Ukradená vlast

Většinu informací obdrží Američané prostřednictvím kontrolovaných a politicky manipulovaných médií. Jen málo z nich má možnost prozkoumat historickou realitu, která vyústila v napětí na Středním východě. Jen málo z nich si uvědomuje, že Palestinci jsou původními obyvateli této oblasti a mají všechna historická, zákonná práva na toto území. Jen málo z nich ví, že území okupována nyní Izraelem byla Palestincům uloupena, že v roce 1870 tvořili Palestinci 98 procent populace a Židé jen dvě procenta. Jen málo z nich ví, že navzdory masivní imigraci evropských Židů kolem roku 1940, stále žilo v této oblasti 69 procent Palestinců. Jen málo z nich ví, že v roce 1946, kdy OSN vytvořilo stát Izrael, aniž by k tomu získalo souhlas původního národa, žilo na tomto území 1,845 milionu obyvatel, z toho bylo 65 procent Palestinců a méně než 35 procent Židů. A jen málo Američanů ví, že Izrael zabral v roce 1967, a od té doby okupuje 78 procent území Palestiny. Palestincům zbývá 22 procenta jejich původního území. Třicet pět let nepřetržitě Izrael porušuje rezoluce OSN, požadující navrácení území jeho skutečným vlastníkům. Málo Američanů ví, že Izrael buduje nezákonné osady na Palestinském území, které obývá více než 400 tisíc Palestinců. Málo z nich ví, že jen v posledních dvou letech za vlády Ariela Šarona byly vytvořeny 34 nové kolonizační oblasti, to vše v přímém rozporu s rezolucemi RB a za mlčenlivého přihlížení OSN a celého světa.

Překvapuje někoho, že Palestinci odmítli existenci státu, který jim byla vnucen cizími mocnostmi? Překvapuje někoho, že odmítli smlouvy v Oslo, když ani jejich plná implementace nebyla součástí konečné dohody a nenabízela žádné řešení, co se problému utečenců týče? Překvapuje někoho, že se lidé cítí utlačováni a ponižováni, když jejich země je okupována státem, za kterým stojí největší vojenská síla světa? Že se cítí utlačováni a ponižováni, když vidí, jak je Izrael zásobován vojenskou technikou v hodnotě tří miliard dolarů ročně, což je více, než získává kterýkoliv jiný národ světa?

Propast lhostejnosti a beznaděje

4.května 2002 napsaly New York Times: "Lze bezpečně říci, že palestinské silnice, školy, sloupy elektrického vedení, vodní potrubí, telefonní linky byly naprosto zničeny, stejně jako infrastruktura života samotného." Nejčerstvější odhady o škodách jen OSN a Světové banky na infrastruktuře hovoří o částce vyšší než 361 milion dolarů. Rozsah Šaronovy destrukce nebude zřejmě nikdy znám, protože Šaron odmítl vpustit do oblasti opakovaných masakrů inspekce OSN. Můžeme se odvolat pouze na zprávy organizací sledujících lidská práva. Na základě těchto zpráv lze s jistotou říct, že prudkost a zuřivost Židů je horší než terorismus, je doslova barbarská. Palestinci, zejména ti, kteří utrpěli devastující ztráty svých domovů a členů svých rodin, nemohou nevidět příčinu svého utrpení jinde, než v Izraeli. Zpráva organizací pro lidská práva z 3.května 2002 např. hovoří o tom že v táboře v Jeninu bylo úmyslně a nezákonně Židy zavražděno dvaadvacet civilistů, kterých bylo použito jako lidský štít. O život přišel také zdravotní personál, když se doktoři snažili ošetřit zraněné; civilní domy se staly vojenskými cíly. A přeci to nevzbudilo ve světě žádný ohlas.

Snad nic není lidem, na které svět zapomněl, tak nepochopitelné, jako lhostejnost a nezájem těch, kteří jsou za jejich utrpení zodpovědni. Nic tak neponižuje lidskou důstojnost jako to, že jste ignorováni. A nic není tak destruktivní v lidské komunikaci, jako pokrytectví. Národy, kterým jsou dávány přívlastky jako "vyspělé", "demokratické" a "křesťansko-judaistické" vykořisťují jiné národy, které jsou označkovány jako "nevyspělé", "nedemokratické" a "nekřesťanské".

Spojené státy, vedeny "znovuzrozenými" křesťany, podporované fundamentalistickým státním žalobcem a fundamentalistickými sektami, jako ta Pata Robertsona manifestují svou podporu Izraeli, protože věří, že jejich Bůh požaduje, aby Židé přebývali v Judei, mají-li být konvertováni pod jedinou pravou víru - křesťanství. Vědomě akceptují Šaronovy masakry Palestinců jako nezbytnost k dosažení svých cílů. Co záleží na tom, že Ježíš diktoval lásku a porozumění, mýty Starého zákona převážují. "Oko za oko, zub za zub." To jsou křesťané, kteří podporují ultra-pravicové elementy mezi Židy, kteří nazývají Palestince dvounohou havětí (bývalý první ministr Golda Meir) a zdrogovanými chochrouši v láhvi (bývalý první ministr Begin). To jsou ti krvežízniví křesťané, neochotní poskytnout žebrákovi plášť, přístřeší bezdomovci, jídlo hladovému, neochotní pomoci slabým a nemocným. To jsou Američani, ochotní platit každému Izraelci 500 dolarů ročně (mimo vojenskou pomoc), ale slepí a hluší, když jde o podobnou pomoc Palestincům. Toto je prezident, považující sebe sama za znovuzrozeného, který označil Šarona za muže míru. Téhož Šarona, kterého vlastní izraelský soud uznal vinným za umožnění zbytečného a svévolného masakru tisíců nevinných civilistů v táborech Sabra a Šatila.

Podíváme-li se na podmínky, ve kterých Palestinci žijí a které se podobají podmínkám otroků, neškodí, připomeneme-li si myšlenky bývalého otroka Fredericka Douglase (1818 - 1895, černoch, poradce prezidenta Lincolna, brilantní mluvčí proti otroctví, pozn. vydavatele): "Nenáviděl jsem je (své utlačovatele), byli pro mne ti nejubožejší a současně nejodpornější." A tato vnitřní zloba ho spalovala ve dne v noci. "Díval jsem se a neviděl, poslouchal jsem a neslyšel, snažil jsem se cítit a necítil jsem. Přál jsem si být mrtev." Zde je vysvětlení sebevražedných útočníků: nesnesitelné, špatné zacházení a ponižování od těch, "které si vyvolil Bůh." Jsou to činy absolutního zoufalství vyvolané pocitem marnosti a bezvýslednosti, jak o tom mluvila rodina Daoud abu Swaya, když se snažila vysvětlit, proč otec osmi dětí detonoval sám sebe: "To, že to udělal, ukazuje hloubky, do kterých lidé padají, jsouce chyceni v tomto konfliktu. (L.A.Times, 9.12.2001)

Zamysleme se nad těmi otrockými podmínkami, které jsme my jako Američané zavedli proti bezmocným za účelem povzbuzení naší ekonomiky doma a můžeme pochopit, jak zoufalství bude hledat útěchu v destrukci a skrze sebeobětování. Takovým lidem pak stačí někdo jako je bin Laden, muž, který nenávidí a který rozpoznal důvody své nenávisti, muž, který dodá nezbytné peníze potřebné k dosažení svých cílů, za něž je ochoten zemřít, a můžeme určit budoucí úroveň strachu pro Ameriku.

Izraelský útlak Palestinců odráží to, jak utlačování ve světě vnímají Ameriku - zemi, která si zaslouží stejné odsouzení, jaké osm set let před Kristem vyslovil Hosea: "Hříchy nenasycenosti a obžerství se skládají z arogance Izraelitů."

Etnické čistky s pomocí globálního kapitalismu

O Americe je známo, že dohlíží na Izrael a ochraňuje ho, prosazuje jeho právo na existenci. Ale mimo to má Amerika ještě i jinou tvář: Tvář ochránce mezinárodních korporací. Tato tvář, spolu s přítomností amerických vojsk ve sto padesáti zemích světa, přispívá k negativnímu vnímání Spojených států. Amerika je chápaná jako pachatel vykořisťování Třetího světa, ničitel jejich lesního bohatství, drancování minerálů a železných rud, půdy, lidí. Lidé těchto chudých národů musí žít v katastrofálním prostředí s vysokým stupněm zamoření ovzduší, tráveni jedovatými odpadky, trpící erozí půdy a industriálními nehodami. Populace Spojených států, ač představuje necelých pět procent světové populace, produkuje 1,5 miliardy tun oxidu uhelnatého - 25 procent produkce obyvatelstva celé planety.

A nenávist vůči Americe roste každým dnem. Ty nejčerstvější zprávy z Pew Foundation ukazují, že evropské státy mají stejnou míru odporu vůči Americe jako arabské. Lidé se cítí přehlíženi, zneužiti, ignorováni.

Výsledkem americké finanční a vojenské politiky vůči Izraeli je to, že Izrael se vyvíjí mnohem rychleji, než kterákoliv jiná země. Od roku 1947 nalévá Amerika každý rok do izraelské armády více než tři miliardy dolarů - částku od roku 1995 rovnou téměř 8 bilionům dolarů. Zpětně má z toho prospěch americký zbrojní průmysl, protože podle smluv musí Izrael nakupovat tři čtvrtiny vojenské techniky u amerických firem. Je krystalově průhůedné, proč si korporační elity přejí na Středním východě dominanci Izraele. Věrnost Izraele Americe umožňuje jistotu, že arabská nafta, kterou Američané potřebují, bude téct. Ale Izrael si za svou loajalitu účtuje velmi vysokou cenu. Proto ignoruje Bushovy požadavky, aby se odsunul z okupovaných oblastí West Bank.

Americká podpora Šaronove vládě je nabízena celému světu bez ohledu na následky rezolucí senátu a kongresu. Životní standard v Izraeli je zrcadlovým odrazem životního standardu jeho mocného přítele a stojí výsměšně v kontrastu se špínou a nečistotami utečeneckých táborů a splašky zamořenými palestinskými uličkami. Palestinci jsou nacpáni na nepatrných částech země, obklíčeni svými okupanty. Po zuby ozbrojená okupantská armáda kontroluje jejich pohyb z kontrolních stanovišť napříč drátěnými zátarasy, kontrolu vykonávají zvláštní hraniční jednotky, v jejichž postoji vůči Palestincům převládá nenávist a potřeba pošpinit a zneuctít. Takové podmínky vyvolávají závist, silnou nenávist, pomstychtivost, zoufalství, odvetná opatření a oběti vůči svým nepřátelům - podmínky, kterým by každý Žid měl rozumět na základě vlastní nešťastné historie. Kolik Židů bylo ochotno se obětovat v boji proti nacistickým silám v průběhu války a proti Britům, když se Izraelci pokoušeli vytvořit v Palestině vlastní stát?

Strana Likud a ultra ortodoxní skupiny se ve snaze ovládnout a řídit Palestinu obracejí ke Starému zákonu, jehož 2500 let starý text neodráží realitu posledních dvou tisíc let. Svou absolutní oddaností starověkým mýtům ospravedlňují své akce k potlačení Palestinců. Povzbuzují tedy Šarona, aby buldezoroval celé historické komplexy starověkých měst posvátných Palestincům a demoloval jejich mešity. Vše ve snaze vymazat jejich paměť, zrušit palestinskou historii. Židé také ničí historické dokumenty v archivech, ze kterých vyplývají vlastnická práva Palestinců na nemovitosti a majetek. Ve snaze zničit identitu žijících Palestinců, ničí dokonce jejich osobní záznamy. Doufají, že totální destrukce vymaže i paměť těchto lidí. Jak je ironické, že o totéž se pokoušel nacistický režim při vyhlazování Židů!

Židé jsou zcela lhostejní ke kritické situaci těch, kteří byli vyhnáni ze své země a zbaveni veškerého svého majetku. Palestinci nikdy nebyli kompenzováni za ztrátu vlastních domů, o které přišli při pogromech. Ještě i teď, po padesáti letech života v utečeneckých táborech na cizím území, které jim patřilo po deset tisíc let, doufají, že přijde den, kdy se budou moci vrátit domů. Židé jsou lhostejní k nekonečné bídě, která žije kousek od jejich vlastních bohatých měst - v Jeninu, Ramallahu nebo Rafahu, nevidí nebo nechtějí vidět spoušť, kterou po sobě zanechaly jejich tanky a buldozery v Rafahu, když strhly stovky domů, tucty obchodů a vytvořily tisíce bezdomovců - scéna, která se opakuje znovu a znovu ve všech městech a oblastech Palestiny. Ano, toto je náboženství Izraele, těch, kteří tvrdí, že věří v jediného Boha, Boha, který vědomě dovolil destrukci a vyvraždění bezbranných žen a a dětí. Oslepeni možností, že jejich Bohem zaslíbená země je na dosah, přehlédli to, co vytvořili: lidi více vzdorné, než kdykoliv v minulosti; lidi, kteří přetrvávají a jsou odhodláni vydržet, i kdyby to měl být poslední vzepětí jejich lidskosti, lidi trpělivé, bez naděje, ale rozhodnuté být lidmi, uchovat svou kulturu, milovat svého Boha; lidi ochotné podělit se i to málo, co mají, s těmi, kteří mají ještě méně.

Původní komentář pod názvem A World Wide Intifada? Why? byl uveřejněn na serveru CounterPunch 7.prosince 2002. Vzhledem k značnému rozsahu článku jsem přeložil pouze pasáže týkající se boje Palestiny s okupanty.

Fotografie převzaty ze stránky http://www.alkhilafah.info/massacres/palestine/index.htm