Nejen Evropu ohrožuje smrtící virus MC2

Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)

URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2023/04/9613-nejen-evropu-ohrozuje-smrtici-virus-mc2.htm

PhDr. Jiří Vaško

Nepostihuje u lidí dýchací cesty jako například COVID19, ale mozek, a je proto mnohem nebezpečnější. Dá se tak nazvat po letech obnovený virus MacCarthy, který koncem 40. let trápil zejména USA a v posledních letech se jako zmutovaný a smrtelnější šíří po celém západním světě. Jeho živnou půdou je až panický strach – koncem 2. světové války z vítězství a rostoucího vlivu komunistického SSSR, nyní ze ztráty dominance Západu, zvláště pak USA, a přechodu na spravedlivější multipolární uspořádání světa.

V Česku, a nejen v něm, se po pádu železné opony neustále připomínají zločiny komunismu spáchané zvláště v 50. letech minulého století. Záměrně se přitom zamlčuje, že k těmto zhůvěřilostem, nikoli komunismu, ale tuhého stalinismu, začalo docházet až po rozpoutání tzv. Mccarthismu koncem 40. let v USA. tj. po podobně nevybíravém honu na levicově smýšlející lidi a na lidi sympatizující s Ruskem.

Nejnověji Západ téměř ze všech hříchů světa obviňuje Rusko a snaží se ho pod nejrůznějšími záminkami trestat jak a kde to jen jde. Rusko jako globální jaderná mocnost jistě není žádný svatoušek a ani se tak netváří. Ale jsou snad takovými svatoušky násilnické USA nebo Velká Británie či Francie se svou dosud využívanou koloniální či Německo s krvavou nacistickou válečnou minulostí? Co na to říká jejich svědomí? Nebo žádné svědomí nemají?

Připomeňme si, že oběťmi místy až zuřivého antikomunismu a antirusismu v USA byly i takové osobnosti jako Leonard Bernstein, Bertolt Brecht, Luis Buñuel, Charlie Chaplin, Albert Einstein, Lion Feuchtwanger, Heinrich a Thomas Mann, Arthur Miller, Robert Oppenheimer, Orson Welles nebo náš Jiří Voskovec, který tam byl – jako jiní – určitý čas ve vězení.

Pro mnoho vyslýchaných znamenalo již pouhé podezření ztrátu zaměstnání a konec profesní kariéry.

Senátor Joseph McCarthy se během počínající studené války v americké politice stal hlavním představitelem amerického antikomunismu a antirusismu. Proslavil se tvrzeními o velkém počtu komunistů, špionů a přívrženců Sovětského svazu v americké federální vládě i jinde. Jeho taktika a neschopnost svá tvrzení prokázat nakonec vedla k udělení důtky od amerického senátu a k senátorovu neslavnému totálnímu úpadku a konci.

Zatímco většina světa se dnes záměrné intoxikaci viru MC2 stále účinněji brání, v západním světě již pod vlivem korporátních médií a sociálních sítí se až dosud naopak rychle šíří od tzv. politických elit i na širší vrstvy obyvatel, zejména mladých lidí.

I dnes jsme tak v západním světě svědky až zuřivě obhajovaných „jedině správných amerických pravidel“, a stejně zuřivého antirusismu. Z jejich podnětu a v jejich zájmu došlo ke krvavé válce na Ukrajině, kde jsou nuceni umírat nevinní lidé. Nejen u nás pak k dehonestaci a pronásledování lidí, kteří chtějí znát pravdu a mají jiný názor, nebo i jejich vyhazování z práce. Jako tomu bylo v USA koncem 40. let.

Potvrzuje se tak letitá pravda a zkušenost, že největší neštěstí přichází na lidstvo skrze trojí: nečestné, často bezskrupulózní vzdělance, tj. i politiky, fanatické vyznavače víry a naivní hloupý lid, který jim na jejich egoistické zájmy a nenávistné předsudky „skáče“.

Nejen virem MC2 postižení západní lídři, kteří už zakazují i ruskou literaturu, by si měli urychleně přečíst moudrou knihu L.N. Tolstého „Vojna a mír“. V ní její hrdina Pierre Bezuchov mj. říká: „Všechny myšlenky, které mají obrovské následky, jsou prosté. Jsou-li spolu spjati lidé hříšní a tvoří sílu, musí lidé čestní učinit totéž. Vždyť je to tak prosté.“

A protože dnes je takovou myšlenkou přeměna egoistického monopolárního světa na spravedlivější svět multipolární, jsme svědky vzniku BRICS a dalších spojenectví a tato přeměna je už bez vyvolání všechno a všechny zničující jaderné války nezvratná.

Uvědomují si to virem MC2 postižené západní elity nebo se už dočista zbláznily a nadešel čas je šupem poslat k doktorovi Chocholouškovi?

Článek byl publikován 18.4.2023


© 2024-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.