Jsou politické strany typické svou fiskální politikou?

Přivedl mne k tomu článek uveřejněný v iDnes Vláda dluží polovinu rozpočtu a skutečnost, že máme právě po volbách, a tedy na další čtyři roky vystaráno, co se zasahování do řízení státu týče.

Vzal jsem si k ruce tabulku postupného růstu dluhu České republiky za posledních deset let a vytvořil z ní graf. Vznikla křivka s výrazně stoupající tendencí. Pak mne napadlo zanést do téhož grafu období různých vlád různých politických stran. Byly vlastně jen dvě: ODS (v grafu znázorněna modrou spojnicí) ČSSD (oranžová spojnice). Výsledný graf zde uvádím, aniž bych chtěl z výsledků vyvozovat dalekosáhlé závěry.

Než si graf prohlédneme, ještě jedno upozornění: Nehledejme v grafu něco, co tam možná není. I když to vypadá, že za vlády ODS byl státní dluh pod kontrolou, kdežto za vlády ČSSD se "utrhl ze řetezu", nevyvozujme z toho, že ODS (a pouze ona) provádí odpovědnou fiskální politiku. Příčiny menší zadluženosti mohou mít hlubší kořeny: celková stav ekonomiky země, světové hospodářství, kurs koruny a kdoví co ještě. Všechny tyto faktory ovlivňují stav státní pokladny.

Ale přes to všechno to nevypadá pro vládu ČSSD příliš lichotivě, že? A to ještě v grafu nejsou odečteny zisky z jednorázových prodejů státního majetku, díky kterým se schůdky v rozpočtu poněkud zaoblují. Co bude vláda dělat, až nebude co prodávat, je otázka, kterou si - zdá se - nikdo neklade.