Hlavní nádraží

Aktuální situace opravdu stojí za ony hříšné peníze, které železniční dráhy vyžadují jako jízdenku do Domu hrůzy. Úžasný zážitek vás však čeká, pokud pomocí Hlavního nádraží hodláte cestovat do země mlékem a strdím oplývající. Vstupem do parku před nádražím se stáváte účastníkem adrenalinové hry ve stylu reality show. Jejím účelem je bez majetkových, hygienických a časových ztrát co nejrychleji projít budovou, a na správném nástupišti zmizet ve vlaku. Že vás však pohodlně dopraví do země snů, s tím nepočítejte.

Pokud vás před nádražím nezastraší potulující se individua, a jestliže si nezlomíte nohu na rozbité dlažbě před vchodem, vstoupíte do brány virtuálního světa.

První nesnadný úkol, který vám připadne, je zjištění přesného času. Nalézt v hale hodiny vyžaduje důkladné pátrání. Máte na něj obvykle jen dvě minuty. Déle neotálejte, nebo vám jinak ujede vlak.

Druhým těžkým úkolem je nalézt otevřenou pokladnu. Ačkoliv jsou v provozu možná tři nebo čtyři, fronta je obvykle jen u jediné. Otevřená pokladna není totiž na první pohled zřejmá. Vypadá naprosto stejně jako zavřená. Tato záludná past organizátora hry se vám nemusí vyplatit. Pokud lze, chovejte stejným způsobem jako ostatní cestující před vámi, kteří se automaticky staví tam, kde je fronta. Jestli se tam prodávají jízdenky však není jisté. Není-li nikde žádná fronta, máte smůlu. V každém případě však zaručeně ztratíte pět nebo deset minut času.

Jestliže vám vlak ujel, a vy máte ve druhém kole hry možnost se kulturně vzdělávat a kochat inspirativním prostředím.

V celé hale je pouze 24 míst k sezení. Jako na potvoru jsou tato právě v nejfrekventovanější části haly. Dráhy zvolily chytrou strategii, jak vyčistit hlavní nádraží od asociálních živlů. Napřed se zbaví všech dočasných bezdomovců, cestujících, a potom těch trvalých. V žádném případě nepočítejte s tím, že si sednete. Většina míst je obsazena dřímajícími osobami pochybného vzezření. Nepochybujte o tom, že jsou to převlečení agenti FBI, CIA a SRPŠ, kteří číhají na teroristy.

Ona nejfrekventovanější část haly má jako naschvál nejužší průchodný profil. Zlomyslné dráhy zde proti sobě jako tryskou nahánějí přijíždějící a odjíždějící cestující. Aby té škodolibosti nebylo málo, je zde vchod do obchodu, reklamní poutače, odpadkové koše a oltář světelné tabule.

Většina cestujících se svým zavazadly postává právě před tou světelnou tabulí s odjezdy vlaků, a modlí se, aby je nějaký vhodný spoj vysvobodil z hrůzné jámy lvové, do které se dostali. Situace se mění okamžik od okamžiku a tak vám nezbývá než být přikován na tomto místě a překážet spěchajícím pasažérům. Pokud nechcete stát, civět na světelný poutač a překážet ostatním cestujícím, hned vedle vás, v samotném srdci haly, je provizorní herna. Zde dostatek volných míst, kde můžete za poplatky házené do automatů posedávat do libosti.

Možná se vám bude zdát lepší sejít na nižší podlaží nádraží, a navštívit zde ohromnou prodejnu literatury nebo luxusních šatů, abyste nevypadali jako dementi nebo šašci, kterých je okolo více než dost, ale není to prozřetelné. Mohli byste si tam připadat osaměle. A v prázdných uličkách mezi regály byste na sebe poutali pozornost teroristů, číhajících na movitější občany.

Sloupy v této části nádraží jsou s ďábelskou vychytralostí obestavěné reklamními zástěnami, aby bezcenní občané nižší cenové skupiny nemohli posedávat na jejich podstavcích.

Pokud čekáte, jste tedy nuceni neustále udržovat polohu vstoje. Alespoň neusnete, a můžete sledovat záhrobní ruch ve svém okolí. Například úklid v hale je zajímavý. Povětšinou jej vykonává četa holubů, kterým jistě nemáte za zlé, že sbírají drobky. Na rozdíl od většiny osazenstva nádraží se jeví jako inteligentní bytosti. Většina z nich má zmrzačené nožičky s chybějícími nebo pokroucenými prsty. Že by následek nějakého středověkého trestání nevinných zlodějů?

Když jsem si zaznamenával výše uvedené poznatky do svého notýsku, zkontrolovala mne jako podezřelou osobu policie. Vypadala podezřele. Raději jsem se po její totožnosti nepídil.

Nádraží je v přestavbě, ale pracovní ruch vás jistě příliš rušit nebude. Snadno pak nabudete dojmu, že hlavní nádraží čeká na poslední odjezd vlaku, pak jej asi zavřou nebo se propadne do pekel.

Informační vitrína hlásající „Řadění expresních vlaků a rychlíků“ obsahuje model malého železničního nádraží. Je zde umělá krajinka a mašinka, která za deset korun jezdí dokola. Model je bez figurek železničářů a cestujících. Zřejmě proto tak dobře funguje.

Půjdete-li druhým občanům dobrým příkladem, nikdo se k vám nepřidá, ale všichni na vás budou parazitovat. Chcete-li druhým občanům prospět, musíte jim napřed ublížit. Nejlépe, když je okradete, a malou část jim pak vrátíte. Nic nepoznají, budou si libovat a líbat vám ruce.

Pak konečně možná pojede váš vlak a s úlevou přivítáte své vysvobození. Nastoupíte do vagonu, a necháte krajinu, aby kolem vás ubíhala. Dveře vagonů jsou podle prohlášení ředitelství drah za jízdy automaticky zajištěné proti otevření, ale moc na to nespoléhejte. Již vůbec se to nepokoušejte ověřit. Není neobvyklé, že se občas za jízdy ztratí nějaký neopatrný cestující.

Vagony drah jsou vybaveny různými zařízeními, která jsou určená pro dobrý pocit. Především se jedná o sklopný stoleček, který odmítá vodorovnou polohu. Bývá počmárán erotickými nápisy a obrázky. Páčka na regulaci topení je zvláštní. Obě polohy mají stejnou funkci. Ať dáte páčku doleva nebo doprava, teplota v kupé se zaručeně nezmění.

Držátko záchranné brzdy s plastovou cedulkou je určitě jen nevěrohodnou imitací, která případné zastavení vlaku jistě neovlivní. Poskytuje dosti levný pocit bezpečí, a slouží snad jen na uklidnění v případě definitivního dojezdu. Prosezená skluzová sedadla slouží zřejmě podobnému účelu. Za jízdy postupně posouvají cestující k podlaze do bezpečnostní polohy pro nouzové přistání.

Naše železniční vagóny jsou opravdu zvláštní. Transplantací součástek z několika nepojízdných vozů je sestaven jeden pojízdný. Nádoba na odpadky je vždy promáčklá. Je takto uzpůsobena k tomu, aby její obsah propadával na zem. Umožňuje to snazší úklid. Cestující znalý poměrů na železnicích zásadně nenavštěvuje WC. Jedině z důvodu shlédnutí ubíhajících pražců. Je to rarita z předminulého století. Ostatně jako celé železniční dráhy.

Přechod z monarchistické páry na moderní naftu, elektřinu a elektroniku zatím stále jenom celé století způsobuje zpomalení železničního provozu. Kam jste parní lokomotivou jeli za císaře pána dvě hodiny, cestujete dnes tři. Pokud se ovšem trať neopravuje, není výluka, zpoždění, jaro, léto, podzim, zima, kolektivizace, privatizace nebo demokracie…