Mezi Polskem a Ukrajinou to jiskří

Polsko, dosud věrný spojenec Ukrajiny, si najednou uvědomuje, kdo jsou ve skutečnosti její vůdci. Aféra Jaroslava Hunka v kanadském parlamentu uvedla věci do pohybu. Celá politická třída odsoudila ukrajinské integrální nacionalisty. Hromadí se řada sporů. Tento obrat přichází v době, kdy se republikánská většina ve Sněmovně reprezentantů USA chce od ukrajinského konfliktu distancovat.

V Polsku vládne konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS). Toto politické uskupení se hluboce staví proti Evropské unii, a to nejen jako nadnárodnímu projektu, ale také jako jednotě kontinentu. Polsko totiž v průběhu své historie čtyřikrát zcela zaniklo. O jeho území se často dělili mocní sousedé z Ruska a Německa. Poláci tedy nechtějí kontinentální jednotu, která si je již několikrát podmanila. Naopak s nostalgií vzpomínají na období, kdy se prosadili ve spojenectví s Litvou. Proto prosazují třetí cestu, mezi Moskvou a Berlínem: „prométheismus“. Ta spočívá v osvobození se od ruského i německého vlivu a v rozvoji se svými středoevropskými sousedy. To je projekt „Intermarium“, od roku 2016 známý jako „Iniciativa tří moří“: konfederace všech států od Baltu po Středozemní a Černé moře. Vzhledem k tomu, že Varšava věří, že Iniciativa tří moří nakonec nahradí Evropskou unii, nemůže Polsko spoléhat na Brusel. Nového spojence našlo ve Spojených státech, velmoci vzdálené, a tudíž a priori ne nebezpečné.

Toto spojenectví se ukázalo během války proti Iráku. Polsko dalo z loajality ke svému novému spojenci vše. Využilo prostředky, které mu poskytla Evropská unie, aby uvedlo své hospodářství do pořádku, a nakoupilo... americké stíhačky.

Nedůvěra Poláků k Rusům by neměla zakrývat jejich nedůvěru k Němcům. Minulý týden se německý kancléř Olaf Scholz pokusil zasáhnout do polské volební kampaně tím, že trval na tom, že vízový skandál pokračuje. Náměstek ministra zahraničí Piotr Wawryk již rezignoval poté, co vyšlo najevo, že jeho úřad prodával polská víza za 5 000 eur. Toto nové obvinění se nezakládá na pravdě, ale mělo zpochybnit administrativu PiS. Zbigniew Rau, polský ministr zahraničních věcí, to nesl velmi špatně. Bez obalu připomněl Německu zásadu respektování jeho suverenity.

Zatímco většina Poláků podporuje nacionalismus PiS, opozice je organizována kolem Občanské platformy bývalého předsedy Evropské rady (2014-19) Donalda Tuska. Tusk si v dětství hrál s bývalou německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Obě rodiny se znaly a měly tu čest cestovat v rámci východního bloku. Donald Tusk doufal, že tentokrát zvítězí proti PiS. Vzal na vědomí obvinění Bruselu vůči vládě Mateusze Morawieckého a pojetí svobody PiS. Opíral se o skutečnost, že Brusel stále nevyplatil dotace přidělené v rámci Fondu pro obnovu a odolnost (FRO). Současné události však nejsou ani jemu, ani EU nakloněny.

Na začátku ruské speciální vojenské operace na Ukrajině Varšava deklarovala solidaritu s Kyjevem, protože Washington vyzýval k zásahu proti Moskvě. Zdálo se normální poskytnout azyl 1,5 milionu Ukrajinců a zahrnout tuto bývalou sovětskou zemi do „iniciativy tří moří“. Poláci však o tom, co se na Ukrajině skutečně děje, nevěděli o nic víc než kdokoli jiný. Historicky si pamatovali, že ukrajinští „integrální nacionalisté“ podporovali nacisty a na jejich příkaz zmasakrovali 120 000 Poláků. Od rozpadu Sovětského svazu však přijímali mnoho Ukrajinců jako pracovní imigranty. A tak si vzali za své charitativně přijímat ženy a děti svých chudých sousedů.

Vláda PiS poté zakázala jakoukoli kritiku Ukrajiny ze strany Volodymyra Zelenského, kterou interpretovala jako „ruskou propagandu“. Jakmile začala válka, polská Rada obrany zakázala provozovatelům internetu přenášet v zemi webové stránky Voltairenet.org a články Voltaire Network. Tato vojenská cenzura bránila polské vládnoucí třídě pochopit, o co Zelenského vládě ve skutečnosti jde. Polsko se stalo po Spojených státech hlavním vojenským spojencem Ukrajiny.

Dne 22. září 2023 pronesl prezident Volodymyr Zelenskyj slavnostní projev v kanadské Dolní sněmovně. Po jeho projevu představil předsedající Anthony Rota jednoho z přítomných jako „ukrajinsko-kanadského veterána druhé světové války, který bojoval za nezávislost Ukrajiny proti Rusům“ a zároveň jako „ukrajinského hrdinu a kanadského hrdinu“, příslušníka „1. ukrajinské divize“. Premiér Justin Trudeau, členové parlamentu a veřejnost bouřlivě tleskali. Rozhořčené židovské spolky však okamžitě protestovaly: „1. ukrajinská divize“ je SS Galicia! Po třech dnech kontroverze se Anthony Rota Židům omluvil a nakonec odstoupil. Polský velvyslanec Witold Dzielski si to však nenechal líbit. Požadoval omluvu za urážku 120 000 Poláků zmasakrovaných ukrajinskými mainstreamovými nacionalisty. Polský ministr školství Przemyslaw Czarnek zahájil řízení o vydání bývalého důstojníka SS.

Ukrajinský blaf se v očích Poláků v okamžiku rozplynul. Jak upozornila Beata Szydło, bývalá premiérka PiS a nyní poslankyně Evropského parlamentu, problémem není neznalost Anthonyho Roty, ale postoj ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a kanadské vicepremiérky Chrystie Freelandové (spoluvydavatelky Encyklopedie Ukrajiny). Žádná z těchto osobností nemůže tvrdit, že neví, co byla „1. ukrajinská divize“ zlověstné paměti. Přesto žádná z nich neprojevila sebemenší rozpaky a nevarovala premiéra Justina Trudeaua před tím, co se děje. Naopak, hrdě tomu tleskaly.

Je třeba poznamenat, že „ukrajinský hrdina“ nebyl příslušníkem bojových jednotek SS. Patřil k represivní jednotce, která měla na starosti vraždění lidí, kteří se postavili na odpor Třetí říši.

Jak tedy nepřipomenout, že dvě nejdůležitější bitvy ukrajinské války se odehrály v Mariupolu a Bachmutu? Obě se odehrály pod velením vojenského vůdce úplných nacionalistů Andrije Bileckého, přezdívaného „Bílý vůdce“, s nímž byl před měsícem natočen prezident Zelenskyj.

Poláci si nyní uvědomují, že jednali ukvapeně, když Ukrajině udělili status pozorovatele v Iniciativě tří moří. Je zřejmé, že Volodymyr Zelenskyj, ačkoli je Žid, spoléhá na „masové vrahy Židů“, abychom použili výraz izraelského generála Bennyho Gantze.

Kanadský incident přichází v době, kdy se polští zemědělci bouří proti nekalé konkurenci ze strany ukrajinsko-amerického potravinářského průmyslu. Tři americké zemědělsko-potravinářské nadnárodní společnosti, Cargill, Dupont a Monsanto, skoupily čtvrtinu ukrajinského území. Do Evropské unie dovážejí své obiloviny a kuřata za bezkonkurenční ceny. Za svá geneticky modifikovaná semena darovaná ministerstvem zahraničí USA neplatí. Evropská komise původně jejich dovoz zakázala, protože věděla, že tyto výrobky nesplňují normy EU, ale ustoupila tlaku Spojených států. Tři státy včetně Polska přijaly zákony, které je zakazují. Prezident Zelenskyj však oznámil, že vzhledem k tomu, že tyto země jsou členy EU, podává na ně žalobu u Světové obchodní organizace (WTO).

Zemědělství je pro Polsko hlavním zdrojem příjmů. Uprostřed parlamentní volební kampaně je otázka ukrajinského dovozu středem debaty. Vítězem se stala pravicová strana Konfederace. PiS by tak byla nucena uzavřít s ní spojenectví, aby se udržela u moci. Ministr zemědělství promluvil k ukrajinskému lidu. Řekl jim, že přijetí Polska do WTO by vážně poškodilo vztahy mezi oběma zeměmi. Nic se však nestalo.

Současně začínalo být celé polské obyvatelstvo roztrpčeno neustálým proudem ukrajinských uprchlíků. Polský prezident Andrzej Duda hovořil o možnosti zastavení pomoci ukrajinským uprchlíkům vzhledem k odporu veřejnosti, se kterým se nyní setkávají. Přirovnal Ukrajinu k zemi, která se topí a představuje nebezpečí pro svého zachránce: někdy se tonoucí potácí helikoptérou a táhne svého zachránce s sebou.

A konečně jediným státem, k němuž má Polsko nějakou úctu, je Svatý stolec. Ukrajina se však právě příkře vyjádřila proti Svatému otci, kterému vyčítá, že nenávidí ruskou kulturu. Tím Polsko zbavila závazků vůči Svatému otci.

Vláda PiS se proto rozhodla oživit Przewodowskou aféru. Na tuto polskou vesnici nedaleko ukrajinských hranic dopadly 15. listopadu 2022 rakety, které zabily dva lidi a zničily zemědělské objekty. Zpočátku byly připisovány Rusku, ale v obavě, že by Polsko vyprovokovalo světovou válku, Spojené státy odhalily, že byly ukrajinské. Případ byl ututlán. Ukrajinská justice právě zveřejnila zprávu o vyšetřování. Potvrzuje to, co říkal Washington. Polsko by proto mělo po Ukrajině požadovat reparace.

Kanadský incident není u konce. Prozatím se Slováci ani Slovinci, kteří byli oběťmi SS Galicia, omluvy nedočkali. Polsko-ukrajinský spor navíc nezůstane bez následků. Za prvé proto, že polské území je dnes hlavní tranzitní základnou pro západní pomoc Ukrajině. Za druhé bude mít důsledky pro pobaltské státy, zejména pro Litvu.