Atentát na Putina vyvolá zuřivou eskalaci... pro koho?

Čím déle kyjevský režim přežívá, tím větší nebezpečí pro Rusko představuje nekontrolovaná nestabilita na jeho hranicích.

V době, kdy západní veřejnost začíná být stále skeptičtější vůči zástupné válce proti Rusku vedené Spojenými státy a vůči šílené vojenské a finanční pomoci, která je poskytována na podporu zkorumpovaného kyjevského režimu, dochází k odvážnému útoku dronem na Kreml.

Rusko označilo pokus za teroristický čin usilující o zabití prezidenta Vladimira Putina. Kreml také ukázal prstem na Washington, že je autorem atentátu, a na kyjevský režim, že v něm má prsty.

Bílý dům popírá jakoukoli americkou roli v náletu, stejně jako ukrajinský prezident Vladimir Zelenskij. Západní média informují o tvrzeních, že Rusko možná provedlo teroristický útok pod falešnou vlajkou samo na sebe, aby ospravedlnilo zvýšení vojenské síly na Ukrajině. Tato tvrzení jsou ozvěnou dřívějších tvrzení Západu o tom, že Rusko loni v září vyhodilo do povětří plynovod Nord Stream pod Baltským mořem. V obou případech se představa ruských útoků pod falešnou vlajkou zdá být absurdní.

Opravdu by Rusko riskovalo, že bude vypadat nekompetentně a podnikne odvážný letecký útok na sídlo politické moci ve svém hlavním městě?

Ve středu v ranních hodinách byly nad Kremlem zřejmě sestřeleny dva malé bezpilotní letouny. Tato lehká zařízení mohla jen stěží představovat vážnou hrozbu pro zabití Putina v jeho oficiálním sídle. Lze je tedy odmítnout jako reálný pokus o atentát. Kreml uvedl, že Putin v té době v budově ani nebyl.

Nicméně samotný fakt, že výbušné drony prorazily ikonické zdi Kremlu a zaměřily se na Senátní palác, je jistě nehorázná provokace. Lze se domnívat, že tento provokativní čin jako takový byl hlavním cílem.

Moskva původně reagovala tak, že podnikne odpovídající odvetné kroky v době, kterou si sama zvolí. Ozývá se mnoho hlasů, které vyzývají Rusko, aby Zelenského zabilo. Zuřivá reakce Ruska je pochopitelná, ale je rozumná?

Zdá se, že je velmi relevantní, že mezi západní veřejností roste skepse a dokonce znechucení nad válkou na Ukrajině vedenou Spojenými státy. Průzkumy ukazují, že stále více Američanů kritizuje „bianko šeky“, které Washington kyjevskému režimu předhazuje jako opilý námořník. Také v celé Evropě jsou lidé rozzlobeni neomezeným přísunem peněz zkorumpovanému spolku a bezohledným nebezpečím vyvolání totální války mezi NATO a Ruskem, která by mohla přerůst v jaderný armagedon. To vše za situace, kdy jsou západní pracující uvrženi do chudoby a sociální bídy.

Stovky milionů dolarů, které Zelenskij a jeho kumpáni v Kyjevě vydělávají, podkopávají toleranci západní veřejnosti k tomuto zcela zbytečnému konfliktu. Válka je stále více vnímána jako výdělek amerického vojensko-průmyslového komplexu, výdělek, v němž si Zelenskij a jemu podobní libují ve zpronevěrách a zlodějnách peněz západních daňových poplatníků.

Konflikt na Ukrajině je nehorázně rozdmýcháván donekonečna. Washington a jeho evropští přisluhovači bezostyšně odmítají jakékoli diplomatické řešení. Diplomatické řešení bylo znemožněno od samého počátku, když rozumné bezpečnostní obavy Ruska a nabídku dialogu o NATO a Ukrajině v prosinci 2021 arogantně smetla administrativa Joea Bidena.

Válečný byznys je pro Pentagon a jeho pomocné evropské zbrojovky příliš výnosný.

Západní propagandistický narativ o „obraně Ukrajiny tak dlouho, jak to bude nutné“ se však pro veřejnost stává nedostatečným. Kyjevský režim vypaluje kostely, bezohledně potlačuje opoziční politické a mediální hlasy, oslavuje nacisty a bije vlastní občany na ulicích v rámci nucených odvodů do armády.

Vladimír Zelenskij je vnímán jako prosebná postava, jejíž prosba o další zbraně a finanční prostředky je černou dírou.

Bez veřejné podpory (nebo ignorance) na Západě se celá zástupná válka proti Rusku vedená Spojenými státy ocitá v troskách. Blíží se americké prezidentské volby a ukrajinský debakl by se mohl stát pro voliče rozhodujícím faktorem.

Co by tedy bylo lepší, než kdyby Rusko v zájmu záchrany nejisté situace zaútočilo a Zelenského zabilo? Taková událost by se v poddajných západních médiích urodila jako „důkaz ruského barbarství“, čímž by zástupná válka NATO na Ukrajině dostala nový náboj, a hlavně by zbrojovka našla nové hrdlo.

Nejpravděpodobnější agenturou, která by mohla být autorem útoku dronem na Kreml, je americký hluboký stát, CIA a korporátní oligarchie Pentagonu. Stejně jako to tato frakce udělala v případě vyhození plynovodu Nord Stream do povětří. Technicky a vojensky na to tato frakce má. Stejně jako u diverzních mediálních příběhů o tom, že za sabotáží Nord Streamu stojí ukrajinští vojenští agenti, je pochybné, že by kyjevský režim mohl provést útok na Kreml – sám.

Načasování útoku na Kreml ukazuje na velkou vypočítavost s cílem vyvolat divokou reakci Ruska. Přichází několik dní před každoroční přehlídkou ke Dni vítězství 9. května na Rudém náměstí, která připomíná porážku nacistického Německa v roce 1945. Naposledy byl Kreml při náletu údajně napaden v roce 1942 během Hitlerovy invaze. Přihoďte do toho podněcování, že cílem byl prezident Putin.

Rusko by pravděpodobně mělo usilovat o porážku kyjevského režimu podporovaného NATO. Čím déle tento režim přežije, tím větší nebezpečí pro Rusko z nekontrolované nestability na jeho hranicích přetrvává. Ale odstranit opovrženíhodného Zelenského a jeho kumpány krvavým atentátem? Taková reakce by mohla být přesně to, co jeho američtí loutkovodiči chtějí.