Znovu jsem si uvědomil, jaký strašný moloch je EU

V současné době probíhá v EU záchranná akce usilující o zrušení směrnice o patentovatelnosti software. Organizuje ji několik jednotlivců a organizací z různých zemí - budiž jim za to díky. Mají svou stránku, kde se dozvídáme, jaký je současný stav směrnice, a kde také lze podepsat petici.

V Čechách je zřejmě hlavní stránkou bojovníků proti patentovatelnému software stránka http://patenty.modry.cz/.

Poslední podpisovou akci organizuje pan Brablc. Nabízí připravený dopis předním českým politikům (Grossovi, Zaorálkovi, Pithartovi, Mlynářovi a dalším). Stačí jen vyplnit jméno, vytisknout, podepsat a poslat.

Nechci práci pana Brablce a dalších dobrovolníků zlehčovat, to určitě ne. Jsem jim vděčen, že se tohoto úkolu ujali. Ale je to boj marnější než pověstný boj s větrnými mlýny. Už samotná formulace Výzvy je podle mého názoru nešťastná.

Výzva začíná slovy Jsme znepokojeni...

Jak to znepokojeni? Znepokojený mohu být, když dlouho prší, nebo když mám týden zácpu, ale v tomto případě jsem vysoce naštvaný, uražený a ponížený. Nikdo se nás na nic neptal, nikdo nám nedal možnost se vyjádřit, a přitom jde o zákon, který bude ovlivňovat každý aspekt našich životů (připustíme-li, že počítače už dnes opravdu každý aspekt našich životů ovlivňují).

A když se ještě dovídáme, jakým komickým způsobem došlo k hlasování, nejen že o znepokojení už není řeč, ale jsme doslova vyburcováni a nabuzeni k akci, k defenestraci tzv. volených zástupců, k jejich stahování z kůže a nabodávání na kůl. To nebylo hlasování, to byla fraška.

Maďarskému delegátovi jeho vláda nařídila hlasovat PROTI, ale on měl pokažený fax (kdy jste naposledy viděli pokažený fax? Já někdy v roce 1970. Faxy se přece nekazí. A už vůbec ne na úrovni EU), a nemohl tedy včas dostat příslušnou direktivu. A protože mezi Maďarskem a Bruselem ještě neexistuje telefonní spojení, nebo neznal číslo, a nemá ani e-mailovou adresu, rozhodl se naslepo (sám za celé Maďarsko) a hlasoval PRO. A ono mu to prošlo! No není to lovely?

Dánský delegát chtěl hlasovat PROTI, ale ukecali ho, utopili na lžičce vody, nenechali ho vůbec domluvit. Přečtěte si detailnější zprávu, ať se také pobavíte.

Tak takhle se tedy přijímají v EU zákony? No potěš Pánbůh. Nikdy jsem si nedělal iluze, ale tohle mě dorazilo. Je to ještě horší, než jsem předpokládal. Psal jsem tady několikrát, jak nebezpečná je myšlenka jedné vlády, jak všechny lobbistické skupiny teď mají jednoduchý život, jak tam, kde dříve musely uplácet politiky v každé zemi zvlášť a stálo to spousty peněz a námahy a ne vždy se to povedlo, teď stačí přestěhovat se do Bruselu a dát jeden jediný úplateček (pardon, pozornost) jen několika vybraným jedincům - a je vystaráno. Pro všechny.

Ale pojďme zpátky k dopisu českým politikům. Pan Brablc navrhuje (a znovu musím zdůraznit, že jsem mu vděčen za to, co dělá, v žádném případě toto není kritika organizátorů), ať si dopis vytiskneme a odešleme různým těm Grossům, Zaorálkům a jiným tlučhubům.

Představme si na okamžik směšnou věc. Totiž, že Gross, Zaorálek a spol. si ty tři, čtyři dopisy (víc jich nebude) přečtou, chytí se za nos a nařídí českému delegátovi v Bruselu, aby hlasoval PROTI smlouvě. Za mimořádně příznivé konstelace, totiž, že dotyčný nebude mít polámaný fax, že nebude pršet a nebude příliš ostrý vítr, že se mu zpráva cestou do Komise neušpiní v kapse, ani mu ji nesežere pes, dokonce ani nezabloudí a dorazí včas, tedy dojde k tomu, že bude hlasovat PROTI.

Co se právě stalo? Inu, na váhy bylo položeno 1,3% závaží. Taková síla nezpůsobí ani nejjemnější výkyv jazýčku vah.

Pokračujme dále v naší úvaze. Předpokládejme, že půjde o nějaký opravdu velmi důležitý zákon, dokonce takový, kterému budou rozumět i laikové, a že ten zákon bude natolik nepopulární, že zvedne vlnu odporu v mnoha zemích EU. A že tedy těch dopisů bude více, budou adresovány dalším tlučhubům v dalších zemích, a jejich znění bude naléhavější. Jakou mají šanci na úspěch? Pokud by se podařilo akci synchronizovat, pokud by např. vlna protestů zasáhla severské země ve stejnou dobu, jako jižní země EU a střed, a pokud by ta vlna byla opravdu masivní, pak by snad nějakou naději mít mohly. Problém vidím v tom, že bude těžké se domluvit a vše koordinovat. Proti domluvě a koordinované akci stojí jazykové bariéry, různá mentalita organizátorů, skutečnost, že se navzájem neznají, i to, že každá země bude vnímat míru ohrožení své svobody jinak.

Jinými slovy řečeno, taková situace v podstatě nehrozí.

Obávám se, že jsme my, občané Evropy, vydáni zcela na pospas různým zájmovým skupinám a nadnárodním firmám, kterým stačí poměrně nevelké úsilí k prosazení svých zájmů.

Vy, kteří jste hlasovali v referendu PRO vstup do EU, věděli jste to? Uvědomili jste si to? I don't think so.