Kdo zabil Jevgenije Prigožina?
Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)
URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2023/08/9759-kdo-zabil-jevgenije-prigozina.htm
Ted Snider
Ačkoli byl vůdce Wagnerů Jevgenij Prigožin po krátké a okázale neúspěšné vzpouře údajně vypovězen do Běloruska, těšil se zřejmě překvapivé volnosti pohybu. Zřejmě cestoval mezi Běloruskem a Afrikou a často cestoval mezi Petrohradem a Moskvou. V červenci se dokonce velmi veřejně a nápadně objevil na summitu Rusko-Afrika, kde se setkal s africkými představiteli a pochválil Vladimira Putina. Dne 23. srpna však Prigožin zahynul při leteckém neštěstí.
Mohlo jít o nehodu: letadla havarují a Prigožin létal často. Mohla to být i vražda. Lidí, kteří si mohli přát Prigožinovu smrt, není málo. Síly v Nigeru – jehož převratná vláda právě požádala Wagnera o pomoc a kterého Prigožin právě pochválil – nebo strany se zájmem o Niger či zájmem o zastavení ruského vlivu v Africe mohly chtít ukončit jeho nedávnou kampaň za nábor žoldnéřských vojáků do Afriky. Ukrajina nebo Polsko, na jejichž hranicích se Wagnerovy jednotky shromažďovaly, ho možná chtěly zlikvidovat. USA nebo Ukrajina mohly chtít destabilizovat Rusko tím, že by znovu rozdmýchaly boj mezi Moskvou, ministerstvem obrany a nyní rozzlobenými a pomstychtivými Wagnerovými silami. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu nebo náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov, kterého chtěl Prigožin odstranit, ho možná chtěli odstranit.
Většina lidí však ukáže na Putina. Většina lidí řekne, že Putin jen čekal, až ho zabije, aby odstranil hrozbu a potrestal zrádce.
Prezident Biden i ředitel CIA William Burns již dříve předpověděli, že Putin Prigožina zabije. Oba navrhovali, aby Prigožin svého ochutnávače jídla nevyhazoval. Ale navzdory Burnsovu tvrzení, že Putin je „nejvyšším apoštolem odplaty“, se četná mediální tvrzení v průběhu let, že Putin běžně organizuje vraždy oponentů, nepotvrdila. Zesnulý Stephen Cohen, který byl emeritním profesorem politologie a ředitelem ruských studií na Princetonu, toto obvinění odmítá jedinou větou a prohlašuje, že je to nejsnadněji vyvratitelné obvinění vůči Putinovi, „protože neexistují žádné skutečné důkazy..., které by ho podporovaly“.
Philip Short ve své Putinově biografii věnuje tomuto obvinění více stránek, ale přichází s poněkud obviňujícím, ale podobným verdiktem. Tím, že Putin nepotrestal lidi, kteří zařizovali vraždy, možná „umožnil vznik klimatu“, v němž si mocní lidé mohli objednat vraždy. Ale „v rozporu s rozšířeným přesvědčením na Západě“ Putin vraždy „neschválil“. Short uvádí, že „jakmile se rozplynula mlha konspiračních teorií“, odpovědnost za některé z nejznámějších vražd „byla vysledována do okolí čečenského vůdce Ramzana Kadyrova“. Důkazy, které byly proti Putinovi shromážděny v jednom z nejznámějších případů, označuje Short za „zcela nepřímé“. Z dlouhého seznamu „vysoce postavených“ vražd v Rusku Short vyvozuje, že „s výjimkou Litviněnka nebyl žádný z nich zabit na Putinův příkaz“. Short tvrdí, že v seznamu deseti podezřelých úmrtí, který sestavil deník Washington Post, „lze pouze smrt Alexandra Litviněnka pevně připsat Putinovi. Zdá se, že všichni ostatní byli zabiti z důvodů nesouvisejících s Kremlem.“ Cohen tvrdí, že navzdory verdiktu, že za Litviněnka je „pravděpodobně“ zodpovědný Putin, „stále neexistuje přesvědčivý důkaz“ ani pro toto jediné úmrtí. O dvou případech, které v médiích upevnily Putinovu pověst vraždícího zločince, Cohen říká, že „ani v jednom případě neukazuje na Putina jediný skutečný důkaz“.
Skeptickým mrakem nad případem Putina v souvislosti s Prigožinovou smrtí je křiklavé vyhození jeho letadla do povětří na ruském nebi nedaleko Moskvy. Atentáty se obvykle dělají z rafinovanějších materiálů.
Nejsilnějším nepřímým důkazem proti Putinovi je zřejmě koordinovanější než náhodné vyhození, respektive degradování generála Sergeje Surovikina ve stejný den. Deník The New York Times 27. června uvedl, že podle amerických představitelů Surovikin „předem věděl o plánech Jevgenije Prigožina na vzpouru proti ruskému vojenskému vedení“. Když Prigožin požadoval odvolání náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova, navrhl na jeho místo Surovikina. Surovikin přišel o místo a Prigožin přišel o život ve stejný den: tato shoda okolností přinejmenším naznačuje koordinovaný plán, pokud Surovikin skutečně věděl o vzpouře a zatajil tuto informaci před Kremlem, na odstranění dvou nejmocnějších mužů stojících za vzpourou.
Možná bude trvat ještě dlouho, než se objeví důkazy – pokud se vůbec objeví – o tom, co se stalo v den smrti Jevgenije Prigožina. Přestože však existuje případ proti Putinovi, zdaleka není uzavřen. A navzdory neustálým tvrzením neexistuje dobře zavedená řada vysoce postavených vražd, které by Putin nařídil a které by důkazy doplnily. Existuje také řada dalších stran s motivem, které by zatím neměly být ponechány na pokoji. Tento seznam zahrnuje nejen Putina, ale i svržené elementy v Nigeru; strany včetně USA, Francie a politického Západu se zájmem o Niger a širší vliv v Africe; země včetně USA a Ukrajiny se zájmem o obnovení války mezi Wagnerem a Moskvou; Polsko s Wagnerem přeplněnou běloruskou hranicí; a dokonce i další elementy, jako Šojgu a Gerasimov, v Rusku, které cítily Prigožinovo nebezpečí.
Who Killed Yevgeny Prigozhin? vyšel na Global Sereach 28.8.2023. Překlad v ceně 323 Kč Zvědavec.
Článek byl publikován 29.8.2023
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.