Problémy, samé problémy

Vysoké ceny benzínu, špatná situace na trhu s pracovními silami, strach z teroristů, úspěšně bičovaný americkou propagandou, a chystaná válka - to jsou důvody, které zřejmě tlačí důvěru dolů.

Burza stagnuje. Už kolikátý rok se Dow Jones Industrial drží kolem hranice 8000 s neustálou tendencí sklouzávat níže. Americký dolar přestává být žádanou měnou.

Pro americkou ekonomii se rýsuje nehezká budoucnost. Nikde v dohledu není pozitivní trend. Dokonce i Alan Greenspan, nejmocnější muž amerických financí, se začíná stavět na zadní. Greenspan nesouhlasí se způsobem, jakým chce Bush léčit americkou ekonomiku. Podle Greenspana není vhodná doba na snížení daní za cenu zvýšení deficitu. Varuje, že to bude znamenat v dlouhodobém měřítku oslabení americké ekonomiky.

Druhý článek s titulkem "Tvrdé varování americké armádě" následuje bezprostředně za článkem prvním. Dozvídáme se v něm, že vůdce irácké opozice (která by měla s USA spolupracovat a od které se očekává, že půjde Američanům na ruku za to, že jí pomáhají dostat se k moci) Ajatoláh Mohammed Baqir al Hakim varoval Američany, že jejich (americká) vojenská přítomnost v poválečném Iráku nebude vítána. "Jakýkoliv pokus instalovat v Bagdádu pentagonského generála by mohl vést k 'náboženské válce'", řekl tento muž v rozhovoru pro MSNBC a dodal, že dlouhodobá americká okupace Iráku by destabilizovala Střední východ.

Hakimovo varování Pentagon nepřekvapilo. Vědí o tom. Ovšem Pentagon hraje poněkud pštrosí politiku. Zkrátka o tom teď nechtějí hovořit. Napřed sesadíme Husseina, a pak se uvidí, říkají. Je ovšem dobře známo, že plánují dosazení generála Tommy Frankse do Bagdádu, jak jen to situace dovolí.

Supové v Pentagonu počítají s americkou vojenskou přítomnosti v oblasti po řadu let. Nicméně Hakim varuje, že dokonce i krátkodobá přítomnost amerických jednotek by podminovala snahu irácké opozice přeměnit Irák na novou zemi.

Existuje přibližně šest iráckých opozičních skupin. Hakimova skupina je tou nejmocnější. Jako uznávaný vůdce šíitských muslimů je Hakim dosti důležitou osobou. Jeho názor by neměl být přehlížen. Politická organizace, v jejíž čele stojí, se jmenuje Nejvyšší koncil pro islámskou revoluci v Iráku. Už z toho názvu mrazí. Islámská revoluce? To asi není to, co Pentagon chce. Jenže šíitských muslimů je v Iráku 65 procent a Hakimova organizace zde může nalézt vhodnou půdu. Saddam je dokázal udržet na uzdě - pravda - ne zrovna vybíravými prostředky, ale důležitý je v tomto případě výsledek. Podobně jako to dokázal Tito, blahé paměti, v Jugoslávii.

Hakim se odívá do černého turbanu a celkovou svou vizáží dává tušit, že máme co do činění s náboženským fanatikem podobného ražení, jakým byl v Iránu Ajátolah Chomejni. Ostatně je dobře známo, že Hakimova organizace je mocně podporována šíitskými muslimy v Iránu.

Hakim odmítl tvrzení, že Irák nemůže být znovu vybudován bez Americké pomoci, která by zaplnila vakuum po Saddamově odchodu. "Američané nebudou schopni kontrolovat prudké vzedmutí sociálních nepokojů a bouří, instalují-li v Bagdádu svého muže," řekl tento milý člověk.

Lze právem očekávat, že sesazením Husseina konvertuje Irák z jedné z nejvíce sekulárních zemí Středního východu na zemi muslimských fanatiků stejného zrna, jako byl Irán za vlády Chomejního či Afghánistán pod vládou Talibanu. A to už nemluvíme o Kurdech, kteří se chystají na vyhlášení samostatného státu, jakmile to bude možné. To je pochopitelně v rozporu s přáním Turecka.

Američané se ošklivě spálí, pokud se domnívají, že budou zemi ovládat oni.