Kam kráčíš, Ameriko?

Prezident Bush doručil kongresu návrh nového zákona zaměřeného na boj proti terorismu. MATA (Mobilization Against Terrorism Act - detaily také na http://cryptome.org/mata.htm#110) obsahuje např. tato omezení:

• Policie může provádět snadněji odposlech telefonních hovorů a bude mít rovněž přístup k telefonním záznamníkům obyčejných občanů u telefonních společností
• Systém Echelon, původně vyvinutý ke špionáži mimo území Ameriky, bude použit proti vlastním občanům
• Bude v pravomoci státního nebo federálního žalobce instalovat v jednotlivých státech systém Carnivore umožňující hromadné prohledávání elektronické pošty
• Zákon FISA (Foreign Intelligence Surveillance Act) umožňující jmenování tajných soudů (v jejichž pravomoci je autorizace špionážních vyšetřování) bude rozšířen s důrazem na jejich větší pravomoc. Tajný odposlech a sledování nyní může trvat až rok (dříve nejdéle tři měsíce). Policie může bez soudního výměru kontrolovat platby kreditními kartami a bankovní účty.
• Cizí státní příslušníci mohou být uvězněni, aniž by k tomu policie potřebovala rozhodnutí soudu
• Občanům se bude zakazovat vlastnit určité chemikálie, které se dají použít k výrobě bomb (např. aceton, peroxid vodíku nebo různé dusičnany). Povoleno to bude pouze těm, kteří prokážou, že je používají k mírumilovným účelům
• Všem usvědčeným porušitelům zákona budou odebírány vzorky DNA

Mimo to se vážně diskutuje o zavedení povinných identifikačních karet obsahujících foto, otisky prstů a další údaje.

U vstupu do veřejných budov, letištních prostor a státních úřadů se mají instalovat nebo se už instalují automatické skanery identifikující procházející občany na základě biometrických dat (kresby oční rohovky, tvaru hlavy, zvuku hlasu, otisků prstů, dokonce činnosti srdce). Od toho je už opravdu jen krůček k instalaci mikročipu přímo pod kůži tak, jako se dnes značkují zvířata.

Dalším horkým tématem je zákaz šifrování v elektronické komunikaci, popř. zabudování zadních vrátek do šifrovacích programů a prohlášení používání jiných šifrovacích programů bez zadních vrátek za ilegální. Vrátka by umožnila policejním orgánům dekódovat kterýkoliv zašifrovaný text. Tento nesmyslný nápad je o to více nebezpečný, o co méně bude účinný. Viz např. Controlling encryption will not stop terrorists.

Už vidím, jak budou teroristé spěchat do krámu, aby si koupili nový šifrovací program se zabudovanými zadními vrátky, protože ten starý bude prohlášen za ilegální. Z toho, co bylo uveřejněno, vím, že teroristé používají jinou techniku, často volí raději osobní kurýry, viz např. článek v CNN Bin Laden goes low-tech to avoid a trace. Musí-li použít elektronické prostředky, volí šifrování steganografickou metodou - zašifrování do grafického obrázku, což je neodhalitelné. Grafických obrázků běhá po Internetu miliardy. Který z nich obsahuje zprávu, se nedá zjistit. Skanovacím programům se totiž zpráva jeví jako šum.

Zastánci nových omezení argumentují tím, že i v dřívějších dobách sáhli američtí prezidenti k drastickému omezení občanských svobod kdykoliv byla země v ohrožení nebo ve válce. Tak např. v době Občanské války prezident Lincoln roku 1861 potlačil základní právo habeas corpus (presumpci neviny), což mu vyneslo tvrdou kritiku opozice a jeho akce je dodnes kritizována. Za první světové války bylo americkým občanům zakázáno posílat v dopisech jakýkoliv materiál nabádající k vlastizradě, povstání, rebelii, nebo důraznému odporu vůči jakémukoliv zákonu. Za druhé světové války zřídil prezident Roosevelt na západním pobřeží japonské pracovní tábory, do kterých nechal svážet americké občany japonského původu. To je vše pravda, ale nikdy v minulosti (i v dobách skutečných světových válek) nezašla americká vláda tak daleko jako dnes.

Každé z nových omezení je přibližně podobno těm, která už v minulosti byla použita. Rozdíl je v tom, že dříve šlo o jednotlivá omezení. Nyní jich máme tolik, že je nestačíme ani počítat. Ještě nikdy nebylo uvedeno do života tolik omezení najednou. A to přitom oficiálně žádná válka vypovězena není!

Většina těchto omezení je z pohledu teroristů skutečně směšně lehce překonatelná (např. identifikační karty, odposlech telefonu, zákaz šifrování) a bude znamenat jedině obtěžování bezúhonných občanů a ztrátu jejich soukromí. Vnucuje se otázka KDO ZA TÍM STOJÍ? Někomu se celá hysterie kolem možného dalšího útoku velmi hodí. Obávám se, že pod pláštikem boje proti terorismu jde o něco mnohem hlubšího.

Vláda USA tedy bude sbírat informace o každém občanu svého státu. Co mě děsí nejvíce, je to, že je bude zřejmě archivovat (jinak by to nemělo smysl, že?) a že technologie umožňuje tyto informace nejen uchovat časově neomezeně, ale hlavně je provázat mezi sebou. Časem tak vznikne o každém občanovi absolutně detailní profil, kde bude zaznamenán celý jeho život doslova po hodinách.

To už raději ani nemyslím na to, že s daty lze i manipulovat a různě je upravovat podle toho, jak se komu hodí.

K výše uvedeným omezením nutno přičíst i nové autorské zákony, jak už jsem se o nich zmiňoval v jiných článcích. Jde o zákony DMCA a SSSCA.

A co na to občané nejsvobodnější země světa? Pětasedmdesát procent Američanů je pro, z toho přes padesát procent nadšeně pro. Podělaní strachem, že by se podobný útok mohl opakovat, jsou ochotní vzdát se svých svobod výměnou za větší bezpečnost. Otevřeně se přiznává, že jde o orwellismus, ale hned se dodává: "Jen když nás to ochrání před teroristy."

Opravdu nás to může ochránit? Opravdu tomu někdo věří? Musím znovu připomenout Franklinův citát: "Ten, kdo vymění bezpečí za svobodu, nezasluhuje ani bezpečí, ani svobodu." Nová omezení možná poněkud zkomplikují teroristům život, ale nemohou je zastavit v dalším útoku, rozhodnou-li se k němu. Předpokládám, že teroristé změní cíl i taktiku boje. Ještě pořád nedošlo na to nejhorší: biologické zbraně a zbraně hromadného ničení.

Je nanejvýš pravděpodobné, že všechna připravovaná omezení a zákazy budou rychle rozšířeny i mimo území USA. Evropa se rovněž chystá provést řadu podobných omezení. V mnoha jejich zemích je podpora občanů pro tato omezení ještě větší, než v USA. Např. v Anglii je až devadesát procent občanů ochotno vzdát se svých svobod výměnou za větší bezpečnost.

Raději půjdu na procházku se svými psy a pokusím se na to nemyslet.