Není impregnace jako impregnace
Jedy kolem nás
Titulek "Poison wood warnings ignored" na první straně novin mi připomenul, že před mnoha lety zemřel na rakovinu můj známý, který pracoval při tlakové konzervaci dřeva známou trojicí látek CCA - copper, chromium, arsenik (měď, chrom, arsen). Jeho pomocník odmítal chodit do provozu, kde nebyly odsávány zdraví nebezpečné zplodiny. Pod novinovým titulkem je zpráva Richarda Starnese uvedená slovy, že kanadské ministerstvo zdravotnictví ignorovalo varování svých vlastních vědeckých pracovníků, aby se tohoto dřeva nepoužívalo tam, kde by k němu měly přístup děti.
Možná je tento článek bez významu pro čtenáře v České republice a že je tam trojice CCA zakázána podobně jako ve Švýcarsku, Japonsku a Indonézii nebo je její používání pro konzervaci dřeva silně omezeno jako v Dánsku, Německu a Švédsku, případně se o omezení nebo zákazu uvažuje podobně jako v Austrálii a na Novém Zélandu.
Kanadské federální ministerstvo vědělo o tom, že se tlakově konzervovaného dřeva používá ke stavbě různých konstrukcí včetně prolézaček na dětských hřištích. Mělo také zprávy o tom, že se z tlakově konzervového dřeva vyplavují jedovaté látky. Vědělo o tom od svých vlastních pracovníků a připouštěla to dokonce průmyslová instituce Institute of Treated Wood (Ústav pro konzervaci dřeva). Vědecký pracovník ministerstva Dieter Riedel studoval situaci v ottawských parcích v letech 1987 až 1990 a písemně doporučil, aby se tohoto dřeva nepoužívalo tam, kde si hrají děti.
Teprve nyní se dostává záležitost na povrch při důvěrném jednání mezi americkou Environmental Protection Agency (EPA) a organizací American Wood Preservers Institute (AWPI). Jsou náznaky, že by mohlo dojít k zákazu používat trojici měď, chrom a arsen při konzervaci dřeva - což představuje průmysl se čtyřmiliardovým ročním obratem. Paní Bonie Piperová, mluvčí EPA, sdělila, že se jedná o nějaké nové dohodě a pan Mel Pine, mluvčí AWPI, přiznal, že je "hypoteticky možné", že by mohlo dojít k náhradě CCA nějakým jiným "chemickým koktejlem".
Dojde-li k dohodě mezi oběma organizacemi, nezbude kanadskému dřevařskému průmyslu nic jiného než CCA zakázat. Kanadský Ústav pro konzervaci dřeva, který reprezentuje asi 70% všech 66 kanadských podniků, v nichž se CCA používá, není zatím s ministerstvem ve styku, ale přiznává, že ho americké diskuse velice znervózňují. Jeho ředitel Henry Walthert uvedl, že se už dlouho uvažovalo o alternativách, ale nyní se zdá, že změna začíná být naléhavá. Bohužel v Kanadě není zaregistrován žádný náhradní konzervační způsob. Na rozdíl od Američanů, kteří mohou přejít na ACQ (alkaline, copper, quaternary - alkálie, měď, kvartérní soli), kanadský průmysl tuto možnost nemá. Registrace nového konzervačního prostředku trvá obvykle 18 měsíců od doby podání žádosti u agentury Pest Management Regulatory Agency (PMRA).
Kanadské ministerstvo zdravotnictví se rozhodlo nereagovat na zprávu svých vědeckých pracovníků v 90. letech minulého století a místo toho přijalo výsledky americké komise Consumer Product Safety Commission, že dřevo tlakově konzervované CCA "nevystavuje děti ani dospělé lidi nepřiměřenému riziku ani když jsou v přímém styku se dřevem nebo s hlínou, do níž mohl být vyplaven arsen".
V r. 1992 se rozhodlo kanadské ministerstvo pro nové vyhodnocení. Po 10 letech, tedy letos, agentura PMRA ještě stále vyhodnocuje a slibuje, že vydá zprávu nejpozději v dubnu. Proč trvá vyhodnocování tak dlouho?
Mluvčí PMRA pan Marc Richard uvedl, že k opětovnému vyhodnocování se přistupuje, jakoby se jednalo o nový výrobek - tedy jakoby se tento výrobek právě objevil poprvé na trhu. Trvá půl roku až jeden rok, než se najde laboratoř, která by mohla výrobek vyhodnotit. Samotné studie zaberou několik roků a výsledky je potom třeba sepsat a předložit někomu, kdo je vyhodnotí. To všechno vyžaduje spoustu času.
Někteří lidé se s takovým přístupem nemohou smířit. Pan Barry Munson, odborník ministerstva, odmítnul odpovědět na otázku, zdali se jedná v případě tlakově konzervovaného dřeva o riziko pro lidské zdraví, ale připustil, že by mohl být uvedený rozvrh vyhodnocování poněkud zdlouhavý. "Ach, můj bože", povzdechnul si na Torontské univerzitě profesor Paul Cooper, "kolikrát bylo vydání zprávy odloženo! Naposledy se mluvilo o červenci 2002, ale ve sdělovacích prostředcích se toho tolik o tom problému napsalo, takže se snad dočkáme v květnu".
Opravdu, sdělovací prostředky v severní Americe i jinde vyburcovaly vědecké pracovníky, politiky a mnoho jednotlivců na celém světě k požadavku, aby konečně došlo k nápravě. Jedná se o výrobu, která má v Kanadě roční obrat 750 milionů dolarů. Loni na podzim se Kanada i Spojené státy dohodly s průmyslem na tom, že na každém kusu tlakově konzervovaného dřeva bude varovná nálepka. Trojice CCA opravdu účinně chrání dřevo před hnilobou. Vdova po onom zemřelém pracovníkovi měla za chatou v kanadské divočině "kadibudku" z tlakově konzervovaného smrkového řeziva. Její manžel byl zaníceným zaměstnancem a kromě práce pro podnik vedl i záznamy o tom, jak se chovalo konzervované dřevo, které používal na chatě. Když se budka odstraňovala po 25 letech, dřevo nevykazovalo žádných známek mikrobiálního rozkladu.
Kanadské ministerstvo pro ochranu životního prostředí (Enviroment Canada) tvrdí, že dřevo tlakově konzervované CCA není žádným nebezpečím pro prostředí (ačkoliv analytické údaje z Connecticutu i odjinud ukazují opak, jak je zřejmé ze článků na Internetu, na něž upozorňuje překladatel na konci tohoto příspěvku). Přes to však ministerstvo považuje za velice důležité, aby výrobky byly označeny návodem, jak "nejlépe s ním zacházet". Mluvčí ministerské byrokracie Barry Munson ubezpečil občany, že každý kus dřeva počínaje nosníky o průřezu 2x4 couly (5 x 10 cm) bude opatřen zeleno-žlutou nálepkou, která bude varovat spotřebitele, že dřevo obsahuje arsen, že je třeba mít při práci s ním na rukou rukavice, na obličeji masku a na očích ochranné brejle a že se nikdy nesmí spalovat. (MK: Když byli naši synové malí chlapci, odmítli jsme se zúčastnit opékání vuřtů nad takto "bezpečným" dřevem, asi proto, že jsem vystudoval chemické inženýrství). Takové nálepky budou muset být i na policích obchodů s těmito výrobky a spotřebitelé budou muset mít přístup k podrobnému popisu výrobků. V Kanadě prý došlo k dohodě s průmyslem loni v září a dohoda vstoupí v platnost letos v květnu.
Zatím pokračuje tlak, aby byl tento výrobek v Kanadě zakázán. V čele tlaku stojí epidemiolog Dr. Ed Napke, dřívější vedoucí odboru pro choroby působené výrobky u ministerstva zdravotnictví a současně člověk, který v Kanadě zavedl program pro kontrolu jedů. "Byl to můj obor", řekl Dr. Napke, který je sice v penzi ale dosud je stále aktivní v organizacích Canada Standards Association a Ottawa Council for Smoking and Health. "Když jsem začal s akcí Adverse Reaction Reporting čili hlášení nepříznivých reakcí, usoudil jsem, že budeme mít zodpovědnost za každý výrobek na trhu, jestliže tento výrobek bude škodlivý lidskému zdraví. Nepříznivé hlášení vyvolávaly i jedy. Kdyby se mi byla dostala na stůl zpráva o dřevu konzervovaném CCA, byl bych jednal - jenže žádné hlášení nepřišlo". Potom si položil otázku: "Má být tlakově konzervované dřevo staženo z trhu? Poslyšte, nůž dovede zabít člověka - a zakážeme nože? Nebo se nejprve zeptáme, zdali je můžeme něčím nahradit? Pro nože nemáme žádnou vhodnou náhradu, ale pro dřevo konzervované CCA lze náhradu najít".
Dr. Napke není sám, kdo by zakázal používání dřeva tlakově konzervovaného CCA v rámci své vlastní pravomoci: Ottawský zdravotní úředník upozornil školní rady, dětské jesle i organizace na ochranu životního prostředí o riziku tohoto výrobku. Ve Frederictonu (Nový Brunšvik) přestal odbor pro městské parky používat toto dřevo pro dětská hřiště, parkové lavičky a piknikové stoly v 66 parcích a nahradil je dražším dřevem cedrovým nebo kovem. Podobně je tomu v Halifaxu a v Yarmouthu (Nové Skotsko). V Londonu (Ontario) se používá "CCA-dřevo" v podobných případech jen na konstrukce uložené v zemi ale nikoliv nad ní. V Kalifornii se projednává zákon, který zakáže používání tohoto dřevo a prohlásí je za škodlivý odpad. Na Floridě byla uzavřena dětská hřiště poté, co v okolí takových konstrukcí byla zjištěna vysoká koncentrace arsenu. Průmyslu bylo přikázáno přejít na méně nebezpečné konzervační prostředky. V Connecticutu bylo zjištěno, že půda kolem konstrukcí z CCA-dřeva obsahuje 20krát vyšší koncentraci arsenu než dovoluje státní norma. Děti byly varovány, aby si kolem konstrukcí nehrály.
Pro čtenáře znalé angličtiny by mohly být zajímavé některé z následujících odkazů:
- Smrtelně nebezpečné tlakově konzervované dřevo (Brian C. Bradley)
- EPA
- American Wood Preservers Institute
- Co je zde divného?
V tomto odkazu upozorňuji zejména na informaci, že dřevo tlakově konzervované CCA potřebuje méně energie než jiné podobné výrobky a to proto, že se používá recyklovaného odpadu, při čemž nedochází ke znečisťování ani vzduchu ani vody. Jestliže se tento řádně vyrobený a dobře zkoušený materiál správně používá, není žádným rizikem ani pro lidi, rostliny nebo živočichy. Proto se ho používá pro konstrukci chodníků a pódií v národních parcích, v chráněných oblastech a v botanických zahradách po celém světě. - - - V roztoku je CCA potenciálně nebezpečným materiálem: smějí s ním pracovat pouze vyškolení a zkoušení odborníci v zařízeních, která jsou pod kontrolou EPA a jiných organizací. Dřevo, které bylo pomocí CCA konzervováno, ale není klasifikováno jakožto rizikový výrobek. Tlaková konzervace fixuje CCA ve dřevu tak, že se stává nerozpustným a odolným proti vyplavování. Je málo omezení, kde by se nemohlo takto konzervované dřevo používat a je možné zbavovat se ho jako obyčejného odpadu. - CBC News: Americká vláda vydává omezení na tlakově konzervované dřevo
Tlakově konzervovené dřevo dostalo nízkou známku od ochránců životního prostředí. Následující informace jsou v protikladu k těm, které jsou uvedeny kousek výše: "Jestliže se rozhodnete použít dřevo s CCA, uvědomte si, že chemikálie použité při jeho výrobě se mohou vyplavovat. Vyhýbejte se proto použití, kdy by mohlo dřevo přijít do styku s potravinami nebo s vodou. Zacházejte s ním opatrně. Noste rukavice, dýchací masku a ochranné brejle, když je budete řezat. Umývejte si ruce. A perte použité oděvy a prádlo odděleně od jiného prádla. Nespalujte odřezky. Spalování by dostalo arsen a měď do kouře, který by se mohl dostat do vašeho domu. Jedovatý je i popel a proto jej nedávejte do zahrady. Využijte odřezků pro jinou práci. Rozhodně není ideální dávat odřezky do "smetí", s nímž by se dostalo na skládku odpadků, kde ostatně končí jeho většina. Lepší je odvézt odřezky do místní sběrny toxického odpadu".- Arsen v tlakově konzervovaném dřevu
Autoři udávají, že inorganický arsen v CCA je známým karcinogenem. Identifikovali rizika: vyplavování ze dřeva, odtok z nezastřežených skladišť tlakově konzervovaného dřeva, piliny a otírání dřeva. Je užitečné seznámit se s obsahem článku pro každého, kdo by chtěl tohoto dřeva používat - třeba i na stavbu přístaviště u své chaty u jezera, protože vyplavené jedy ovlivňují nepříznivě i život ve vodě. Neohřívejte se u ohníčku založeného z tohoto dřeva. - Čím nahradit tlakově konzervované dřevo Děláte rámy kolem svých záhonků v zahradě z tlakově konzervovaného dřeva? Nedělejte to. Jedy se vyplavují vodou ze dřeva do hlíny a tam je absorbuje vaše zelenina a případně se dostávají i do vody ve vaší studni. Arsen a chrom jsou podle EPA známé karcinogeny a mutageny. Máte-li na dvoře nebo v zahradě konstrukce z takového dřeva, natřete je látkami, které byly pro takovou službu vyrobeny a obnovujte nátěry podle návodu. Nedovolujte dětem a domácím zvířatům přístup do prostoru pod konstrukcemi z takového dřeva. Uvažujte, čím tlakově konzervované dřevo nahradíte.