Dohoda o přiznání viny Sidney Powellové dláždí cestu k odsouzení Trumpa

Podle této zprávy jedna z advokátů prezidenta Trumpa, Sidney Powellová, „přiznala vinu v šesti bodech obžaloby ze spiknutí za účelem narušení volebních povinností a přijala trest šesti let podmíněně a pokutu 6 000 dolarů. Musí také napsat omluvný dopis státu a jeho obyvatelům a svědčit proti svým spoluobviněným, včetně svého bývalého klienta.“

Vysvětlím vám, co to znamená. Sidney Powellová se ocitla v ohrožení v rukou černošského prokurátora a černošské poroty v Atlantě ve státě Georgia v soudním procesu s porotou. Powellová již věděla, že státní zástupce je proti ní zaujatý, a totéž očekávala u černošské poroty.

Vyjednávání o přiznání viny, což Sidney Powellová udělala, vzniklo proto, že státní zástupci mají větší zájem na počtu odsouzených než na nevině či vině a soudci mají větší zájem na vyčištění svých spisů než na soudních procesech. Aby podpořili svůj podíl odsouzených, získali státní zástupci pravomoc zatajovat obžalovanému zprošťující důkazy a uplácet ostatní obžalované snížením trestu nebo penězi, aby lživě svědčili proti cílovému obžalovanému. Toho se dopustila Sidney Powellová.

Pro Trumpa to znamená, že jeden z jeho vlastních advokátů raději přiznal vinu, než aby podstoupil utrpení a rizika soudního procesu, a výměnou za to souhlasil, že bude svědčit proti Trumpovi. Takže Trumpův vlastní právník poskytuje černému prokurátorovi a černé porotě (nebo bílému demokratovi) důkazy k usvědčení Trumpa.

Jak jsem vysvětlil ve své knize Tyranie dobrých úmyslů z roku 2000, při dohodě o přiznání viny je vytvořen fiktivní zločin, který slouží jako náhrada údajného zločinu. Fiktivní zločin je ve srovnání s obžalovaným zločinem méně závažný. Obhájce říká obžalovanému, aby přijal dohodu o přiznání viny, kterou vyjednal, a neriskoval soudní proces s porotou, který by naštval státního zástupce i soudce, a v případě uznání viny by mu hrozil odpovídající vyšší trest.

Výsledkem vyjednávání o přiznání viny je, že se obžalovaný přizná k něčemu, co se nestalo, aby se vyhnul přísnějším obviněním v obžalobě, která je často zinscenována s cílem vynutit si přiznání viny. Jasné je, že vyjednávání o přiznání viny umožňuje státním zástupcům stavět případy spíše na spekulacích než na důkazech.

Jak jsem napsal v roce 2000:

Od vytvoření fiktivního zločinu ze skutečného zločinu je jen krůček k vytvoření fiktivního zločinu ze vzduchu. Tento krok není učiněn najednou. Když se poprvé objeví možnost dohody o vině a trestu, všichni zúčastnění ji považují za způsob, jak včas vyměřit trest. Postupem času se však stane několik věcí.

Když Plea Bargaining vystřídá soudní procesy s porotou, což se stalo, vyšetřovací práce, která je základem pro obžalobu, není testována soudcem a porotou. To umožňuje státním zástupcům vznášet obvinění, pro která mají jen málo důkazů nebo žádné. Veřejnost předpokládá, že státní zástupce má důvod, a státní zástupce využívá média k vytvoření presumpce viny. Novinové a televizní zprávy z anonymních úniků z kanceláře státního zástupce, kterým předchází věta „podle zdrojů obeznámených s vyšetřováním“, vytvářejí presumpci viny, čímž snižují šanci obžalovaného na objektivní porotu. Bylo by neobvyklé, kdyby porota shledala nevinnou osobu, která již byla odsouzena v médiích.

Tlak se stupňuje, když státní zástupce hovoří o rozšíření vyšetřování na rodinu, přátele, zaměstnance a v Trumpově případě na jeho advokáty. Obviněný se od svého právníka dozvídá, že i když porota většinu obvinění zamítne, za to jedno nebo dvě, která zůstanou, mohou hrozit přísné tresty. V případech RICO může státní zástupce zmrazit majetek obviněného, čímž mu znemožní zaplatit jeho právníky.

Obhájce obžalovaného se mezitím sešel se státním zástupcem, aby se dohodli na dohodě o přiznání viny. Ani jeden z nich nechce mít potíže nebo riziko soudního procesu. Když je obžalovaný vyčerpán a ztrácí veškerou naději na spravedlivý nebo finančně dostupný soudní proces, dojde k dohodě.

Když obžalovaný, jeho advokát a státní zástupce stanou před soudcem, soudce požádá o ujištění, že přiznání viny bylo dobrovolné a že k němu nedošlo na základě žádných dohod, a je mu poskytnuto ujištění. Soudci, úředníci, obhájci, pronásledovatelé, obžalovaný, ti všichni jsou účastníky lži.

Je nesmysl očekávat, že proces, který zakládá odsouzení na dohodách o přiznání viny, bude charakterizovat čestnost a spravedlnost. Důkazy nahrazuje psychický nátlak, ba přímo mučení, a vyčerpání zdrojů obžalovaného.

V režimu dohody o vině a trestu již právo není štítem lidu. Je to zbraň proti lidem v rukou vlády. Výkon spravedlnosti přestává existovat. Státní zástupci se stávají kopiemi Andreje Vyšinského.

To je dnešní Amerika.