USA zahajují nový závod v jaderném zbrojení

Dne 19. října 2023 se objevila zpráva, že Spojené státy provedly na jaderném testovacím polygonu v Nevadě experimentální silný výbuch s použitím chemických látek a radioizotopů. Agentura Bloomberg píše, že „test byl sice legální, ale jeho načasování bylo pozoruhodné: proběhl krátce poté, co Rusko oznámilo, že se již nepřipojí ke Smlouvě o úplném zákazu jaderných zkoušek, která jaderné výbuchy zakazuje. Tato smlouva nikdy nevstoupila v právní platnost, ačkoli Rusko i USA ji od konce studené války dodržují.“

Americké testy však byly plánovány již dříve. Již v září se mluvčí amerického ministerstva energetiky předem vymlouval, že jeho agentura je „připravena dokázat, že její inženýři neporušují 30leté moratorium na zkoušky jaderných zbraní, a to ve snaze povzbudit Čínu a Rusko k větší transparentnosti a zmírnění vojenského napětí“.

Na okraj zasedání Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni se dokonce objevil návrh, aby se mezinárodní pozorovatelé stali svědky tajného testu amerických zbraní. Zkouška však proběhla bez přítomnosti nezúčastněných osob.

Poslanci Státní dumy Ruské federace 17. října v prvním čtení schválili návrh zákona o stažení ratifikace Smlouvy o úplném zákazu jaderných zkoušek Ruskem. Bylo řečeno, že to neznamená odstoupení od smlouvy ani okamžité nové jaderné testy.

Zde je třeba poznamenat, že Spojené státy tuto smlouvu vůbec neratifikovaly, takže se tak stalo bez jakéhokoli právního rozhodnutí. Ve skutečnosti to Washington obvykle dělá, aby nekomplikoval žádné akce.

Je zřejmé, že akce Ruska měly reaktivní charakter, včetně otázek celkové bezpečnostní situace. To vše však lze jen stěží označit za náhodu. V USA jde spíše o realizaci podrobného propočtu, který byl připravován po mnoho měsíců. A dokumenty o tom hovoří.

V polovině října byla zveřejněna zpráva amerického Kongresu „O strategickém postavení Ameriky“. Píše se v ní:

K cílům americké strategie by mělo patřit účinné odstrašení a porážka současné ruské a čínské agrese v Evropě a Asii za použití konvenčních sil. Pokud Spojené státy, jejich spojenci a partneři nemají dostatek konvenčních zbraní k dosažení tohoto cíle, měla by být americká strategie modifikována tak, aby se zvýšila závislost na jaderných zbraních k odstrašení a potlačení oportunistické a kolaborativní agrese v jiném divadle.

Velikost a složení jaderných sil musí zohledňovat možnost kombinované agrese ze strany Ruska a Číny. Strategie USA by již neměla považovat čínské jaderné síly za „méně zahrnutou“ hrozbu. Spojené státy potřebují jaderný postoj, který by byl schopen odstrašit obě země současně.

Komise doporučuje, aby Spojené státy prosazovaly jadernou strategii v souladu s právem ozbrojeného konfliktu, založenou na šesti základních principech – zaručená odveta, pružná reakce, individuální odstrašení, rozšířené odstrašení a záruky, vypočítaná nejednoznačnost v deklaratorní politice, zajištění rizika – a aby tyto principy uplatňovaly při řešení hrozby v letech 2027-2035.

Otázky samozřejmě zní: co je to „kalkulovaná nejednoznačnost v deklaratorní politice“? Dvojí standardy? Nebo záměrné udržování nejednoznačnosti v jednání?

Na straně 27 se uvádí, že „jaderná strategie USA dlouho zachovávala určitou míru kalkulované nejednoznačnosti ohledně přesných okolností, za nichž by Spojené státy mohly použít jaderné zbraně. To přispívá k odstrašení tím, že vytváří nejistotu v myslích potenciálních protivníků a ujišťuje spojence USA, že si Spojené státy vyhrazují právo v případě potřeby použít jaderné zbraně na jejich obranu jako první.“

Na straně 31 se uvádí, že je třeba „zachovat deklaratorní politiku vypočítavé nejednoznačnosti ohledně podmínek, za nichž by Spojené státy mohly použít jaderné zbraně, aby si prezident zachoval možnost volby za všech okolností, ztížil protivníkům rozhodování o tom, zda jít do války se Spojenými státy, a odradil protivníky od eskalace konfliktu se Spojenými státy“.

Jinými slovy, jsou to Spojené státy, které jako první použijí jaderné zbraně, když to uznají za vhodné.

Kromě toho dokument doporučuje ministerstvu obrany a ministerstvu energetiky rozšířit jadernou infrastrukturu z průmyslové základny související s výrobou jaderných zbraní na výzkum a vývoj. Současně se v něm uvádí, že priority by měly být dány vývoji přesných zbraní dlouhého doletu, nadzvukových raket, interceptorů, analýzy velkých dat, umělé inteligence a kvantové výpočetní techniky.

Hlavními hrozbami pro USA jsou stejně jako dříve Rusko a Čína. Zmíněny jsou také KLDR a Írán, i když Írán není uveden jako jaderná hrozba, ale pouze jako riziko balistických raket.

Zprávu vypracovali členové zvláštní komise a vyslechl ji senátní výbor pro ozbrojené služby. Celkem dvanáct členů komise, kteří zprávu připravili, dospělo k závěru, že Spojené státy čelí „bezprecedentní“ hrozbě současného boje se dvěma rovnocennými protivníky s jadernými zbraněmi – Ruskem a Čínou – a to poslední nezávislá komise, která hodnotila strategické síly země v roce 2010, nepředpokládala.

Za zmínku stojí ještě dva další dokumenty, které s tímto tématem souvisejí. Předevčírem byla zveřejněna Strategie amerického ministerstva obrany pro boj proti zbraním hromadného ničení (ZHN). Stejné problémy, stejné hrozby (Čína, Rusko, KLDR a Írán), ale trochu jiné zaměření. Uvádí se v ní, že je třeba:

1. Poskytnout věrohodné možnosti, jak odradit spojence a partnery od použití zbraní hromadného ničení a poskytnout jim záruky;
2. vytvořit jednotné síly schopné vést kampaň, bojovat a vítězit v prostředí zbraní hromadného ničení;
3. umožnit spojencům a partnerům bojovat proti šíření a použití ZHN;
4. snížit schopnost aktéra vyvíjet, získat nebo použít ZHN;
5. přijímat opatření v rámci úsilí celé vlády s cílem zabránit šíření ZHN a reagovat na jejich použití a
6. pokračovat v pokročilém výzkumu a vývoji s cílem čelit budoucím chemickým a biologickým hrozbám.

Strategie zdůrazňuje, že Rusko a Čína vyvíjejí chemické a biologické zbraně. Záměrně zkresluje informace o tom, že Rusko porušuje své závazky vyplývající z úmluv o zákazu biologických a chemických zbraní. Zmiňuje se o „novičoku“, o jehož použití Ruskem nebyly nikdy předloženy důkazy. Západ se zjevně nadále domnívá, že vše, co se říká ve Spojených státech, bychom my ostatní měli brát jako pravdivá fakta, ačkoli se ve většině případů jedná o podvrhy a nepodložená obvinění. Přitom jsou to právě USA, které dosud nesplnily své závazky zničit zásoby chemických zbraní. Lze předpokládat, že je mohou předávat svým zmocněncům teroristickým strukturám v různých oblastech světa k provádění podvratné činnosti proti legitimním vládám.

A konečně 19. října zveřejnilo americké ministerstvo obrany výroční zprávu pro Kongres USA o vojenských schopnostech a vojenském rozvoji Číny v roce 2023.

I v ní se hovoří o jaderných kapacitách a řada médií v USA to zdůraznila. Konkrétně, že „v květnu 2023 měl Peking více než 500 operačních jaderných hlavic a Washington předpokládá, že tento počet „pravděpodobně“ vzroste na více než 1 000 operačních jaderných hlavic do roku 2030...... Tato čísla jsou v podstatě v souladu s loňskou předpovědí, že Peking by mohl do roku 2035 vyrobit přibližně 1 500 jaderných zbraní. Kromě toho ČLR v loňském roce dokončila tři nová sila pro rakety na pevné palivo, která sestávají z nejméně 300 nových sil pro mezikontinentální balistické rakety, uvedlo ministerstvo obrany.“

Je příznačné, že čínská zahraniční politika jako taková je vůči čínské vojenské strategii přetažená za uši. Konkrétně se uvádí, že „ČLR využívá iniciativu Pásmo a stezka k podpoře své národní strategie omlazení a snaží se rozšířit globální dopravní a obchodní spojení na podporu svého rozvoje a prohloubit hospodářskou integraci se zeměmi na periferii i mimo ni“. V roce 2022 vykazovaly projekty iniciativy Pásmo a stezka smíšené hospodářské výsledky, zaznamenaly jak růst, tak pokles. Celkové výdaje na projekty Pásma a stezky však zůstaly na stejné úrovni jako v předchozím roce a Peking nadále upřednostňoval možnosti v oblasti veřejného zdraví, digitální infrastruktury a zelené energie.“

Je zřejmé, že Pentagon není ani tak znepokojen vojenskou silou Číny, jako spíše její globální přítomností obecně, která podkopává „řád založený na pravidlech“ americké hegemonie. To je patrné zejména ve spolupráci mezi Čínou a Ruskem, včetně společných vojenských cvičení, arktického regionu a aktivit na Dálném východě.

Zpráva neobsahuje žádná doporučení, ale závěry týkající se dalších kroků USA jsou poměrně předvídatelné – další sankce, zvýšená vojenská přítomnost v okolí Číny a protičínské propagandistické kampaně v kontrolovaných médiích.

A obecně je na základě těchto dokumentů závěr zřejmý: USA se chystají k další eskalaci a podnítí nové závody v jaderném zbrojení. Rusko, Čína a další země budou muset vyvinout vlastní nástroje odstrašení, a to podle starobylého aforismu ci vis pacem para bellum (chceš-li mír, přiravuj válku).