Alexej Navalnyj: pokrytecky oplakávaná příhodná smrt

Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)

URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2024/02/9986-alexej-navalnyj-navalnyj-pokrytecky-oplakavana-prihodna-smrt.htm

Stephen Karganovic

Máme-li věřit západním médiím, zdá se, že po nesčetných neúspěších jejich jedovatých přípravků se ruským chemikům konečně podařilo dosáhnout správného výsledku. Alexej Navalnyj je prý mrtvý a kremelští borgiové teď mohou říct: Mám tě!

Naneštěstí pro organizátory nového mediálního triku, který po 16. únoru uvrhl západní politickou třídu a MSM do hysterického šílenství, se však pečlivě připravený klam začal rozplývat hned po svém spuštění.

Především se ukázalo, že politici a média začali reagovat jako na zavolanou doslova jen čtvrt hodiny poté, co obskurní webová stránka ruského vězeňského systému zveřejnila zprávu o Navalného smrti.

Sledujte velmi příznačný chronologický sled událostí a udělejte si vlastní závěr o věrohodnosti jejich rozhořčení.

Аpřibližně ve 14:19 hodin 18. února 2024 webová stránka provozovaná Federální vězeňskou službou Ruska pro Jamalsko-něnecký autonomní okruh (jistě není v oblíbené sekci počítačů většiny lidí) informovala o úmrtí odsouzeného Alexeje Navalného ve vězeňské kolonii č. 3. V této souvislosti se na webu objevila zpráva o úmrtí Alexeje Navalného.

Doslova o patnáct minut později se na nás začala valit smršť vystřižených a vložených komentářů a obvinění od západních politických hackerů:

Máme snad věřit, že tito ministři a úředníci nemají na práci nic lepšího než nepřetržitě sledovat internetové stránky ruské vězeňské služby v naději, že tam najdou střípky informací, na které by mohli veřejně reagovat?

Je třeba vzít na vědomí, že během 15 minut až dvou hodin po oznámení o Navalného smrti ve 14:19 nebyla a ani nemohla být provedena žádná pitva.

Neexistoval žádný forenzní důkaz, na jehož základě by bylo možné učinit jakékoli závěry o příčinách a okolnostech Navalného skonu. Jediný faktický údaj, který mohl být těmto havlistům v době, kdy se vyjadřovali, znám, byl ten, že Navalnyj cvičil na vězeňském dvoře, když náhle zkolaboval. Podle vězeňského zdravotnického personálu bylo podezření na krevní sraženinu. Co by to mohlo naznačovat?

Naznačuje to, jak přesvědčivě argumentoval Paul Craig Roberts, že přinejmenším navenek pozorovatelný způsob Navalného smrti byl totožný s mnoha oběťmi „vakcíny“ mRNA. Tisíce očkovaných mladých sportovců a dokonce i pilotů leteckých společností umírají naprosto stejným způsobem.

Kde mohl Navalnyj dostat smrtelnou „vakcínu“, kterou, jak s oblibou říkala bývalá britská premiérka Theresa Mayová, „s velkou pravděpodobností“ tvořila injekce vyrobená společností Pfizer, statisticky nejsmrtelnější ze všech? Nejen podle Theresy, ale v případě Navalného především podle důkazních standardů každého rozumného člověka je odpověď velmi jednoduchá.

Po zpackané otravě „novičokem“ v Rusku v roce 2020 byl Navalnyj letecky přepraven do Berlína, kde se léčil ve špičkové nemocnici Charité. To bylo v době vrcholícího rozruchu kolem Covidu. Nemocniční komuniké o jeho stavu bylo sice západními zpravodajskými službami redigováno, ale je nemyslitelné, že by tam byl pacient Navalnyj hospitalizován, aniž by mu předtím byla aplikována vakcína. V Německu je to podle přísného nemocničního protokolu povinné. Nemáme přímé důkazy o tom, že Navalnyj během pobytu v Německu vakcínu skutečně dostal, ale za daných okolností se to jeví jako logický a přirozený závěr.

Přední autorita v těchto záležitostech, Theresa Mayová, by prostě musela souhlasit s tím, že by se jednalo o scénář, který je „vysoce pravděpodobný“. Pokud by ovšem nebyla ochotna sama sobě odporovat.

Tak to vidíte, jak by řekl Andrej Marťanov.

Nikdo z politiků, kteří jsou ponožkami Západu, to nevzal v úvahu, než vydal otřepaná prohlášení jako přes kopírák, která všechna zřejmě redigovala stejná propagandistická spinová kancelář.

Navalného smrt, ať už byla její přímou příčinou cokoli, nemohla být z hlediska jeho západních pánů lépe načasována. Pro ně byla darem z nebes a sloužila jako dvojí rozptýlení. Zaprvé, aby odvrátil pozornost od kolapsu ukrajinské fronty, a to nejen v Avdějevce, ale na celé linii kontaktu. Zadruhé, aby přeformulovali vnímání a neutralizovali dopad bomb pravdy, které explodovaly v průběhu rozhovoru Tuckera Carsona.

Je velmi nepravděpodobné – abychom obrátili dnes již slavné Teresino rčení – že by dosah západních agentur sahal až do vzdáleného zajateckého tábora v Magadanu. K výsledkům, které by z hlediska Navalného psychopatických kontrolorů byly „dobré“ a mezi nimiž by Navalného zneužitelná smrt byla nápadným přínosem, mohlo snadno dojít náhodou.

Dokonce i Freud musel uznat, že „někdy je doutník jen doutník“.

Psychopati, kterým Navalnyj bláhově souhlasil sloužit, měli pravděpodobně štěstí. Tím, že Navalnyj padl mrtev, když to udělal, vykonal svou poslední a možná nejcennější službu, aby alespoň částečně vyvážil obrovskou investici, kterou do něj vložili.

Alexei Navalny: An Opportune Death Hypocritically Mourned vyšel 21.2.2024 na Global Reseach. Přelkad v ceně 473 Kč Zvědavec.

Článek byl publikován 23.2.2024


© 2024-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.