Druhá fronta

Patrick Reymon

Hamás přešel do ofenzivy.

Vzhledem k nepoměru sil budou nepochybně všichni vojáci Hamásu v Izraeli zabiti. Vzhledem ke spáchaným vraždám nebude žádné slitování. Bojovníci Hamásu však o milost nežádají. Šli na frontu s vědomím, že se nevrátí.

Záplava palby, která dopadá nebo dopadne na Gazu, bez zábran, pomsta zavazuje a fronta, bude velmi krvavá.

Ale to není to nejdůležitější.

Důležité je vědět, zda Západ dokáže podporovat dvě fronty, ukrajinskou frontu a válku v Izraeli, dvěma frontami, severní a jižní, a možná i východní.

Oslabená a zdiskreditovaná palestinská samospráva se také může pokusit o obnovu. Pokud bude na severu a jihu mobilizována celá izraelská armáda, bude východ také obnažen. To je obava z roku 1973, ale v roce 1973 jordánská armáda nikdy nepřišla, i když by na Západní břeh padla jako ulitá. Vnitřní rovnováha Hášimovského království by ji však nevydržela a střety mezi jordánskými jednotkami a OOP v roce 1970 byly příliš těsné.

Na Ukrajině se v současné době objevují další indicie. Stejně jako v letech 1943-1945 staví Rusové železnice, respektive postavili jich 300 km. Právě tempo výstavby, či spíše oprav a dostavby, dalo sovětským ofenzivám impuls. Bylo zapotřebí logistiky a logistika založená pouze na ropě byla nepochybně nedostatečná.

Je logické, že Západ, jehož představitelé ztratili mozek, bude těžko podporovat jak Ukrajinu, tak Izrael. Žebrácký bál právě začíná a Izrael často brzdil nedostatek munice. V roce 1973 by arabská ofenziva uspěla, nebýt leteckého transportu USA (jako poděkování za USS Liberty).

V současné době není otázkou USA, zda chce podpořit Izrael, ale může. Existuje stejně jako v roce 1973 dostatek dopravních prostředků a především dostatek munice? Kladná odpověď na obojí je nepravděpodobná. Již nyní jsou ukrajinské dodávky pracné a není již co dávat.

Budeme muset obejít méně strádající spojence, jako je Jižní Korea a Polsko, ale odpověď zůstává pochybná. Oni sami mají jiné starosti. To je pro USA velká škoda. Kdyby byla zachována a uzavřena trumpovská cesta usmíření se Severní Koreou, měly by přístup ke svým kolosálním zásobám munice. Ještě horší je, že je kupují Rusové.

Artsackh doplatil na to, že arménská vláda se chce přátelit s USA a zlobit se na ruskou vládu.

Izrael je nyní na tom podobně jako Arménie. Na hony vzdálený od USA. Příliš daleko. Jak bylo řečeno za Carterova prezidentství, pro USA by bylo méně problematické a méně nákladné přesídlit všechny izraelské Židy do již tak převážně židovského státu New York.