl smrti jen čirou náhodou. Zrovna tak byla tato stanice obklíčena a ostřelovaná tanky, když vysílala v Ramallah na palestinském okupovaném území. Její pracovnící leželi na zemi a s nasazením života jen občas a rychle dělali záběry z oken místnosti

Několik odsuzujících reakcí na útok na media v Bagdádu:

Mezinárodní federace novinářů odsoudila americký útok na bagdádský hotel Palestina
Generální tajemník federace Aidan White konstatoval: "Bombardovánbí hotelů, kde jsou ubytováni novináři, a zaměřování se na arabská média jsou obzvláště šokující události ve válce, které se vede jménem demokracie"

Představitel CPJ - Výboru pro ochranu novinářů prohlásil: "Jsem velmi znepokojen, že novináři byli terčem útoků. Reportéři jsou civilisté a nesmí se stát cílem likvidace.

Jásir Al Halála, novinář: "Znal jsem Táreka 10 let, byl to statečný člověk a velmi morální novinář, neměl obvyklé nedostatky žurnalistů, jako je sobectví, věnoval se svému poslání celou duší. Ti, co páchají tyto zločiny, nás neodstraší. Ať se děje co se děje, budeme dál přinášet naše zpravodajství, je to naše poslání a nezklameme důvěru lidí. Budeme informovat o skutečných cílech USA, i když cena za to bude vysoká, ty proklamují humánnost a lidská práva a přitom útočí na profesionální zpravodajskou stanici, s úmyslem jejího zničení."

Výstižně se k tomu vyjádřil Dr. Maruan Bšára, politický analytik: "Od začátku války se americké vedení snažilo odříznout Irák od světa. V první řadě byly zničené spoje a televizní vysílání a pak přišli na řadu reportéři. Kamera škodí agresorům, ukazuje v živém vysílání spáchané masakry, a tím hraje rozhodující roli na světové veřejné mínění.