Německá tvrdě levicová ikona založí novou stranu

Celá Evropa je zaskočena tím, jak zejména ve Francii, Belgii a Německu pochodují migranti z islámských zemí a zastávají se palestinského teroristického hnutí Hamás či libanonského Hizbaláhu. Prostě uzurpují si pro sebe „muslimskou Evropu“ a nechtějí respektovat tradiční evropské hodnoty.

I proto vzrostla ve Francii podpora politické strany Národní sdružení Mary Le Penové a v Německu Alternativy pro Německo (AfD). Tradiční německé strany CDU (Křesťanská demokracie), SPD (sociální demokracie) a FDP (Liberálové) se bojí nástupu pro ně „antisystémových či jak oni říkají pravicově populistických“ stran. Nyní jim ale hrozí nebezpečí i od levého spektra!

Nová levicová strana by dále rozdrtila roztříštěnou německou politickou scénu – a pravděpodobně by odloupla podporu CDU, SPD a FDP! V jejím čele má stát čtyřiapadesátiletá Sahra Wagenknechtová, která se trvale řadí mezi nejoblíbenější političky v zemi. Je členkou Bundestagu (německého parlamentu) za stranu Die Linke (Levice) a manželkou Oscara Lafonteina, bývalého předsedy německé sociální demokracie.

Sahra Wagenknechtová je ekonomka, spisovatelka literatury faktu a je populární ikonou tvrdě levicové politiky v Německu. Nyní oznámila svůj záměr založit novou politickou stranu, což by potenciálně mohlo vytvořit novou mocnou sílu proti establishmentu, která by mohla ještě více zvrátit již tak roztříštěnou politiku země. Sahra Wagenknechtová, dlouholetá tvář Levice, která má kořeny ve východoněmecké komunistické straně, říká, že její nová frakce bude reprezentovat velkou část německého elektorátu, který je hluboce frustrován mainstreamovou politikou. Narodila se v Jeně německé matce, otec je Íránec, který v sedmdesátých letech odcestoval do Íránu a od té doby je nezvěstní. „Žijeme v době globálních politických krizí,“ řekla Sahra Wagenknechtová v Berlíně, kde nyní žije a dodala: „Německo má pravděpodobně nejhorší vládu ve své historii. Mnozí už nevědí, koho volit, nebo volí ze vzteku a zoufalství.“

Wagenknechtová, častý host německých televizních diskusních pořadů, trvale figuruje mezi nejoblíbenějšími politiky v zemi. Průzkumy naznačují, že by se její strana, jakmile se ustaví, mohla stát významnou politickou silou. Jeden zveřejněný průzkum její nové straně přisoudil dvanáct procent, což by znamenalo další pád sociální demokracie a vyřadilo by to liberály z FDP z německého parlamentu.

Wagenknechtová, stejně jako AfD obviňuje německou vládu, že vychází vstříc městským elitám a ignoruje obavy venkovských voličů. Rovněž brojí proti pokusům vládnoucí koalice urychlit přechod na zelenou energii – nebo, jak to nazvala, „slepý, neplánovaný ekoaktivismus“ – prosazováním nových pravidel o tom, jak Němci vytápí své bydlení. Wagenknechtová zároveň vyzval k omezení vstupu žadatelů o azyl do země a kritizovala podporu německé vlády pro Ukrajinu a požadovala zastavení dodávek zbraní a obnovení úzkých vztahů s Moskvou, což komentovala slovy: „Odřízli jsme se od levné ruské energie ekonomickými sankcemi, bez životaschopných alternativ. To vyvolalo exodus důležitých průmyslových odvětví a masivní ztrátu prosperity“. Její postoje vyvolaly obdiv členů pravicové AfD a dokonce pozvání do strany. „Prosím tě, pojď a přidej se k nám!“ řekl Björn Höcke, jeden z nejradikálnějších politiků AfD, během projevu v saských Drážďanech.

Německá politička Wagenknechtová má v úmyslu spustit svou novou stranu do začátku příštího roku s úmyslem zúčastnit se evropských voleb v červnu příštího roku a také v září 2024 v německých zemských volbách v Braniborsku, Duryňsku a v Sasku – mimochodem to jsou všechny bašty AfD, kde se nachází právě AfD aktuálně v průzkumech na prvním či druhém místě.

Plán založit novou stranu je také tvrdou ranou pro levici, která nyní v německém parlamentu (Bundestagu§ ztratí deset ze svých osmatřiceti zákonodárců. Tento krok může také dále roztříštit německou politickou scénu, které po většinu éry po druhé světové válce dominovala velká Volksparteien (lidové strany) – se středopravým spojenectvím mezi Křesťanskodemokratickou unií a Křesťanskosociální unií na jedné straně a středolevou sociálně demokratická straně na straně druhé. Tyto strany zaznamenaly pokles své podpory a vlivu. A i v tom vidí Wagenknechtová svou příležitost.

„Chceme mít širokou základnu a myslím si, že je dobře, když lidé, kteří například volili současnou vládnoucí koalici (sociální demokracie, zelení a liberálové – pozn. autora) a kteří jsou nyní hluboce zklamaní, věří v náš projekt a chtějí nás podpořit,“ tvrdí Wagenknechtová.