Globální finanční pakt jako rozšíření "velkého resetu"

„Velký reset“, který v roce 2020 ohlásil Klaus Schwab, prezident Světového ekonomického fóra (WEF), je dnes trochu zapomenut. Důvodem je skutečnost, že po 24. únoru loňského roku přestalo být téma „pandemie COVID-19“ najednou ve světových médiích aktuální. Hlavním tématem se stalo dění na Ukrajině a v jejím okolí, později se k němu přidala témata napjaté situace kolem Tchaj-wanu, zhoršení vztahů mezi USA a Čínou, rostoucí inflace ve světě, hrozba globální hospodářské krize atd.

„Velký reset“ však pokračuje. Jen se tempo budování „úžasného nového světa“ (jak mnozí nazývají model budoucí společnosti) poněkud zpomalilo. K urychlení tohoto procesu je zapotřebí dalších hnacích sil a otřesů. A ty se připravují ve světovém zákulisí.

Ruská média si nezaslouženě nevšimla takové události, která se konala v Paříži koncem června letošního roku. Její oficiální název zněl „Summit o novém globálním finančním paktu“. Summit se konal pod heslem „Budování nového konsensu pro inkluzivnější mezinárodní finanční systém“ (Building a new consensus for a more inclusive international financial system). Summitu se zúčastnilo více než 300 účastníků. Především hlavy států a předsedové vlád (více než 100). Za druhé zástupci podnikatelské sféry a filantropů (více než 70). Za třetí, vedoucí představitelé mezinárodních organizací (více než 40). Za čtvrté, vedoucí představitelé a zástupci nevládních organizací (více než 120).

Úroveň zastoupení byla velmi vysoká. Mezi účastníky byli generální tajemník OSN Antonio Guterres, ministryně financí USA Janet Yellenová, výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgievová, prezident Světové banky Ajay Banga, prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová. Součástí summitu bylo 6 kulatých stolů a přibližně 50 akcí. Summit zahájil francouzský prezident Emmanuel Macron.

Fórum se zaměřilo na „zelenou agendu“. Stejně jako v roce 2015, kdy se v Paříži konala mezinárodní konference o klimatu (tehdy desítky zemí podepsaly klimatickou dohodu), zazněly ve francouzské metropoli opět výzvy k zastavení globálního oteplování naší planety. Klima však nebylo jediným tématem. Hovořilo se také o ochraně biologické rozmanitosti, udržitelném rozvoji, čisté vodě, boji proti chudobě atd. A pro úspěch při řešení úkolů „zelené agendy“ je třeba radikálně změnit světový finanční řád, je třeba restrukturalizovat činnost mezinárodních finančních a hospodářských organizací, vlád, podniků i chování každého obyvatele Země.

To vše zaznělo v projevu prezidenta Francouzské republiky: „Uděláme důležitý krok, který začne vytvořením nového konsensu. Boj proti chudobě, dekarbonizace našeho hospodářství s cílem dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 a ochrana biologické rozmanitosti jsou úzce propojeny. Musíme se proto společně dohodnout na nejlepších prostředcích k řešení těchto výzev v chudých a rozvojových zemích rozvojového světa, pokud jde o výši investic, komplexní reformu infrastruktury, jako je Světová banka, MMF a veřejné a soukromé fondy, a na způsobu zahájení nového procesu.“ Macron ve svém projevu mimochodem poznamenal, že k restrukturalizaci globálního finančního systému na nových základech „svět potřebuje finanční šok“.

Emmanuela Macrona podpořili i další účastníci summitu. Takto se vyjádřila Mia Mottleyová, předsedkyně vlády Barbadosu: „Reakce mezinárodního společenství je v současné době roztříštěná, částečná a nedostatečná. Vyzýváme proto k zásadnímu přehodnocení našeho přístupu. Společně musíme vybudovat pružnější, spravedlivější a inkluzivnější mezinárodní finanční systém, abychom mohli bojovat proti nerovnostem, financovat změnu klimatu a přiblížit se cílům udržitelného rozvoje.“

Člověk tuší poznámky z knihy Klause Schwaba COVID-19: Velký reset, v níž chápe „inkluzivní kapitalismus“ jako „úžasný nový svět“. Nebudu o ní nyní hovořit, kdo chce, může se o „Velkém resetu“ Klause Schwaba a „inkluzivním kapitalismu“ dozvědět z mé knihy „Čtení Schwaba. Inkluzivní kapitalismus a velký reset“. Otevřené spiknutí proti lidstvu“ (Moskva: Svět knihy, 2021).

Seznámení s hlavními projevy ukazuje, že všichni účastníci zpívali stejnou písničku. A sice: po prvním globálním šoku zvaném „pandemická kovida“ by měl být zorganizován další šok, který lze nazvat „globální oteplování“.

V červenci publikoval významný ekonomický a politický analytik Brandon Smith v Birch Gold Group článek s názvem „Globalisté připravují finanční šok a zde je důkaz“.

Obsahuje podrobnou analýzu summitu o přípravě nového globálního finančního paktu. Autor článku si všímá zejména následujícího: „Globalisté nyní spojují změnu klimatu s mezinárodní finanční a měnovou autoritou. Jinými slovy, už neskrývají, že agenda klimatických změn je součástí 'Velkého resetu'. Dokonce navrhují využít hrozbu změny klimatu jako odrazový můstek k tomu, aby globální banky získaly větší moc diktovat přerozdělování bohatství a zničit současný systém, aby mohl být nahrazen něčím jiným.“

Uměle nafouknutá pandemie kovidů byla základem četných výluk, které narušily ekonomiku, mezinárodní obchod a finance. Proto začala válka na Ukrajině a pod záminkou organizování protiruských sankcí začala rychlá destrukce ekonomiky Německa a dalších evropských zemí. Nyní začíná fáze destrukce pod vlajkou boje proti uhlíkové ekonomice.

Jednání na summitu skončilo následujícími závěry. Je nepravděpodobné, že by na úrovni jednotlivých států došlo ke konsolidaci (mobilizaci) finančních zdrojů nezbytných pro boj s oteplováním klimatu, stejně jako pro boj s chudobou, ochranu biodiverzity apod. Proto je nutné vytvořit nadnárodní finanční systém, který bude řešit globální problémy. Základními kameny, na nichž bude takový globální finanční systém postaven, mohou a měly by být současné mezinárodní finanční organizace – Světová banka a MMF. K vybudování nadnárodní finanční struktury je zapotřebí Globální finanční pakt.