Tisíciletá válka

Nedávno jsem se díval do World Almanac na seznam vlád, které dostávají pomoc z Washingtonu. Jde nejen o peníze, ale i o vojenský výcvik, o zbraně a další formy asistence. Zjistil jsem, že Amerika podporuje 114 vlád. Pak jsem tento seznam porovnal se seznamem zemí s nesvobodnými, krutými režimy, jak je uveřejněn na Freedom House.

Z celkového počtu 114 režimů podporovaných USA je jen 20 částečně svobodných. 94 zbývajících režimů, podporovaných americkými dolary, lze zařadit mezi brutální, kruté a nesvobodné. Občané v těchto státech si stěžují na americkou pomoc od roku 1915, ale nikdo je neposlyší.

Šestaosmdesát let jsou Američané terčem nejrůznějších útoků: potopeny lodě, unesená letadla, velvyslanectví vyhozena do vzduchu, zabití vojáci. Ale málokdy se Američané zeptají: "Proč nás nenávidí?". Státem kontrolované školy vychovávají prosťáčky vedené k důvěře k "expertům" provádějícím zahraniční politiku. Hlavně nebýt kritický.

Pokud jste si doposud kladli otázku, proč už neexistuje WTC, teď už to víte: americká zahraniční pomoc. Možná vám už také dochází, proč tahle válka tak rychle neskončí. Oběti americké pomoci jsou rozhodnuty nechat Američanům pocítit utrpení alespoň tak, jak je pociťují ony samy.

Po rozpadu sovětského bloku v roce 1990 měla Clintonova administrativa možnost konečně přerušit tento cyklus, ale byla příliš arogantní, aby to udělala. Ve skutečnosti udělala pravý opak - celý problém eskalovala. V roce 1998 ministryně zahraničních věcí Madeline Albrightová oznámila: "Musíme-li použít sílu, je to proto, že jsme Američané. Jsme nepostradatelný národ. Přečníváme nad ostatními národy a vidíme dále do budoucnosti."

V Knize přísloví se říká: Pride goeth before destruction and a haughty spirit before a fall (Pýcha předchází zkázu a domýšlivý duch předchází pád) Málokdy bylo něco řečeno tak výstižně.

Náboženská bigamie Washingtonu

Autor odkazuje na svou knihu The Thousand year war a říká: "V podstatě jde o válku mezi třemi náboženstvími: islámem, judaismem a křesťanstvím. V Novém světě (míněno americký kontinent) tato náboženství spolu celkem vycházejí. Ve Starém světě (míněno zbytek) se ve jménu svých bohů lidé zabíjeli a vraždili více než tisíc let. Navíc v tomto Starém světě není příliš rozlišena odluka církve od státu. V muslimských zemích je spojení církve a státu tak těsné, že obojí splývá v jedno. Vlády Saudské Arábie, Iránu a Egypta se např. hrdě hlásí k islámu. Vláda Izraele zase k judaismu. Rusové dnes podporují ortodoxní kostel a v 18 evropských zemích existuje strana křesťanských demokratů." (Nejsem si jistý, zda si to pan Maybury malinko neidealizuje. V tzv. Novém světě možná nemají stranu křesťanských demokratů, zato ale všechny vlády jsou velmi poplatné křesťanství, speciálně katolické církvi - pozn. vydavatele)

Pomáhá-li americká vláda ruské (což činí) a ruská supluje ortodoxní víru (což opět činí), pak peníze amerických poplatníků plynou i k hlavám ortodoxní církve (což opravdu dělají).

Totéž platí o Izraeli, Saudské Arábii a tuctu dalších zemí, se kterými má vláda Spojených států přátelské vztahy. Jste-li americkým poplatníkem, je docela dobře možné, že vašimi penězi podporujete jiná náboženství více, než to své vlastní.

Podstatné je, že Washington má těsné vazby s mnoha vládami Starého světa, tudíž je hluboce vázán i na jejich náboženství. A proto jde o náboženskou válku.

Miliony lidí Starého světa nejsou nadšeni tím, jaký vliv má Washington na jejich náboženství. Spojenectví Washingtonu se Starým světem vytvořilo náboženskou nenávist vůči Spojeným státům.

Už půl století je Washington v posteli s vládou v Izraeli, která kontroluje Jeruzalém. Toto město je svatým pro židy i křesťany. Ovšem je také třetím nejsvatějším městem pro muslimy (první dvě města jsou Mekka a Medina v Saudské Arábii). Stejnou dobu je ale v posteli se Saudskou Arábií. Jinak řečeno, Washington je půl století v bigamním svazku se dvěma vládami, které kontrolují tři nejsvatější města islámu.

Obě "manželky" Washingtonu jsou z toho zuřivé a stejně tak jsou navztekaní jejich příbuzní.

Ale to ještě není všechno. Křesťanská Evropa bojuje proti islámu už tisíc let. Před dvěma stoletími se Washington postavil na stranu křesťanů v bitvě o Tripolis v Libyi. Washington má vlastně tři manželky a tři příbuzenské gangy; každý z nich je žárlivý na druhé dva a ochoten kdykoliv a komukoliv z nepřátelského tábora protknout hrdlo.

Jediná možnost, jak zastavit teroristické útoky, by tedy byl trojnásobný rozvod. To by ovšem znamenalo pro Washington politický celibát. A to bychom neměli srandu.

Vláda tvrdí, že tato válka není středověká náboženská válka, ale boj proti terorismu. Věří-li doopravdy tomu, co tvrdí, pak je na hony vzdálená realitě.

Nejdůležitější indikátor

Sledujte, jak bude americká vláda v nejbližší budoucnosti zacházet s válečnými zajatci. Washington chystá namísto otevřených občanských soudů množství tajných vojenských tribunálů, kde neexistuje možnost odvolání. Senátorka Hillary Clintonová dokonce řekla, že nechce nic, co by mohlo být soudem zvráceno.

Vojensky zvítězit v Afghánistánu není totéž, jako zvítězit právně. A je to méně důležité. Povaha soudů rozhodne, kolik nepřátel si Washington udělá do budoucna.

V islámském světě obecně není příliš běžná svoboda projevu, takže je těžké určit přesně, co si tam lidé skutečně myslí. Studuji tuhle válku už dvacet let a domnívám se, že nálada muslimů se dá zobrazit jako Gaussova křivka. Na jedné straně je několik milionů muslimů, kteří by nikdy nebojovali proti Spojeným státům. Na druhé straně je několik milionů těch, kteří už v určité formě války proti Spojeným státům jsou a byli by šťastní, kdyby se jim podařilo vymazat Ameriku z mapy světa.

Uprostřed je zhruba miliarda zatím nerozhodných. Nejsou ve válce, ale mnoho z nich sympatizuje spíše s těmi, kteří bojují proti Americe.

Je nutno zdůraznit, že jde přibližně o miliardu (pozn. vydavatele: spíše o 1,9 miliardy podle údajů z Internetu) muslimů od Filipín po Maroko. To je čtyřnásobek populace Ameriky. V této miliardě jsou i takoví, kteří rozhodnou-li se bojovat, pokusí se zopakovat útok z 11. září. Nemyslím, že jich bude více, než 0,1 procenta. A pak možná celé další procento muslimů ochotných bojovat jako partyzáni Talibanu.

Desetina procenta je milion bojovníků. Jedno procento je deset milionů. Jak se tito lidé rozhodnou, bude záležet až na tom, co se stane s válečnými zajatci. Uvidí-li čistý soud podle práva - bude dobře. Ne-li, připravme se na nejhorší.

Po té, co Clinton nechal odpálit tzv. střely Monica na Sudán, Afghánistán, Srbsko a Irák, aby odvrátil pozornost od sexuálního skandálu doma, miliarda muslimů očekává spíše stanné soudy bez možností odvolání. Je na Washingtonu, aby světu předvedl krystalově čisté, nesporně čestné, spravedlivé a otevřené soudy.

Budou-li tyto soudy cokoliv jiného než prvotřídní, miliarda muslimů bude právem předpokládat, že obvinění byla vykonstruovaná a lživá, a tak se podle toho zařídí.

Tato miliarda se už nyní domnívá (stejně jako já sám), že Osama bin Ládin a jeho druhové byli obviněni neprávem, na základě vykonstruovaných důkazů. Ve své knize The Thousand Year War jsem předpověděl, že udeří-li někdo na Ameriku, bude to nejspíše skupina Hasan-i Sabah. Věřím dnes, že to byli oni. Bin Ládin a al-Kajda, stejně jako Timothy McVeigh jsou proti této mnohem starší a profesionálnější skupině amatéři.

Oblast Středního východu je místem, kde se vždy děly věci skrytě. Iránci dokonce mají přísloví: vypadá-li zde, že se něco děje, pak to není to, co se skutečně děje. A zdá-li se někdo za něco odpovědný, pak to není ten, kdo je za to odpovědný.

Takže soudy s vězni musí být nejčestnější, nejotevřenější a nejrychlejší v americké historii. Musí to být mistrovská díla práva. Veškerá evidence musí být veřejná a přesvědčivá nad rozumnou pochybnost. Odvolání musí být posuzována přepečlivě, okamžitě a fair. V opačném případě se tato miliarda muslimů rozhodne a my se můžeme dostat do nejhorší války v historii světa. Většina z této miliardy by asi po zbrani nesáhla. Ale bude ochotná přispět finančně i jinak. Kolik takových útoků jako ten z 11. září může Amerika vydržet?

Nebudou-li soudy prvotřídně čisté, brzy to zjistíme.

(Pozn. vydavatele: Tento text byl psán ještě před tím, než byli první vězni dopraveni na Guantánamo. Myslím, že od té doby už víme, co můžeme od Ameriky ohledně soudů čekat.)

Richard Maybury je finančním analytikem, autorem mnoha knih a článků v prestižních amerických novinách. Vydává měsíčník pro investory EWR (Early Warning Report), odkud jsem překládal část pro tento článek.