Scott Ritter hovoří o válce v Iráku

Ačkoliv Ritter nesouhlasí se současnou válkou v Iráku, varoval posluchače, že není žádným mírovým aktivistou. Domnívá se, že (cituji): "Válka je někdy nezbytná, je-li ohroženo to, v co věříme. Útočí-li někdo na Spojené státy jako na národ a jeho ústavní ideologií, pak je válka nejen zdůvodnitelná, ale i nutná," domnívá se Ritter.

Ritter kladl zvláštní důraz na nutnost pečlivé analýzy toho, jak se Spojené státy dostaly do současné mezinárodní krize a co dělat dále. Zdůraznil, že ať udělá USA cokoliv, tuhle válku nevyhraje.

Ritter je dobře obeznámen s americkou vojenskou strategií. Pracoval dvanáct let jako důstojník americké námořní výzvědné služby a zúčastnil se první irácké války. Svých zkušeností využil při vyhodnocování možné úspěšnosti cílů, jak je připravila Bushova administrativa k osvobození iráckého lidu.

"Důvěrně znám tamní prostředí a vládu. Politika, kterou prosazuje Bushova administrativa, počítá s vytvořením demokratické vlády a transformací struktury středovýchodní vlády, to bude považovat za své vítězství... Ale tahle strategie nebude fungovat," říká Ritter.

Popsal současný válečný plán jako "strategii postavenou na efektech", která vychází ze čtyř hlavních předpokladů: (1) podpora iráckého lidu a jeho ochota nechat se Američany osvobodit, (2) nedostatečná obranyschopnost irácké armády, (3) nepříliš pevná irácká vláda, neschopná vyvinout účinnou obranu a (4) podpora mezinárodní veřejnosti.

Ritter se domnívá, že ani jedno očekávání se nenaplnilo. CIA naletěla.

Jak americké jednotky teď zjišťují, Iráčané se nechtějí nechat osvobodit. Ritter dodal, že strategie "šoku a hrůzy", která měla vytvořit dojem obrovské americké vojenské moci, se ukázala být zcela neefektivní.

"Iráčtí vojáci se nevzdávají. Brání se. Zásobovací konvoje směřující k první linii bývají přepadávaný. Najednou nejsme tak neporazitelní, jak se zpočátku zdálo. Strategie efektů selhala. Na rozdíl od toho, co bylo při prezidentském podpisu na válečném příkazu slíbeno, nebude teď válka ani krátká ani rychlá," řekl.

Ritter věří, že důsledkem této potenciálně vleklé války budou vzrůstat negativní emoce vůči USA u obyvatel jiných zemí. Tyto emoce přetrvají dlouho dobu. Domnívá se, že už v této chvíli ztratily USA jakoukoliv naději, že by Iráčané někdy v budoucnu jejich zájmy podporovali. "Iráčané nás chápou jako vetřelce a okupanty," řekl.

Ačkoliv naznačil taktická vítězství, současně zdůraznil, že se nedostaví ani diplomatický, ani politický a ani vojenský triumf. Američané totiž zjevně porušili mezinárodní zákon. K tomu dodal, že Spojené státy prosazují cíl, který byl zbaven legitimity a podpory RB.

"Neporušili jen Chartu OSN, ale také svou vlastní (americkou) Ústavu," dodal.

"Požadujeme po našich mužích a ženách, aby bojovali za něco, co je v rozporu s Ústavou, na kterou přísahali," řekl.

Ritter se nevyhnul ani skutečnosti, že se Američanům podařilo získat podporu dalších zemí. Nicméně, konstatoval, že "koalice ochotných" je spíše "koalicí koupených". Neopomněl přitom zmínit úplatky. Věří, že obě země - Velká Británie i Španělsko, se přidaly ve snaze udržet přátelství se Spojenými státy, o kterém se domnívají, že je vstupenkou mezi privilegované. Očekávají, že tento poměr povýší jejich status a moc nad ostatními evropskými zeměmi.

Koalici navíc tvoří mnoho států Východní Evropy, které se podle Rittera přidaly k USA kvůli pohrůžkám. Spojené státy hrozily, že nepřidají-li se tyto země na jejich stranu, budou jejich vstup do NATO vetovat.

Ritter neopomněl čerpat ze své minulé zkušenosti zbrojního inspektora, když rozhodně prohlásil, že věří, že Irák nevlastní žádné použitelné jaderné zbraně.

"Na základě vlastních zkušeností mohu prohlásit, že jsme nikdy žádné důkazy nenašli. Vezmeme-li v úvahu nízkou kvalitu zbraní a jejich časově omezenou použitelnost zhruba pěti let, i kdyby byly vyrobeny v roce 1998, nebyly by už funkční," konstatoval Ritter.

"Co se biologických zbraní, jako antraxu, týče," popsal dále, "taková zbraň aby byla efektivní, musí obsahovat příslušnou substanci v práškové formě. Irák ale produkoval pouze kapalnou formu kultury a nikdy nebyl schopen dotáhnout do konce proces převodu do pevného skupenství a následnou stabilizaci."

U nervových plynů je zase nutno zajistit správné smontování dělostřeleckých nábojů, což není snadná operace. Vyžaduje náročnou produkční linku v nějaké továrně - nic z toho nebylo nikdy v Iráku nalezeno. Z výše uvedených důvodů se domnívá, že Irák nedisponuje chemickými zbraněmi. "Země nemá prostředky k zajištění perfektní stabilizační techniky pro své potenciální biologické zbraně", říká.

Na konci přednášky posluchači vstali ze svých míst a tleskali. Následovaly otázky z publika, včetně takových, které se ptaly Rittera na radu, jak přinutit vládu, aby si všimla individuálního protiválečného ladění. Ritter zdůraznil potřebu strategického plánu, který neprotestuje proti, ale za určitou myšlenku, konkrétně za mír. Vyzval aktivní občany, aby využili individuálního práva hlasovat.

"Je příliš pozdě zastavit válku, ale můžeme změnit vládu, která nás do té války dostala," řekl. "Zpronevěřili bychom se našim povinnostem, kdybychom nevynaložili všechnu svou sílu k odporu vůči válce, která je nezdůvodnitelná."

Vzhledem k tomu, že americké jednotky právě bojují v zámoří, pociťovali mnozí aktuálnost Ritterova projevu a následné diskuze.

"Myslím, že byl úžasný," řekla Elizabeth Paddocková, jedna z posluchaček. "Přišel ve vhodnou dobu. Oslovil ignoranci Američanů a předpojatost médií co se způsobů, jakým nám líčí Irák, týče."

"Byl schopen jasně vyjádřit to, co všichni cítíme, ale nedokážeme to sami říct. Jeho vojenské zkušenosti pomáhaly argumentům k větší přesvědčivosti," doplnila Rachel McMichaelová.

Článek Ritter Speaks on War in Iraq vyšel v Cornell Daily Sun 28. března.