Bidenův tah s F-16 je letem fantazie, který znamená zoufalství

Biden se chová tvrdě a svým posledním krokem, kterým je vyslání stíhaček F-16, opět bezohledně eskaluje válku s Ruskem.

Není náhoda, že americký prezident Joe Biden učinil ostrý obrat a poslal na Ukrajinu stíhačky F-16 právě o víkendu, kdy kyjevský režim podporovaný NATO prohrál strategickou bitvu o Arťomovsk (Bachmut).

Připomeňme si, že Biden důrazně odmítl dodávku amerického bojového letounu na Ukrajinu, částečně z obavy, aby si neznepřátelil Rusko.

Bitva o dopravní uzel v Donbasu probíhala osm měsíců. Někteří komentátoři přirovnávají klíčový boj o Arťomovsk – „mlýnek na maso“ – ke Stalingradu za druhé světové války, který do značné míry rozhodl o konečném vítězství sovětské Rudé armády nad nacistickým Německem.

Ruské síly prohlásily, že 20. května konečně plně ovládly Arťomovsk, přestože to Kyjev popíral a západní média se zdráhala přiznat realitu. Ostatně neúnavný západní narativ o vzdorovité Ukrajině, která to Rusům natřela, je zde také obětí, která leží zkrvavená na nosítkách, stejně jako celá údajná autorita týchž médií (alias západní propagandistické služby).

Tato velká víkendová porážka kyjevského režimu zcela narušuje domnělou zdatnost Washingtonu a NATO. Bidenova administrativa za posledních 15 měsíců financovala vojenské síly prezidenta Vladimira Zelenského vojenskou pomocí ve výši 38 miliard dolarů. Ostatní členové NATO, Británie, Německo, Francie a Polsko, podobně napumpovali Ukrajinu nejrůznějšími druhy moderních zbraní.

Porážka Zelenského vojsk u Arťomovska je stejně tak porážkou aliance NATO pod vedením USA.

Tato trapná rána by vysvětlovala Bidenův obrat v otázce souhlasu s nákupem stíhaček F-16. Cílem tohoto oznámení je přesunout titulky novin od zásadní vojenské porážky.

Na jedné straně zní vyhlídka na přelet amerického vojenského letounu nad Ukrajinou jako zlověstný zásah ohrožující Rusko. F-16 je tažným koněm amerického letectva, který se účastnil bojových akcí v desítkách zemí a podporoval americké pozemní síly. Je schopen nést jaderné zbraně a má maximální dolet 800 kilometrů. To je zhruba vzdálenost z Kyjeva do Moskvy. Potenciálně by americké stíhačky mohly podniknout nálety na ruské hlavní město.

Prezident Biden při svém prohlášení uvedl, že „byl ujištěn“ bývalým komikem Zelenským, že letouny F-16 nezasáhnou území Ruské federace. Takové ujištění je bezcenné, jak ukázaly nesčetné sabotáže, útoky bezpilotních letounů a pokusy o atentáty kyjevských agentů v Rusku. Také Bidenův tým se již nechal slyšet, že nepovažuje Krym za ruské území, což by tedy nevylučovalo, že F-16 budou podnikat nálety na černomořský poloostrov, avšak Moskva neochvějně tvrdí, že Krym je nedílnou součástí Ruska.

Na druhou stranu lze „průlomový tah“ s F-16 považovat za prázdné gesto, které výsledek války ve prospěch Ruska nezmění.

Pro začátek Washington uvádí, že stíhačky nebudou dodávány přímo z amerických zásob, ale budou reexportovány z jiných zemí NATO. Členové NATO Polsko, Itálie a Německo zatím vyloučily jakékoli dodávky svých stíhaček americké výroby. Není pochyb o tom, že evropští spojenci se pozastavili nad provokací takového kroku vůči Moskvě.

Britský buldok strýčka Sama si vždycky potrpí na provokace, ale Britové nemají stíhačky F-16.

Dalším faktorem je logistika a školení. Ukrajinským pilotům by trvalo nejméně šest měsíců, než by dosáhli bojové způsobilosti. Ukrajinští piloti jsou vycvičeni na stíhačkách MiG ze sovětské éry a většina z nich byla Rusy sestřelena. Měsíce bude trvat také, než se zavedou mechanici a pozemní personál F-16, což by z amerického personálu udělalo terče. Američané, Britové a další státy NATO nabízejí Ukrajině výcvik F-16. Než však budou tyto stíhačky schopny vzlétnout k bojovým letům, bude to koncem letošního roku. To znamená další zpoždění již tak značně opožděné a hypotetické ukrajinské protiofenzívy.

Ruské systémy protivzdušné obrany dlouhého dosahu jsou považovány za nejlepší na světě a předčí i americký systém Patriot, který byl minulý týden vyřazen z provozu ruskými hypersonickými raketami. Ruské systémy protivzdušné obrany budou pro letouny F-16 představovat náročnou výzvu. Zdá se, že americká bojová letadla úspěšně operují v různých zemích proti nestátním militantním skupinám, které měly zanedbatelnou protivzdušnou obranu. Na těchto bojištích dokázaly letouny F-16 beztrestně ovládnout oblohu.

Ne tak na Ukrajině. Jiná věc jsou ruské vícevrstvé systémy protivzdušné obrany. Rakety země-vzduch S-400 mají smrtící dosah 400 kilometrů. Několik míst podél západní hranice Ruska může pokrýt vzdálenost do Kyjeva. To znamená, že stíhačky F-16 mohou být smeteny z oblohy dlouho předtím, než se dostanou na dostřel Ruska. Znamená to také, že bojové letouny mohou být zničeny ještě předtím, než se odlepí od země.

Bidenovo chvástání o F-16 je jenom úlet. Jde jen o to vyvolat rozruch ze zdánlivého napínání svalů. Ale celé je to tak absurdně marné. Washington není schopen ani zaplatit za svou zadluženou vládu, která se zmítá v chaosu, a proto rozhazuje letouny F-16 a rakety jako konfety.

Z vojenského hlediska to mají Rusové pod kontrolou, stejně jako všechny ostatní údajně vyspělé zbraně, které západní militaristé s technologickým fetišismem nacpali na Ukrajinu, aby podpořili svůj nacistický režim v Kyjevě.

Kdyby Biden a jeho arogantní západní přisluhovači měli alespoň trochu rozumu, natož morálky, odvolali by celou zástupnou válku na Ukrajině, protože vědí, že ji nelze vyhrát a že se může vymknout kontrole a přerůst v jaderný požár, který může skončit na Zemi. Ale co byste pak čekali od lidí, kteří se na summitu G7 v Hirošimě plácají po zádech, zatímco obscénně vyhlašují další zbraně pro Ukrajinu?

Ne, tito zaslepení, samolibí a arogantní imperialisté nevědí, kdy přestat kopat díru sobě – a co je opovrženíhodné, i nám ostatním. Západní režimy a jejich lokajská média investovaly do snahy porazit Rusko tolik svých narcistických, podvodných a lživých představ, že neumějí kapitulovat. Ale kapitulovat nakonec budou muset.

Pan Biden se chová tvrdě a svým posledním krokem, kterým je vyslání stíhaček F-16, opět bezohledně eskaluje válku s Ruskem. Je to však zoufalý hod kostkou poraženého, který bude považován za ještě většího poraženého, až se žetony konečně rozsypou.

Finian Cunningham je autorem mnoha článků o mezinárodních záležitostech, které publikoval v několika jazycích. Vystudoval zemědělskou chemii a předtím, než se začal věnovat novinové žurnalistice, pracoval jako vědecký redaktor pro Královskou chemickou společnost v Cambridge v Anglii. Je také hudebníkem a autorem písní. Téměř 20 let pracoval jako redaktor a spisovatel ve významných zpravodajských médiích, mimo jiné v denících The Mirror, Irish Times a Independent.