"Bojujeme proti lidským zvířatům", říká izraelský ministr obrany

Yoav Gallant odmítl Gaze přístup k „elektřině, potravinám a palivu

Izraelský ministr obrany označil Palestince za „lidská zvířata“ a slíbil, že „bude podle toho jednat“, zatímco stíhačky rozpoutaly masivní bombardovací kampaň na pásmo Gazy.

Yoav Gallant oznámil „úplnou blokádu“ Pásma Gazy o rozloze přibližně 365 km2, kde žije 2,3 milionu Palestinců a které je od roku 2007 pod blokádou vedenou Izraelem.

„Nařídil jsem úplné obléhání pásma Gazy. Nebude tam žádná elektřina, žádné potraviny, žádné palivo, vše je uzavřeno,“ řekl Gallant.

„Bojujeme proti lidským zvířatům a podle toho jednáme,“ dodal.

Izraelské letectvo svrhlo na Gazu za posledních 20 hodin 2 000 kusů munice a více než 1 000 tun bomb, uvedla v pondělí ráno armáda, která ostřelovala 20 výškových obytných budov, mešity, nemocnice, banky a další civilní infrastrukturu.

Při pokračujících náletech bylo zabito nejméně 500 Palestinců, z toho 91 dětí. Dalších 2 700 lidí bylo zraněno.

The #Israeli Defence Minister Yoav Gallant said "we are fighting human animals", referring to Palestinians, and vowed to "act accordingly".

He announced a "complete siege" of the #Gaza Strip, saying there will be "no electricity, no food, no fuel, everything is closed" pic.twitter.com/SFY7DcxkWc

— Middle East Eye (@MiddleEastEye) October 9, 2023

Bombardování probíhá v době, kdy palestinské ozbrojené skupiny pokračují v boji proti izraelským jednotkám uvnitř izraelského území.

Překvapivý palestinský útok, který začal v sobotu, si vyžádal nejméně 700 mrtvých Izraelců a více než 2 000 zraněných.

Co je pásmo Gazy?

Gaza byla součástí historické Palestiny před vznikem státu Izrael v roce 1948.

Přibližně 750 000 Palestinců bylo z historické Palestiny vyhnáno v rámci takzvané Al-Nakby neboli „katastrofy“.

Více než 60 % Palestinců v Gaze jsou uprchlíci po vyhnání rodin z jiných částí Palestiny v roce 1948.

Pásmo Gazy, které hraničí s Izraelem a Egyptem na pobřeží Středozemního moře, je jednou z nejhustěji osídlených oblastí na světě.

Pásmo Gazy bylo během arabsko-izraelské války v roce 1948 obsazeno Egyptem a bylo pod egyptskou kontrolou až do arabsko-izraelské války v roce 1967, kdy bylo území spolu se Západním břehem Jordánu a východním Jeruzalémem zabráno a okupováno Izraelem.

V roce 2005 se Izrael údajně stáhl z Gazy a přemístil přibližně 8 000 židovských osadníků a izraelských vojáků žijících v 21 osadách v okolí Gazy na okupovaný Západní břeh Jordánu.

V roce 2007, po volebním vítězství hnutí Hamás v Gaze, však Izrael reagoval uvalením letecké, pozemní a námořní blokády pásma Gazy.

Podle mezinárodního práva se blokáda rovná okupaci pásma.

Od roku 2008 Izrael podnikl čtyři invaze do Gazy, a to v letech 2008, 2012, 2014 a 2021, které měly za následek smrt tisíců Palestinců, většinou civilistů a mnoha dětí.

Výsledkem kampaní bylo ničení domů a kanceláří, poškození potrubí a infrastruktury pro čištění odpadních vod, což mělo dopad na pitnou vodu a nárůst nemocí přenášených vodou.

Při poslední velké operaci v roce 2021 bylo v Gaze zabito nejméně 260 Palestinců, zatímco v Izraeli bylo zabito 13 lidí.

Vězení pod širým nebem

Izraelská blokáda systematicky znemožňuje Palestincům přístup ke službám, nemocnicím, bankám a další životně důležité infrastruktuře, takže obyvatelstvo je nuceno existovat ve ztížených životních podmínkách.

Výsledkem blokády je také trvalý nedostatek čisté vody, elektřiny a zdravotnického materiálu v oblasti, která je často nazývána největším vězením pod širým nebem na světě.

Zhruba 97 % pitné vody v Gaze je kontaminováno a obyvatelé jsou nuceni žít s neustálými výpadky proudu kvůli elektrické síti, která byla silně poškozena při opakovaných izraelských útocích.

Mezitím žije téměř 60 procent Palestinců v chudobě a nezaměstnanost mladých lidí dosahuje 63 procent.

Podle UNRWA, agentury OSN, která se stará o palestinské uprchlíky, je v důsledku dlouholetého konfliktu a blokády 80 procent obyvatel Gazy závislých na mezinárodní pomoci.