Proč vlastně ne Jordánsko?

Ano, proč ne? Přiznám se, že se mi v první chvíli ta myšlenka také zalíbila. Ale jak jsem nad tím přemýšlel déle, nacházel jsem různé důvody proč ne. Zkusme si to projít. Neříkám, že mám pravdu, nebo že se nemýlím. Jen se pokusím vysvětlit, proč to asi nebude fungovat.

Nemám podrobné historické znalosti. Informace čerpám pouze z Internetu. Mýlím-li se někde v následujícím textu, rád se nechám opravit.

Podle toho, co jsem si našel na iDnes (dále jsem nepátral) v informacích o zemích, Palestinci toto území obývali přibližně 8000 let př.n.l. (http://cestovani.idnes.cz/zeme_info.asp?idregion=284). Ve stejném článku se praví, že "o něco později" přišli na stejné území hebrejské kmeny. Jak dlouhé časové období je "o něco později"?

Našel jsem si jinde (http://www.natur.cuni.cz/~pkaras/izrael.htm), že první židovské kmeny přicházejí na území Palestiny až ve 12.-13. století před n.l. Pak, v roce 1025 př.n.l., se dvanáct těchto kmenů spojilo v hebrejské království. Jinak řečeno, zdá se, že Palestinci obývali toto území posledních 10 000 let. To je dosti dlouhá doba na to, aby měli určité právo jej považovat za své vlastní. Židé tam přišli "teprve" před 3 000 roky, z pohledu Palestinců jsou tam tedy hosty.

Ale pokusme se nesoudit na základě minulého vlastnictví. Kdybychom to totiž dělali, mohli bychom přenechat území Česka Německu, protože germánské kmeny tam opravdu byly dříve.

Palestina jako samostatný stát neexistuje. Ten měl vzniknout v květnu roku 2000, ale Arafát jeho vyhlášení odložil. Hovořím-li o Palestině, míním tedy spíše palestinský národ. Ten bezpochyby existuje.

Před rokem 1917 bylo území, na kterém Palestinci žili, součástí Osmanské říše. Po tomto roce vznikl pod britskou správou stát Palestina. V témže roce je Velká Británie vyhlásila za domov Židů (tzv. Balfourova deklarace), aniž by brala ohled na přítomnost Palestinců. Šlo o území o rozloze 28 203 km čtverečních.

V roce 1947, po vyhlášení Izraelského státu, se Palestinci museli vzdát plochy o rozloze 21 946 čtverečních km, neboli 78 procent svého původního území, na kterém žili tisíce let. Zůstalo jim 6 257 čtverečních km. Židů je 5,7 milionu, Palestinců jenom 2,5 milionu. Pochopitelně se to Palestincům nelíbilo, nesouhlasili s tím, ale nebylo jim to nic platné. OSN uznalo nový stát Izrael včetně jeho hranic. Měla to být kompenzace za utrpení Židů za druhé světové války - kompenzace na úkor jiného národa.

Území, na kterém bylo povoleno Palestincům žít (v rámci státu Izrael), bylo rozděleno na West Bank a pásmo Gaza. Právně jsou tyto oblasti součástí Izraele, přestože Palestinci mají vlastní vlajku a až doposud (jakž takž) vlastní samosprávu. Nevím, kdo tenkrát maloval hranice West Bank a pásma Gazy a co jej vedlo k tomu, že Palestinu takto rozdělil. Byla to hustota palestinského osídlení v těchto oblastech? Ví-li to někdo, prosím doplňte mne.

Palestinci, ač neradi, se nakonec museli s novým rozdělením smířit. Izraeli ale ani to nestačilo. Od prvního dne se snaží vytlačit Palestince i z toho zbytku. Od prvního dne své existence zve do svého státu všechny Židy z celého světa. Jenomže je neusídluje na svém území, ale na území, které zbylo Palestincům. Nejvíce se vracejí do Izraele Židé z Ruska, a to často z desátého kolena. Ti, kteří mají v sobě méně židovské krve, než dnešní Palestinci, kteří totiž vlivem dlouhého soužití s židovskými kmeny přeci jen trošku mísili svou krev s jejich. Rusové jsou pro Izrael velmi vítaní. Jsou tvrdí a zvykli na boj a nepohodlí. Za štěstí žít ve fungujícím kapitalistickém státě jsou ochotni udělat cokoliv.

Představte si, že by Němci za protektorátu nezabrali třetinu území, ale 78 procent. Čechům by tak zůstala oblast menší než Středočeský kraj, a navíc by nebyl jednolitý celek, ale dvě oblasti. Část by byla u Budějovic a část dejme tomu až u Hradce Králové. A to mezitím by byla Německá říše. A představte si dále, že by si Češi stěžovali u různých soudů a arbitráží, ale všechny soudy by vytrvale uznávali právo Němců, OSN by potvrdilo, že je to tak v pořádku a že to tak zůstane. Vždyť český stát jako takový vlastně ani pořádně neexistoval, původně to přeci bylo Rakousko-Uhersko.

Ale to ještě pořád není všechno. Světové společenství by mlčky a neoficiálně uznalo skutečnost, že Němce nelze kritizovat, protože v minulosti tolik trpěli. Každý, kdo by se odvážil vznést sebemenší kritiku, by byl hlasitě obviněn z nenávisti a zaujatosti vůči Německu, a z toho, že popírá jejich minulá utrpení, že jim upírá jejich svaté právo na svůj stát. Časem by se z toho stala taková hysterie, že všichni by raději drželi hubu a krok, jen aby sami nebyli obviněni z nelásky a zaujatosti vůči německému národu.

A pak by přišel koumák, který by navrhl: Vždyť Češi vlastně už svůj stát mají. Je jím - Slovensko. Můžou žít tam. Proč nepřenechají Němcům zbytek svého území a hromadně se nevystěhují na Slovensko? Je to podobná kultura, podobná (slovanská) krev. A bude klid.

Tak, co říkáte? Myslíte, že bychom se ochotně vystěhovali? Myslíte, že by z toho měli Slováci radost?