Pravda vyjde najevo - občas

Po třech letech strávených ve vězení byl v těchto dnech rehabilitován čtyřiatřicetiletý Jamie Nelson. Byl obviněn Cathie Fordham, nejlepší přítelkyní své tehdejší družky, ze sexuálního útoku a omezování osobní svobody a odsouzen na tři a půl roku. Tato obvinění se nyní nezvratně prokázala jako lživá.

V roce 1996 probíhal mezi paní/slečnou Thomsonovou a Jamie Nelsonem soudní spor o opatrovnictví jejich společného syna Dustina. Jeho bývalá družka mu bránila ve styku s dítětem, ačkoliv pan Nelson měl rozhodnutí soudu, které ho k návštěvám chlapce opravňovalo. Když mu jeho družka odepřela třikrát po sobě návštěvu, rozhodl se pan Nelson, že se znovu obrátí k soudu. O svém rozhodnutí ženu informoval včetně data, kdy tak hodlá učinit.

Večer před nadcházejícím datem byl ale neočekávaně zatčen. Prokurátor mu sdělil obvinění vznesené nejlepší přítelkyní své družky Cathie Fordham. Podle tohoto obvinění pan Nelson na Cathie sexuálně útočil. Pozor, už nikoliv obtěžoval, přímo útočil. Co se tím přesně myslí, jsem nepochopil, ale zní to určitě nebezpečněji, než pouhé obtěžování. Nelson byl odsouzen na tři a půl roku, aniž se orgány činné v trestním řízení pokusily vyžadovat nějaké podrobnější důkazy. Převládá totiž obecné společenské mínění, že každé obvinění ze sexuálního obtěžování (útoku) je vždy pravdivé, protože "proč by jinak oběť procházela celým tím procesem, který jí připomíná tolik bolesti." V originále People who make allegations of sexual assault must be telling the truth because why would they go through the process?- cituji doslova z tisku. Tento postoj mimochodem jasně ukazuje naivitu a nedostatek zkušeností se ženami, co se zdejší mužské části společnosti týče. Po celou dobu výkonu trestu trval pan Nelson na své nevině, ale nikdo mu nevěřil.

Současně bylo panu Nelsonovi zakázáno stýkat se se svými syny, nyní pětiletým Riley (matkou kterého je jeho další družka, paní/slečna Verdonová) a osmiletým Dustinem, které také od té doby neviděl. Ve vězení se Nelson pokusil o sebevraždu oběšením, ale byl včas zpozorován službou a zachráněn.

Krátce poté, co Nelsona zavřeli, opustila jeho nová družka/slečna paní Verdonová jejich společného ročního syna Rileyho. Ten byl následně předán do péče Children's Aid Society a později adoptován rodinou. Starší syn Dustin nyní žije se svou matkou, Christine Thomsonovou.

Pana Nelsona propustili z vězení v březnu 1999. Od té doby žije s další ženou, se kterou má nyní šestiměsíčního chlapce. Podle novin je nyní HAPPY BOY. Chce vidět svého mladšího syna Rileyho a velmi se na něj těší. Nechce jej ale neuváženě polekat, nejprve prý bude hovořit s jeho současnou rodinou. Prý to nějaký čas bude trvat. "Když to půjde, přinesu si ho domů třeba v tašce", vtipkuje a dodává: "Kvůli Dustinovi jsem šel do vězení. Rileyho chci zpátky, ale musíme tomu dát čas".

Paní/slečnu Cathie Fordham (ano, tutéž ženu, která pana Nelsona falešně obvinila ze sexuálního útoku), čeká příští týden jiný soud. Přímo před tváří soudce Frasera totiž vyhrožovala zabitím svému bývalému milenci. Jak je ten svět malý. Soudce Fraser byl týž, který paní/slečně Cathie uvěřil její vymyšlenu historku o sexuálním útoku pana Nelsona.

"Není pochyb, že v případě paní Fordham šlo o křivou přísahu", říká prokurátorka Julie Scott, která má nyní na starosti Nelsonův případ. "Je to zřejmě něco, nad čím bychom se měli zamyslet, ale zatím jsme se o tom nebavili", dodává.

Právní zástupce pana Nelsona sdělil, že zvažuje další kroky, ale bližší informace odmítl podat s poukazem, že by v této chvíli nebylo vhodné odkrývat karty.

Pan Nelson tedy ztratil tři roky života ve vězení za zločin, který neprovedl. Jako jeden z mála měl štěstí, pravda vyšla najevo a on byl očištěn. Ty tři roky života mu ale nikdo vrátit nemůže, stejně jako ztrátu úspěšné pekárny, kterou před svým zatčením vlastnil.

Pan Nelson - oběť společnosti, která příliš mnoho věří ženám - je venku, ale kolik jiných mužů v Kanadě a Americe stále sedí ve vězeních, odsouzených na základě falešných vykonstruovaných obvinění ze zločinů, které neprovedli, si netroufám odhadnout. A kolik tisíců a desetitisíců mužů sice nesedí, ale přišlo o svůj majetek, pověst, domov, děti na základě podobných lživých obvinění? Obávám se, že tak, jako v případě ruského Gulagu, se to nikdy nedovíme.