Největším překvapením v říjnu bude, nepřijde-li žádné

Titulek jsem si vypůjčil z článku, který jsem nedávno někde četl, nicméně obsah bude jiný.

Napsal jsem nedávno v článku Domnívám se, že k dalšímu jedenáctému září zatím nedojde toto: "... skuteční vládcové Ameriky už Bushe odepsali. ... Bush udělal, co udělat měl. ... Je čas, aby šel. " Soudě podle článků oficiálních amerických médií, zdá se, že situace se opět malinko změnila. Vypadá to, že se loutkaři rozhodli poskytnout mu ještě jednu šanci. Anebo to možná naznačuje určitý rozkol ve skupině, která tahá za provázky. Snad se rozštěpila. Část se domnívá, že by Bush měl jít, a druhá, že ještě existuje několik věcí, pro které by se dobře hodil. Která část bude nakonec vítězná, je těžké předpovědět.

Proč si to myslím? Podle tónu, který média zvolila. Ačkoliv se prokázalo nade vší pochybnost, že žádné ZHN v Iráku nebyly, a že Irák nikdy bezpečnost Států neohrožoval, a válka byla tedy zbytečná, média se důsledně vyhýbají ostřejší kritice Bushe. Jsou to dnes více než před rokem zcela ochočená a bezzubá média. Všechna kontroverzní rozhodnutí bushovců (a že jich je!) jsou buď přehlížena nebo je o nich referováno tak nějak mlhavě, jakoby nebyla ani důležitá.

Je téměř jisté, že volby budou zmanipulovány. Polovina Američanů (myslím, že šlo o polovinu, mýlím-li se, opravte mě) bude volit prostřednictvím volebních počítačů instalovaných firmami pod kontrolou republikánů, a ví se nade vší pochybnost, že to, co hodlají použít ke sčítání hlasů, je děravé až hanba a umožňuje nezjistitelné manipulace s hlasy. Nezjistitelné nejen proto, že nezanechávají za sebou žádnou papírovou stopu, ale i proto, že prokazatelně umožňují vstupy zvenčí. Bude-li manipulováno s nejméně polovinou hlasů, je jasné, že lhostejno na vůli voličů, poslední slovo budou mít stejně loutkaři.

Ostatně k volebním manipulacím prostřednictvím volebních počítačů už v minulosti došlo. Naposledy, když se rozhodovalo o republikánské většině v Senátu.

Izrael má velký sen a strategický plán: Rozvrátit stabilitu arabských zemí na Středním východě tak, aby tam kámen nezůstal na kameni. Čím větší bude chaos a utrpení arabských zemí, tím lépe pro Izrael. Konečně, je to pět milionů lidí žijících na ukradeném území a obklopeno mořem desítek a stovek milionů nepřátelských Arabů.

Jakkoliv je katastrofa v Iráku pro svět hrozná, Izrael je vývojem v této zemi přímo nadšen. Jeho plán vyšel do puntíku. Jen málokdy se tak dokonale vše podaří. Každá další exploze trhavin, každý další nepokoj je pro něj rajská hudba. A přitom ho to nestojí ani jednoho vlastního vojáka - mimo těch několika, kteří dělají "poradce" ve věznicích a "odborníky" pro boj s "terorismem".

Izrael potřebuje, aby se stejný chaos a rozvrat uskutečnil v dalších arabských zemích. Na řadě je Írán a Sýrie. A k této činnosti se ovšem hodí Bush více než Kerry. Co na tom, že svět má Bushovy kliky plné zuby, že je nepopulární všude, kam se jen hne, že Amerika trpí pod jeho vládou, že deficit šplhá k netušeným výškám a lidé chudnou a bojí se. Co na tom, že Amerika se změnila v policejní stát, kde soused udává souseda a kde teroristou je každý, kdo nemá rád Bushe? Sharon zřejmě dospěl k názoru, že další čtyři roky jeho vlády ještě USA unesou, ať je cena, kterou zaplatí američtí občané, jakkoliv vysoká. "Ať si nenávidí, jen když se bojí," je jeho heslo.

Přesto si stále myslím, že ačkoliv překvapení se dá čekat, na americké půdě k dalšímu "teroristickému" útoku spíše nedojde. Není to totiž nutné. Skuteční vládci mají situaci pevně pod kontrolou, překvapení nehrozí. Pokud k útoku "teroristů" dojde, odhaduji to spíše někde mimo Ameriku. Snad Evropa by byla docela vhodná. Mossad už jistě na vytipovaných zemích "pracuje".

Ale spíše než výbuchy očekávejme překvapení ve formě chycení bin Ladena nebo někoho podobného. Popř. objevení těch tolik hledaných ZHN v Iráku. Nebo zprávu, že do koalice úplatných vstoupilo Rusko a dodá do Iráku desítky tisíc svých vojáků. Zkrátka něco, co by snad zvýšilo Bushovy šance - pokud mezi loutkaři převáží radikální křídlo.

Netroufám si odhadnout, kdo bude příštím prezidentem. Ať už to bude Kerry nebo Bush, pro sionisty a neokonzervativce jsou oba akceptovatelní. Liší se jen mírou zrůdnosti a hlouposti. Co se řitního alpinismu týče pro stát Izrael, i to je padesát na padesát. Sharona by ale jistě potěšil další útok na země v sousedství Izraele. A tady má ovšem Bush ještě šanci.