Kanadská vláda zaplatí 5 miliard odškodného
Říká se, že Spravedlnost je slepá. Při čtení posledního rozhodnutí Federálního soudu v Kanadě mi ale spíše připadá, že Spravedlnost je nejen slepá, ale i hluchá a malinko dementní babička, která je popostrkována smýkána a vláčena různými zájmovými skupinami (mimochodem často financovanými právě tou vládou, se kterou se tak rády soudí) doslova sem a tam, podle toho, jak zrovna vane vítr a zmanipulované veřejné mínění.
Oč jde? Říká se tomu pay equity. Před patnácti lety skupinka žen, zaměstanných jako pomocné kancelářské síly, vznesly požadavek stejných platů, jako jejich mužské protějšky. Což zpočátku nezní podezřele, nikdo nic nenamítá proti tomu, aby ženy byly placeny stejně jako muži, pokud by - a tady je zakopaný pes - dělaly stejnou práci. V tomto případě je ovšem těžké provést porovnání platů mužů a žen prostě proto, že muži tyto práce většinou nevykonávají. Typicky se jedná o práce méně kvalifikované, méně náročné jak na čas, tak i na vzdělání a tudíž zákonitě méně placené (telefonistky, recepční, pomocné kancelařské síly apod). Protože tedy objektivní porovnání platů nebylo možné, vzaly se pro porovnání platy mužů v jiných profesích, například elektrikáři, řidiči apod. Tím se dosáhlo kýženého výsledku a důkaz nerovnosti (a mužského vykořisťování) byl na světě.
Za ženy se postavilo odborářské hnutí. Následovaly militantní feministické organizace, které nepropasou jedinou příležitost prezentovat ženy jako ubohé oběti mužské nadvlády. Celá věc dostala politický nátěr a pak už bylo jen otázkou času, kdy v politicky korektní Kanadě vše vybuchne.
Liberálové v současné vládě samozřejmě plně podporují "oprávněné" požadavky soudivších se žen. Už loni uznali "chybu" předchozích vlád a nabídli náhradu ve výši 1,3 miliardy dolarů. To bylo vzápětí odboráři a feministkami odmíntnuto jako nedostatečné. Tento týden tedy případ došel až k federálnímu soudu. Soudce John Evans smetl obhajobu federálních právníků a přisoudil ženám náhradu ve výši pěti miliard dolarů (asi 115 miliard korun), kterážto částka se navíc neustále zvýšuje o úroky. Týdně činí přírůstek asi dva milióny dolarů (46 miliónů korun).
Právníci, zastupující federální vládu, nyní uvažují, zda se odvolat k Nejvyššímu soudu. V případě, že to udělají, to bude znamenat další odklad platby o několik roků a další nárůst úroků.
Ať už se rozhodnou jakkoliv, jedna věc je jistá. Z této pasti nebude možno vyklouznout. Dříve nebo později vláda peníze bude muset vyplatit. Požadovaná částka představuje (bez úroků) téměř 4 procenta státního rozpočtu a polovinu ušetřeného "přebytku" ve státním rozpočtu pro tento rok. (Uvozovky kolem slova přebytek jsou úmyslné, protože při federálním dluhu 580 miliard dolarů je slovo přebytek luxus.) Aby tedy mohly být peníze vyplaceny, budou se muset převést od jinud. Něco se bude muset škrtnout, někde se bude muset ubrat. Nakonec dojde stejně k tomu, že si vláda chybějící peníze půjčí - jako už tolikrát. Vyplacenou částku tak budou v letech, které přidou, splácet na úrocích děti těch, kteří dnes oslavují vítězství. Dříve se tomu říkalo Pyrhovo vítězství.
Více k této tématice viz Paying and Paying otištěný 21.října v Toronto Sun.