Bush si zahrává s ekonomikou, zatímco Bagdád hoří

Nikdo z nás, myslím, nepochybuje o tom, že Američané za podpory Britů budou nakonec úspěšní. Velkou slávu z toho sice mít nebudou (postavit nejsilnější světovou vojenskou mašinu proti polorozpadlé armádě není hrdinstvím), ale až vstoupí do Bagdádu, potvrdí to status jejich velmoci.

Ale nestojí americký kolos na hliněných nohou? Chce to mít kus odvahy, tvrdit, že největší světová ekonomika (a bez diskuzí největší vojenská síla) je před svým úpadkem, ačkoliv je široce chápána jako supervelmoc.

S touto myšlenkou přišla firma Independent Strategy, zabývající se prováděním rešerší pro instituční investory a tato myšlenka se teď rychle šíří finančním světem velkých bank, jakou je Goldman Sachs.

Independent Strategy věří, že Amerika vykazuje mnoho symptomů rozpadajícího se impéria. Především vidí prohlubující se nedůvěru k Americe a předpovídá vzrůst terorismu jako odpověď na americký unilateralismus.

To je ve shodě s počínáním Bushovy administrativy, která si zvykla trhat mezinárodní smlouvy - od dohod v Kjoto ke smlouvě o protiraketovém štítu. Irák je v této řadě unilaterálních rozhodnutí kulminací Bushovy administrativy; Bílý dům zabředl do nepopulární války aniž by věnoval pozornost RB OSN.

Za druhé - firma Independent Strategy předvídá budoucí problémy pro americkou ekonomickou politiku. Upozorňuje, že Bush posílil složku volně pohyblivých výdajů rozpočtu více, než kterýkoliv jiný prezident od doby vietnamské války. Po Clintonově vládě zdědil značný rozpočtový přebytek, nyní směřuje k rekordnímu deficitu.

Je pravdou, že deficitu se zřejmě zabránit nedalo - nutno brát v úvahu to, že desetileté ekonomické expanzi došla pára. Ale Bush věci ještě zhoršuje. Do kolonky výdajů přidal dalších 726 miliard na snížení daní (senátem redukovaných na 350 miliard) pro bohatší a cenu za válku - dalších 74 miliard a snad i více.

Za třetí - to, co bylo obecně známo jako Washingtonská shoda názorů - volný ekonomický trh a deregulace - přestalo být pro jiné země přitažlivé. Jak upozornil šéf ekonomů v Independent Strategy Bob McKee, Latinská Amerika se vydala cestou populismu, zatímco Asie a Malajsie volí vlastní ekonomickou cestu. Kromě toho Jižní Korea a Thajvan nikdy skutečně nestály na straně podporující reformu.

Nejlépe funguje impérium, uskutečňuje-li svou moc formou úspěšného exportu svého sociálního modelu nebo ideologie, tvrdí Independent Strategy. Zahnívání amerického impéria začalo, když se Spojeným státům nepodařilo globálně promítnout svou ekonomickou ideologii a sociální model. Japonsko i Evropa už dávno obojí odmítly, alespoň implicitně jako nepřátelské svým kulturám a cizí svým sociálním vztahům.

Independent Strategy se domnívá, že čtvrtým prvkem úpadku impéria je slábnoucí dolar.

"Dolar bude klesat, protože všechna impéria mívají podobné problémy: neudržitelně vysoké životní standardy v jádru impéria závisejí na toku bohatství z periférií," říká Independent Strategy a používá přitom slovník, za který by se nestyděla žádná příručka marxismu. "Amerika nedosahuje návratnosti potřebné k udržení tohoto toku. Cena za válku a unilateralismus vyvolá žízeň po kapitálu, ale současně sníží návratnost jeho zisku."

Jednoduše řečeno, Amerika potřebuje zbytek světa k financování svého deficitu. Zbytek světa byl ochoten Ameriku financovat, dokud byla americká ekonomika silná a návratnost investic vysoká. Ale bude-li Amerika ekonomicky slabá, investoři budou své peníze investovat jinde. K vyrovnání svých potřeb si Amerika půjčuje každý den od zbytku světa stovky milionů dolarů a pod Bushovým vedením americká závislost na zahraničním kapitálu má zjevně vzrůstající trend.

Úpadek impéria není celkem žádnou novinkou. Britský historik Paul Kennedy napsal v roce 1988 dobře prodávanou knihu Rise and Fall of the Great Powers (Růst a pád velkých mocností). Bylo to skvělé čtení, ale zrovna v té době se ekonomika USA vydala cestou vzhůru k rekordní expanzi, která vydržela deset let, a při které hlavní burzovní index překročil hranici 11 tisíc.

Ale skvělá ekonomická expanze v závěru ukázala své slabé stránky. Přišla vlna lživých finančních zpráv, zjevné podvody a krádeže v Enron a WorldCom. Soumrak impéria může trvat dlouho, ale soudě podle lehkomyslného unilateralismu a ekonomického vandalismu, George Bush je zjevně rozhodnut udělat vše, co je v jeho moci, aby tento pád uspíšil.

Článek Bush fiddles with economy while Baghdad burns vyšel 26. března v Guardian