Co se stane v roce 2024

Vzhledem k rostoucím geopolitickým turbulencím může kromě předvídatelných a plánovaných událostí dojít i k mimořádným událostem.

Mezi předvídatelná témata k diskusi patří plánované volby v různých zemích a také různé mezinárodní summity. S vysokou mírou pravděpodobnosti lze předvídat průběh událostí v závislosti na výsledcích hlasování a důsledcích rozhodnutí, která budou na těchto událostech přijata. Mnohem obtížnější je určit vektory vývoje konfliktů, které již probíhají, jsou zmrazeny nebo ještě nezačaly.

Volby

Nejpředvídatelnější budou pravděpodobně ruské prezidentské volby, které vyhraje Vladimir Putin. Míra důvěry veřejnosti v něj je poměrně vysoká. Vzhledem k věku prezidenta to bude pravděpodobně jeho poslední funkční období v čele státu. Do roku 2030 se proto bude řešit otázka nástupce. Západ se bude snažit výsledky voleb zdiskreditovat a uspořádat různé provokace.

Plánované volby se na Ukrajině pravděpodobně neuskuteční. Zelenskij je se současnou diktaturou, kterou ospravedlňuje válečným stavem, celkem spokojený. Jeho rating je poměrně nízký. Na druhou stranu bude příležitostí ke kritice porušování norem a postupů ze strany liberálních demokracií. Když k tomu připočteme vysokou míru korupce a porušování různých práv a svobod na Ukrajině (od náboženských až po normy EU) – výrazně to zhoršuje obraz Kyjeva před západními sponzory a mecenáši.

Dne 7. ledna se v Bangladéši konaly parlamentní volby. „Awami League“ (vládnoucí strana s dosavadní premiérkou Sheikh Hasinou) podle očekávání získala většinu hlasů, i když účast ve volebních místnostech byla poměrně nízká (asi 30 %). Bangladéšská nacionalistická strana, jejíž mnozí členové jsou ve vězení, volby bojkotovala. USA se již dříve snažily vyvinout tlak na bangladéšskou vládu a dokonce uvalily osobní sankce na její představitele.

Na Tchaj-wanu se budou volby konat 13. ledna. Vládnoucí Progresivní demokratická strana (PDP), Kuomintang a Tchajwanská lidová strana nominovaly své kandidáty do čela tohoto subjektu. Demokraté jsou v Číně považováni za nežádoucí stranu, protože v minulosti pomáhali Tchaj-wanu militarizovat a zvyšovat jeho sbližování s USA. Peking po volebním vítězství DPP v roce 2016 pozastavil oficiální kontakty s touto stranou. Již dříve řada odborníků v USA spekulovala, že pokud DPP opět vyhraje volby, Čína by mohla zahájit vojenskou operaci s cílem „sjednotit Čínu“ již v roce 2024. To vyvolalo další napětí mezi Pekingem a Washingtonem. Establishment v USA nadále považuje konflikt s Čínou ohledně Tchaj-wanu za velmi pravděpodobný.

Zajímavé bude sledovat parlamentní volby v Pákistánu, které se uskuteční 8. února. Od odstavení Imrana Chána od moci v dubnu 2022 a jeho uvěznění z jasně politických důvodů se země propadla do dalšího chaosu. Armáda umožnila návrat uprchlého bývalého premiéra Naváze Šarífa, který se před trestem za korupci skrýval v Británii, do Pákistánu. Obvinění proti němu byla stažena a on se zapojil do volební kampaně se svou stranou Muslimská liga. Byl však kritizován Lidovou stranou, která si nárokovala kus koláče, a stranou Hnutí za spravedlnost Imrana Chána, která se rovněž nevzdala boje o moc. Je třeba vzít v úvahu, že v roce 2023 činila inflace v Pákistánu 30 %, začala další krize se sousedním Afghánistánem, zahraniční dluhy, včetně dluhu vůči MMF, stále rostou a USA se snaží vládu dostat zpět na oběžnou dráhu svého geopolitického vlivu.

Celostátní volby v Indii se budou konat letos v dubnu až květnu. Existuje šance, že Naréndra Módí a jeho strana Bharatiya Janata vyhrají již třetí volby v řadě a nebudou muset vytvářet koalici. V prosinci loňského roku BJP vyhrála volby ve třech indických státech, což ukazuje, že se nadále těší úspěchu. Průzkumy ukazují, že 7-8 z 10 Indů schvaluje Módího pracovní výkon. K tomu přispívá 7% růst indické ekonomiky, který posiluje pocit, že zítra bude lépe než dnes. Je pravda, že Módího vláda vězní a zastrašuje své odpůrce, což dává důvod ke kritice. Opoziční strany již vytvořily alianci INDIA a doufají, že zabrání vítězství BJP. Bez ohledu na výsledek voleb zůstane Indie pro Rusko strategickým partnerem, i když rostoucí spolupráce mezi Dillí a Washingtonem v posledních letech vyvolává v Moskvě obezřetnost.

Dne 2. června se budou konat volby v Mexiku. Vládnoucí strana Morena nominuje jako svou prezidentskou kandidátku Claudii Sheinbaumovou, protože mexická ústava zakazuje současnému prezidentovi Andresu Manuelu Lopezovi Obradorovi usilovat o znovuzvolení. Příznačné je, že Obrado i Sheinbaumová byli dříve starosty Mexico City. Mexické opoziční strany se sjednotily pod hlavičkou Fronty za posílení Mexika neboli Široké fronty pro Mexiko a jako svého kandidáta nominovaly Hochitla Galveze. Jedná se o bývalou senátorku za středopravicovou Stranu národní akce. Primární souboj se tedy odehraje mezi dvěma ženami. Sheinbaumová nyní vede v průzkumech veřejného mínění, k čemuž přispívají výsledky strany při snižování chudoby, více než tříprocentní hospodářský růst a zpomalování inflace. Zdá se, že kriminalita a drogové kartely nemají na domácí politiku v zemi velký vliv a že je více znepokojují Spojené státy, kam se pašuje fentanyl, kokain a nelegální migranti.

Parlamentní volby v Evropské unii se budou konat 6.-9. června. Občané 27 členských států EU budou vybírat 720 poslanců, kteří budou ve funkci od roku 2024 do roku 2029. To je o 15 křesel více než v současném Evropském parlamentu, jehož funkční období začalo v roce 2019. Každý členský stát volí svůj vlastní seznam poslanců. Minimální věk pro účast ve volbách je 16 let (Rakousko, Německo, Malta), i když ve většině členských států je to 18 let. Volebního práva se účastní více než 400 milionů Evropanů, což z parlamentních voleb v EU činí druhé největší volby na světě po volbách v Indii. Zásadní otázkou je, kolik Evropanů se příští rok v červnu zúčastní voleb. V roce 2019 byla volební účast 51 procent. To je podle světových standardů nízká účast, která ukázala politickou apatii a nedůvěru. Přesto to byla nejvyšší účast v parlamentních volbách v EU za poslední čtvrtstoletí. Klíčovou otázkou je, zda populističtí politici získají v parlamentu EU více křesel, jak se to nedávno stalo v národních parlamentních volbách v řadě zemí. Důležitý je také postup volby nového šéfa Evropské komise, kterého jmenuje Evropský parlament. Evropská komise je skutečným centrem moci v EU, na jehož rozhodnutích závisí řada otázek.

A konečně, 5. listopadu 2024 se v USA uskuteční všeobecné volby. Bude se volit prezident, třetina křesel v Senátu a všechna křesla ve Sněmovně reprezentantů USA. Někteří předpovídají, že se bude tak trochu opakovat situace z roku 2020, kdy bude Joe Biden soupeřit s Donaldem Trumpem. I když zatím není jasné, zda bude Trumpovi umožněno kandidovat. Samotné volby jsou spojeny s obavami, že povedou k rozpadu americké demokracie a ovlivní současný světový řád, který se již nyní mění. Jo, a samotný politický systém USA se nadále rozpadá. Pokud jde o budoucí rozložení sil, existuje možnost, že republikáni znovu ovládnou Senát, zatímco demokraté naopak získají převahu ve Sněmovně reprezentantů. Oligarchové budou zřejmě sázet na obojí, aby si udrželi své pozice. Celkově je toto hlasování pro budoucnost USA opravdu velmi důležité. Pro Rusko je žádoucí, aby prohráli demokraté, kteří jsou geopoliticky méně racionální než republikáni a více odhodlaní posílit transatlanticismus, tj. vliv USA v Evropě.

Summity

Koncem února se ve Spojených arabských emirátech uskuteční ministerská konference WTO. Plánuje se projednávání úlovků ryb, elektronického obchodu, duševního vlastnictví, změny klimatu, průmyslové politiky, zdraví a potravinové bezpečnosti. Tyto plány zapadají do obecné agendy globalistů.

Příští summit G7 bude v červnu hostit Itálie. Podle plánu hostitelské země bude tématem globální Jih a země s nízkými příjmy. Zřejmě se zde bude diskutovat i o Ukrajině. Jedním z klíčových témat bude partnerství v oblasti globální infrastruktury a investic a čelení čínské iniciativě Pásmo a cesta. Stručně řečeno, neokoloniální politika bude pokračovat a globální Jih potřebují tyto země již ne bohatého Severu jako surovinovou základnu, opěrné body a satelity v různých částech světa.

Začátkem července se očekává summit NATO ve Washingtonu, kde se bude slavit 75. výročí založení aliance. Očekává se, že se ho zúčastní Švédsko jako nový člen. Kromě plánů na další válku s Ruskem (buď pokračování zástupné akce na Ukrajině, nebo navíc některé další akce) se za novou další hrozbu bude považovat Balkán (konkrétně Srbsko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora a Makedonie), Palestina a Čína. Dá se říci, že se budou zvažovat i kandidáti na nového generálního tajemníka NATO: Jens Stoltenberg v této funkci vyčpěl – jeho funkční období bylo již čtyřikrát prodlouženo.

V září se jako obvykle uskuteční summit Valného shromáždění OSN, kde se kromě aktuálních témat bude více hovořit o umělé inteligenci, digitálních ekosystémech, vesmíru a budoucích výzvách.

V říjnu bude Kazaň hostit další summit BRICS v rozšířeném formátu. Zúčastní se ho deset zemí. Argentina, jak se nedávno ukázalo, se zatím ke skupině odmítla připojit. Ohlášené téma akce zní: „Posílení multilateralismu pro spravedlivý globální rozvoj a bezpečnost“. Název zní jaksi globalisticky, i když je zřejmé, že účastníci budou do pojmů „spravedlnost“, „bezpečnost“ a „multilateralismus“ vkládat jiné pojmy než v zemích kolektivního Západu. Pro Rusko bude důležité rozšířit rozsah spolupráce s novými členy klubu, i když již v roce 2023 proběhlo mnoho konzultací na vysoké úrovni s Íránem, SAE a Saúdskou Arábií. O rozvoj vztahů s Ruskem mají zájem také Egypt a Etiopie. Podle předběžných údajů se bude jednat o nových logistických a dopravních trasách (pro které bude vytvořena zvláštní komise), ale také o inovacích a vytváření fondů pro mezinárodní infrastrukturu.

Summit G20 se bude konat 18.-19. listopadu v brazilském Riu de Janeiru. Po předsednictví Indie a Indonésie se Lulova vláda pokusí udržet tón nastavený na téma „naše a vaše“ – o udržitelném rozvoji a záchraně planety, včetně hladu, nerovnosti a chudoby, globální správy a sociálně-ekonomických témat.

Konflikty

Klíčovým konfliktem zůstává Ukrajina, ačkoli mnozí v USA volají po válce s Čínou kvůli Tchaj-wanu. Pokračuje válka v Palestině, do níž je již zapojen Libanon, a nelze vyloučit její vleklost. Na globální úrovni jsou podpora Západu neonacismu na Ukrajině a Izraele proti Palestině články téhož řetězce a oslabení globalistů na ukrajinské frontě nebo sionistů v Palestině bude znamenat posun k multipolaritě. To však vyžaduje koordinaci a konsolidaci úsilí.

Podle CFR je v letošním roce osm nepředvídatelných událostí zařazeno do kategorie hrozeb prvního stupně.

Pravděpodobnost: vysoká
Dopad: vysoký

• Rostoucí politická polarizace ve Spojených státech, zejména v období před prezidentskými volbami v roce 2024, vede k aktům domácího terorismu a politického násilí.
• Vleklá válka mezi Hamásem a Izraelem v Gaze podněcuje širší regionální konflikt zahrnující další palestinská území a další střety mezi Izraelem a islamistickými militantními skupinami v Libanonu a Sýrii.
• Prudký nárůst migrace k jihozápadní hranici Spojených států, který je způsoben kriminálním násilím, korupcí a ekonomickými potížemi ve Střední Americe a Mexiku.

Pravděpodobnost: mírná
Dopad: vysoký

• Eskalace války na Ukrajině v důsledku zvýšených vojenských operací na Krymu, v oblasti Černého moře a/nebo v sousedních státech včetně Ruska, což může vést k přímému zásahu NATO.
• Zvýšený čínský hospodářský a vojenský tlak na Tchaj-wan, zejména v souvislosti s prezidentskými volbami na Tchaj-wanu v roce 2024, což by urychlilo velkou krizi napříč průlivem, do níž by se zapojily Spojené státy a další země v regionu.
• Přímá vojenská konfrontace mezi Íránem a Izraelem vyvolaná íránskou podporou militantních skupin v regionu a pokračujícím vývojem jaderných zbraní.
• Mimořádně ničivý kybernetický útok na kritickou infrastrukturu USA, včetně volebních systémů, provedený státním nebo nestátním aktérem.
• akutní bezpečnostní krize v severovýchodní Asii způsobená pokračujícím vývojem a testováním jaderných zbraní a balistických raket dlouhého doletu v Severní Koreji.

Z prvního bloku by pro Rusko a země podporující multipolaritu byly příznivé dva konflikty přímo související se Spojenými státy. Pokračování a eskalace války v Palestině povede k další izolaci Izraele, ačkoli bude umírat více civilistů, především v pásmu Gazy, ale také na Západním břehu Jordánu a v Libanonu. Vzhledem k drsným metodám izraelského bombardování jsou další oběti pravděpodobné také v Sýrii, kde IDF pravidelně zasahují.

Ve druhém bloku je prioritou Ruska dokončení SVO na Ukrajině se splněním všech cílů a úkolů, i když to neznamená, že konflikt skončí. V každém případě se neonacistické gangy a teroristické skupiny podporované Západem budou snažit udeřit jak uvnitř Ruska, tak na těch územích Ukrajiny, která se teoreticky dostanou pod kontrolu nové civilně-vojenské správy. Vyloučit nelze ani provokace proti Podněsterské moldavské republice prostřednictvím Moldavska nebo akce AFU.

Kromě toho body napětí a nepřátelství v roce 2024 zůstávají:

• Kosovo a Metohije;
• Turecko a severní Irák / Sýrie kvůli činnosti kurdských polovojenských organizací a zájmu Ankary na jejich porážce;
• Libye a Súdán / Jižní Súdán;
• pokračující konflikt v Etiopii;
• možné pokusy opozičních skupin v Myanmaru znovu se postavit vládním silám;
• propojení Afghánistánu, Pákistánu a Indie v důsledku probíhajícího sporu o Kašmír, deportace afghánských Paštunů z Pákistánu a činnosti různých sítí teroristických organizací.

Neměly by se přehlížet ani problémy v Rudém moři, kde již byla narušena plavba v důsledku ultimáta Hútíů, a údery USA a zemí podporujících Washington na Jemen mohou blokádu Rudého moře jen prodloužit a dokonce rozšířit zónu konfliktu do Perského zálivu.

Mezitím se zdá, že Ázerbájdžán a Arménie jsou v koncích. Náhorní Karabach přestal existovat v roce 2023 a zbývá jen, aby Baku a Jerevan konečně podepsaly mírovou smlouvu.

Celkově to bude pro všechny – pro nás, naše geopolitické protivníky i neutrální strany – poměrně napjatý rok.