Geopolitická dynamika Jihočínského moře

Hasim Türker

Jihočínské moře je místem geopolitické složitosti a zostřeného soupeření. Dvanáct procent světového úlovku ryb v této oblasti hraje zásadní roli v obživě milionů lidí v pobřežních zemích. V regionu se rovněž nacházejí významné nevyužité zásoby ropy (přibližně 11 miliard barelů) a zemního plynu (přibližně 5 bilionů metrů krychlových). Tyto zdroje přispívají k současnému bohatství a potenciálnímu hospodářskému růstu pobřežních států.

Strategický význam Jihočínského moře se vztahuje i na mezinárodní obchod: jeho vodami prochází více než třetina světové námořní dopravy. Je to nejdůležitější obchodní cesta spojující největší asijské ekonomiky s trhy v Evropě, Africe a Americe: ročně se tudy přepraví zboží v hodnotě více než 3 biliony dolarů. V této souvislosti je Jihočínské moře arénou územních nároků a překrývajících se námořních jurisdikcí.

Historické složitosti v Jihočínském moři jsou staré několik století. O svrchovanost nad různými ostrovy a útesy soupeří regionální hráči, včetně Číny (a samostatně Tchaj-wanu), Filipín, Vietnamu, Malajsie, Vietnamu a Bruneje. Jejich soupeření vytvořilo složitou síť sporů, v nichž se kombinují historické interpretace, národní ego a taktické výhody. Zásah světových mocností, jako jsou Spojené státy, dodal tomuto mnohotvárnému problému další rozměr.

V kontextu složitých vztahů mezi oběma zeměmi byla nedávná epizoda, kdy loď čínské pobřežní stráže střílela na filipínské plavidlo ve sporné oblasti Jihočínského moře z vodního děla, znepokojující. Tento incident není anomálií, ale odrazem napětí a nepředvídatelnosti, které v regionu panují. Poskytuje rovněž konkrétní důkazy o vazbách mezi čínskými vojenskými silami a podezřelými námořními milicemi a vrhá světlo na strategickou orientaci Číny a zvýšená rizika v námořní oblasti.

Níže se zabýváme specifiky tohoto vývoje, analyzujeme jeho význam a zasazujeme jej do širšího rámce regionální bezpečnosti. Hlavní teze tvrdí, že potenciál pro omezený vojenský konflikt v Jihočínském moři je zřejmější než ve sporu o Tchaj-wan.

Čínsko-filipínská roztržka signalizuje začátek nebezpečné éry

5. srpen je dnem, který by mohl znamenat důležitý milník v konfliktu v Jihočínském moři. Filipínské plavidlo, které mělo za úkol zásobovat vzdálené vojenské stanoviště na Druhém Thomasově břehu poblíž Spratlyho ostrovů, narazilo na překážku v podobě skupiny čínských plavidel. Mezi nimi byla spatřena nejméně dvě plavidla s modrým trupem podobná rybářským člunům, což naznačuje pravděpodobné spojení Číny s námořní milicí. Konfrontace se vyhrotila, když loď čínské pobřežní stráže namířila vodní dělo na menší filipínské plavidlo, což mělo dalekosáhlé následky.

Videozáznamy poskytnuté Filipínami jasně ukazují nejen bojové akce čínského námořnictva, ale také něco ještě působivějšího: přesvědčivé důkazy o spojení mezi čínskou armádou a údajnou námořní milicí, která je někdy označována jako „malí modří mužíčci“. Existence těchto „malých modrých mužů“, kterou analytici považují za prvek mnohostranného přístupu Číny k vedení války, vyvolává vážné otázky ohledně motivů Číny a zapojení nestátních aktérů do námořních konfliktů.

Důsledky tohoto incidentu přesahují rámec bezprostředního sporu a odrážejí se v regionálním i globálním měřítku. Posiluje již existující napětí a podezření mezi Čínou a Filipínami a přidává nový rozměr do spletité sítě konfliktů v Jihočínském moři. Incident ukazuje křehkost stávající rovnováhy a potenciál zdánlivě omezené události přerůst ve větší konfrontaci. Použití nekonvenčních námořních prostředků, jako je údajná námořní domobrana, podtrhuje měnící se povahu námořních sporů a potřebu hlubšího pochopení různých struktur a dynamiky, které jsou ve hře.

Hodnocení vyhlídek na nepřátelství v Jihočínském moři

Jihočínské moře je historicky kotlem sporů a antagonismu. Výrazný postoj Číny, opevnění na uměle vytvořených ostrovech a rozsáhlý námořní dohled vyvolávaly v minulosti nelibost jejích sousedů – Filipín, Vietnamu, Malajsie, Bruneje a Tchaj-wanu. Situace má pozadí neúmyslného i úmyslného zhoršování.

Pro regionální hráče jsou sázky vysoké. Vietnam, Malajsie a Filipíny se obávají o zachování územní celistvosti a přístupu ke kritickým přírodním zdrojům. Spojené státy podporují nároky některých čínských sousedů, provádějí operace na podporu svobody plavby (FONOP) a plní závazky vyplývající ze smlouvy o vzájemné obraně s Filipínami z roku 1951 (stanoví vzájemnou pomoc v případě napadení jedné ze stran), což spory v Jihočínském moři ještě více komplikuje.

Každá z následujících akcí v Jihočínském moři by mohla vyústit v omezený vojenský konflikt:

• Neúmyslná eskalace – Neúmyslná srážka válečných lodí, k níž došlo při nedávném incidentu, může vést k neúmyslné eskalaci konfliktu, pokud není řádně kontrolována;
• Úmyslná provokace – záměrné gesto jednoho aktéra, které má posoudit odhodlání druhého, může vyvolat odvetu a eskalaci;
• právní a diplomatická slepá ulička – neschopnost řešit spory právními a diplomatickými prostředky může vést k zostření postojů a zvýšení náchylnosti k nátlaku;
• vnější zásah – zapojení vnějších sil může zvýšit napětí a změnit dynamiku situace.

Vzhledem ke spletitému geopolitickému terénu Jihočínského moře, prolínání historických rozporů, územních sporů, plánů a zájmů regionálních aktérů je vyhlídka na omezený vojenský střet znepokojivá. Všechny zúčastněné strany musí vést věcný dialog, budovat důvěru, vypracovat opatření k omezení konfliktů a respektovat mezinárodní právo.

Jihočínské moře nebo Tchaj-wan: posouzení větší pravděpodobnosti konfliktu

Jihočínské moře a otázka Tchaj-wanu představují v proměnlivém prostředí východoasijské geopolitiky protichůdné scénáře, které odrážejí složitost regionální mocenské dynamiky, historické dědictví a strategické zájmy.

Tchajwanská otázka, která má své kořeny v historických a politických konfliktech mezi ČLR a Tchaj-wanem, se projevuje jako křehká rovnováha udržovaná prostřednictvím opatrné diplomacie a strategické zdrženlivosti. Navzdory občasným výbuchům projevují obě strany ochotu zachovat status quo, neboť si uvědomují katastrofální důsledky, které by konflikt o ostrov mohl mít.

Zatímco otázku Tchaj-wanu se podařilo zvládnout díky strategické zdrženlivosti a mezinárodnímu tlaku, v celé oblasti Jihočínského moře s mnoha aktéry, protichůdnými zájmy a nedávnými incidenty existuje vysoká pravděpodobnost omezeného ozbrojeného konfliktu. Toto hodnocení vyžaduje robustní mechanismy prevence konfliktů, promyšlenou diplomatickou angažovanost a přísné dodržování mezinárodních norem a smluv.

​Zohlednění možného nepřátelství v Jihočínském moři

Omezený vojenský střet v Jihočínském moři by nepochybně narušil regionální rovnováhu. Bezprostřední důsledky by byly ekonomické povahy a významně by ovlivnily kritické obchodní koridory, které jsou důležité pro světový obchod. Byl by ohrožen přístup k rybolovným a energetickým zdrojům, které mají zásadní význam pro živobytí a energetickou bezpečnost mnoha zemí jihovýchodní Asie. Kromě toho by politické důsledky mohly prohloubit stávající napětí, oslabit úsilí o regionální spolupráci a snížit důvěru mezi státy, které neustále zažívají územní spory.

Sekundární účinky se projeví po celém světě. Přední mocnosti, jako jsou USA a Čína, které mají v této oblasti své zájmy, by mohly narušit globální finanční a bezpečnostní systém. Nebezpečí zesílení, které by mohlo zahrnout další mocnosti a ovlivnit mezinárodní obchod, zdůrazňuje potřebu okamžitých aktivních opatření.

Vzhledem k tomu, že se jedná o významné sázky, je preventivní taktika prostě nezbytná. Mezi ně může patřit:

• Diplomatické zapojení – upřímná jednání mezi protistranami za účasti nestranných rozhodců;
• opatření k budování důvěry – uplatňování postupů zaměřených na zvýšení transparentnosti, komunikace a vzájemné důvěry mezi regionálními aktéry;
• Dodržování mezinárodních norem – dodržování a posilování Úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS) a příslušných mezinárodních norem;
• regionální spolupráce – posílení regionálních organizací a struktur, které podporují spolupráci a mírové řešení sporů.

Možnost konfliktu v Jihočínském moři tak představuje reálnou hrozbu s rozsáhlými důsledky. Poslední potyčka mezi Čínou a Filipínami je jasným důkazem toho, jak rychle se mohou okolnosti vyhrotit. Uvědomíme-li si složitost situace a budeme-li jednat obezřetně a zodpovědně, může mezinárodní společenství zaměřit své úsilí na vytvoření klidného a stabilního námořního prostředí. Tyto strategie zmírnění dopadů jsou rozhodující pro obratné proplouvání rozbouřenými vodami Jihočínského moře.

Pohled na Jihočínské moře prizmatem geopolitiky

Význam Jihočínského moře přesahuje jeho bezprostřední hranice, ovlivňuje širší geopolitické výkyvy a ztělesňuje rozmanitý systém přání, překážek a vyhlídek. Na tomto strategickém bojišti sledují vedoucí mocnosti, včetně USA a Číny, své vlastní jedinečné přístupy a cíle.

USA na základě dohod, jako je smlouva o vzájemné obraně s Filipínami z roku 1951, provádějí operace na podporu svobody plavby. Vojenské posilování a územní nároky Číny odrážejí její zájmy zvýšit svůj vliv v regionu. V mnohotvárném geopolitickém prostředí hrají roli i další regionální hráči, jako je Rusko, Japonsko a Indie, kteří mají zájmy v Jihočínském moři, což přispívá k jeho složitosti.

Nové geopolitické proudy umožňují nahlédnout do možného vývoje sporů v Jihočínském moři. Rostoucí nacionalismus, měnící se spojenectví, inovace v námořní technologii a změny v globální ekonomice jsou rozhodujícími složkami, které budou určovat osud regionu. Dynamika Jihočínského moře není uzavřená sama do sebe, ale spíše se prolíná s širšími výkyvy mezinárodní moci a dominance.

Jihočínské moře však není jen ohniskem konfrontace, ale je také příslibem vzájemné spolupráce a kolektivního blahobytu. Přetrvávající územní spory, obavy o životní prostředí a pirátství představují výzvu, ale regionální úsilí, společné rozvojové iniciativy a bezpečnostní dohody mají transformační potenciál. Schopnost přeměnit Jihočínské moře ze symbolu sváru na symbol regionální integrace a spolupráce je dosažitelnou perspektivou.

Závěrem lze říci, že Jihočínské moře zaujímá klíčové místo v regionální a mezinárodní geopolitice a odráží kaleidoskop zájmů. Pochopení stávajícího terénu a příležitostí ke spolupráci, stejně jako snaha o společný triumf, mají zásadní význam pro orientaci v mnohotvárné krajině současné geopolitiky. Budoucí trajektorie Jihočínského moře vyžadují obezřetné chování, moudrou předvídavost a neochvějný závazek ke klidu a stabilitě.