Křižník Moskva nebyl připraven k bojovým operacím

Oleg Kravcov

Vlajková loď Černomořské flotily, křižník Moskva, který se loni potopil, neměl účinný systém protivzdušné obrany a nebyl připraven na ukrajinský raketový útok.

K tomuto závěru dospěl ruský vojenský publicista Vladislav Šurygin, informuje zpravodaj serveru PolitNavigator.

„Dnes, rok po ztrátě vlajkové lodi Černomořské flotily, křižníku „Moskva“, vyšlo najevo mnoho skutečností, které nám umožňují vidět celý příběh útoku a zničení lodi v novém světle. Například v rozporu s kategorickým příkazem nepoužívat v bojových operacích brance byla téměř třetina posádky křižníku odvedenci a mezi 28 mrtvými a pohřešovanými námořníky je několik odvedenců,“ píše Šurygin na svém kanálu Telegram.

Pro něj je důvod vyslání křižníku do bojové služby zcela nepochopitelný.

„O žádném využití křižníku jako nějaké radarové hlídkové lodi, jak se vysvětlovalo v prvních dnech po jeho zániku, se nikdy nehovořilo, protože křižník nikdy nedostal nový radarový systém s fázovou soustavou během modernizace v letech 2016-2020, protože politické rozhodnutí o modernizaci v Sevastopolské opravárenské loděnici nezohlednilo její nepřipravenost na tak složité technologické práce.

Kromě oprav trupu v docích a výměny některých komunikačních zařízení nebyla provedena žádná významnější modernizace. Lodní systém Fort SAM, založený na systému S-300, byl považován za zastaralý a nedokázal účinně zachytit moderní řízené střely útočící ve výšce do 5 metrů,“ uvádí publikace.

Podle autora Kupol navrhl pro modernizaci systému protivzdušné obrany Moskvy slibnou námořní verzi systému Tor SAM, který se osvědčil proti křižujícím střelám, „ale úředník ministerstva obrany odpovědný za modernizaci protivzdušné obrany křižníku otevřeně požadoval od Kupola „výpalné“ a Kupol svůj návrh stáhl“.

„V důsledku spěchu, který vedl k vyřazení lodi z opravy, nedostal systém protivzdušné obrany křižníku ani původně plánovaný Pantsir. V důsledku toho křižník neměl účinný systém protivzdušné obrany, nebyl považován za bojeschopný a nebyl zařazen, jak říkají námořníci, 'do fronty', stal se výcvikovou lodí (kam byli posíláni branci pro další službu z lodí zapojených do protivzdušné obrany) a byl opět zařazen do fronty na modernizaci,“ upozorňuje expert.

S odkazem na nejnovější údaje píše, že křižník byl zasažen ukrajinskou PKKR Neptun.

„A bojová hlavice střely nevybuchla a jen „kopla“ do boku lodi, což způsobilo požár zbývajícího paliva v nádržích. Hlídka ve službě se pokusila dát lodi plný plyn a to vyvolalo výbuch přídavného spalování plynové turbíny. Podle jiné verze došlo při spuštění protipožárního systému k vyplavení části paliva a maziv do prostoru turbíny, kde došlo k požáru a následně k výbuchu. Zvenčí začala přitékat voda,“ pokračuje analytik.

Podle něj byla posádka lodi „špatně připravena na boj o přežití“, a proto, jak se požár šířil, byl vydán rozkaz k opuštění lodi.

„Pak se ale ke křižníku přiblížila záchranná loď BSF a její námořníci (civilní posádka) se zapojili do boje o přežití. Požár se podařilo uhasit, ale při odvětrávání zakouřených palub požár vypukl znovu, zároveň se zvýšil přítok vody do strojovny, začal se zvětšovat náklon na levoboku a po téměř 6 hodinách boje o přežití byla loď opuštěna a potopila se.

Na hlavní otázku, kdo rozhodl o vyslání nepřipraveného křižníku do oblasti bojových operací, stále neexistuje odpověď. A hlavně proč? A kdo byl zodpovědný za ztrátu vlajkové lodi Černomořské flotily?