Tajné vojenské tribunály USA budou soudit neamerické občany

Ústava Spojených států o právu habeas corpus říká toto: The privilege of the writ of habeas corpus shall not be suspended, unless when in cases of rebellion or invasion the public safety may require it.

Naposledy byl stanný soud použit v roce 1942, kdy agenti FBI chytili v Ponte Vedra na Floridě záškodníka vybaveného trhavinami a rozbuškami. Prezident Roosevelt tehdy nařídil proces před vojenským soudem. Obhájce se odvolal k Nejvyššímu soudu tvrdíc, že Roosevelt nemá právo soudit obžalovaného před vojenským soudem. Podle šestého dodatku Ústavy "obviněný musí mít právo na rychlý a veřejný proces s nezaujatou porotou". Podle pátého dodatku obžaloba musí být vznesena Velkou porotou. Nejvyšší soud dal za pravdu Rooseveltovi. Ve svém zdůvodnění napsal, že americký zákon rozlišuje dva druhy agresorů: tradiční vojáky v uniformách, na které se vztahují zákony o vojenských zajatcích, a sabotéry, špióny a vojáky bez uniforem, kteří mohou být souzeni vojenskými soudy. Ale i v době druhé světové války americké soudnictví opakovaně potvrzovalo, že mnohé i vojenské přestupky nespadají do kompetence vojenských soudů. Nejvyšší soud byl i tehdy velmi opatrný v povolování vojenských tribunálů. Ve svém zdůvodnění citoval 18krát článek o vyhlášení války a zdůrazňoval, že jde o mimořádné opatření dané skutečnosti, že země je válce.

V současné situaci Kongres schválil toliko jedinou rezoluci v délce jediného odstavce, a sice to, že prezident má právo použít "nezbytnou a přiměřenou sílu" při odvetných opatřeních na útok z 11.září.

Odborník na americkou ústavu profesor David Cole říká, že Bushovo rozhodnutí je neslýchané ze dvou důvodů: (a) vojenské tribunály mají být použity v době, kdy Amerika nevyhlásila válku, a (b) jejich oběťmi nemusí být jen teroristé pracující pro organizaci Al Qaeda. Vojenskými soudy mají být souzeni nikoliv vojáci, ale civilisté, a co je zvlášť alarmující, jde pouze o neamerické občany. Jinými slovy řečeno, Bush si osvojil právo rozhodnout o vině a případném trestu smrti kteréhokoliv člověka na této Zemi s výjimkou Američanů. Stačí na kohokoliv ukázat prstem a říct: "jsi terorista". Na obviněném bude, aby v neveřejném procesu dokázal, že je nevinen. Po vynesení rozsudku je odvolání poněkud problematické.

Ve výnosu podepsaném 13. listopadu se mimo jiné doslova praví: the individual shall not be privileged to seek any remedy or maintain any proceeding, directly or indirectly, or to have any such remedy or proceeding sought on the individual's behalf, in (i) any court of the United States, or any State thereof, (ii) any court of any foreign nation, or (iii) any international tribunal. Tedy obžalovaný před tímto soudem nemá právo požadovat nápravu u jakéhokoliv občanského soudu Spojených států, nebo jiné země, stejně tak se nemůže odvolat k mezinárodnímu tribunálu. Nu, tohle tady opravdu ještě nebylo.

Dovoluji si připomenout, že podle poslední "moderní" definice vypocené americkými zákonodárci je terorismem také např. hackerství. Obviněni mohou dokonce být i ti, kteří jen upozorňují na bezpečnostní díry v systémech. Několik takových případů nedávno v Americe už bylo.

Ale zdaleka nejde jen o hackery. Jde o každého, kdo Bushovi neleze do zadku. Ostatně, neřekl to taťulda Bush přímo? "Buď jsi s námi, nebo s teroristy!" Takže každý, kdo není s Bushem (rozuměj, kdo se odváží jej kritizovat) může být obviněn z podpory terorismu a může být postaven před tajný stanný soud, aniž by měl sebemenší možnost jakkoliv proces zvrátit nebo se někam odvolat. Bushova snaha tedy může pracovat k umlčování nepohodlných kritiků. Že přeháním? Obávám se, že je to možné.

American Civil Liberties Union souhlasí s profesorem Cole: "Domníváme se, že vytváření vojenských tribunálů, aniž Kongres vyhlásil válku, je neslýchané." Na to odpověděl generální prokurátor John Ashcroft: "Je důležité, abychom si uvědomili, že jsme ve válce." Takže podle pana Ashcrofta to, zda 280milionový národ je ve válce nebo není, závisí od toho, jak to zrovna definuje on sám nebo taťulda Bush. To je opravdu kafkovská snová realita. Tahle je ale bohužel naprosto skutečná.

Jsem rád, že jsem se nenarodil jako Američan. Musel bych se dnes za takovou zemi stydět.