Vědecký úspěch, nebo nestydaté volání po penězích?

V neděli oznámili vědci z laboratoří firmy ACT (Advanced Cell Technology) ve Worcesteru, stát Massachusetts, že se jim podařilo naklonovat lidské embryo. Zpráva vzbudila značnou pozornost nejen ve vědeckém světě, ale také mezi laickou veřejností.

Nicméně kritikové z řad odborníků podezřívají firmu ACT, že více než o vědecký úspěch jí jde o mediální pozornost. Ta jí totiž může zajistit další financování.

"Myslím, že se především snaží o to, aby se o nich vědělo. Snad je v tom i snaha rozbít bariéry kolem určitého diskutabilního tématu. Tím, že se o tom píše, si na to veřejnost zvolna zvyká. Až doopravdy dojde k vyklonování lidského jedince, veřejnost bude už natolik otupělá, že volání po nějakém zákazu bude mnohem slabší," řekl Stuart Newman, člen Koncilu pro odpovědnou genetiku.

Firma ACT byla požádáná o vyjádření, ale neodpověděla.

Výzkum byl publikován v Journal of Regenerative Medicine. Navzdory pozitivně laděném tiskovém prohlášení, považuje vícero vědců tento pokus za naprosté selhání.

Profesor Ian Wilmut z Roslin Institutu, blízko Edinburghu v Anglii, označil v londýnském deníku The Independent celý pokus jako irelevantní. "Upřímně řečeno domnívám se, že jestliže to firma ohlásila už nyní (v tomto stádiu), vypadá to, že potřebuje publicitu pro získání dalších peněz," řekl.

Vědci z ACT použili dvě techniky podobné technologii přenosu buněčného jádra, jak je použil profesor Wilmut při klonování ovce Dolly.

Techniky spočívají ve vysátí buněčného jádra z dospělé buňky a následném vložení do vajíčka, jehož vlastní buněčné jádro bylo předtím vyjmuto.

Ovšem pokusné vajíčko v laboratořích ACT se rýhovalo pouze do šesti buněk. Profesor Wilmut upozorňuje, že i jádro, které bylo vyjmuto z neoplodněného vajíčka, se rýhuje do stádia šesti buněk, aniž je k němu přidán obsah cizí dospělé buňky, a dodává: "Skutečnost, že se vajíčko nevyvinulo dále, než do šesti buněk, ukazuje, že to byl velmi nenáročný a povrchní úspěch."

Pan Glenn McGee, který dříve zasedal ve firmě v komisi pro etiku, nazval oznámení "ničím jiným, než dryáčnickou reklamou" a pokračoval: "V ACT dělají vědu přes tisková oznámení."

Podle vyjádření vědeckých pracovníků z ACT není jejich snahou vytvořit lidského jedince, pouze provést "terapeutické klonování".

Základem terapeutického klonování jsou kmenové buňky. Vědci doufají, že se jim jednoho dne podaří nahradit některé mrtvé buňky (jako např. neurony nebo míšní buňky) v organismu člověka, který utrpěl zranění nebo je nemocen určitým druhem nemocí.

Zdá se, že nejpružněji reagují právě kmenové buňky z embrya, které ovšem musí být v průběhu procesu získávání buněk usmrceno. To vyvolává mezi zákonodárci a vědci horkou debatu o etice. Řada lidí považuje embryo za lidského jedince.

Vědci se domnívají, že právě klonování embryí by eliminovalo biologické odmítnutí nové tkáně organismem příjemce. Takové odmítnutí může nastat při implementaci buněk s rozdílným genetickým základem.

Výzkum je v tomto okamžiku v USA legální, ale to by se mohlo změnit.

V srpnu odhlasoval Kongres federální zákon, podle kterého je klonování embryí pro vědecké účely zločinem, a lze jej potrestat pokutou (minimálně) milionu dolarů a deseti lety vězení. Zákon nebyl dosud přijat, musí jej ještě schválit Senát. Podle plánu by měl přijít na projednání v březnu příštího roku.

Rovněž Velká Británie hodlá urychleně zavést zákon zakazující klonování lidí. Je na programu Sněmovny lordu pro příští pondělí. Britský zákon byl ušit horkou jehlou poté, co Nejvyšší soud v Británii minulý týden klonování lidí legalizoval.

Podle britského zákona by firma ACT mohla pokračovat v provádění svého výzkumu. Na druhé straně by ale nový zákon znemožnil snahy některých méně skrupulézních vědců, jakým je např. italský embryolog Severion Antinori; ten otevřeně vyhlásil, že jeho cílem je vytvoření lidského klonu.