Olympijská pravidla by neměla umožňovat vyšinutým jedincům ovlivnit výsledek

Sledujete-li olympiádu, a já předpokládám, že ano, jistě jste ten záběr viděli. Běh maratonců, čelní běžec - brazilský závodník Vanderlei Lima mající před ostatními náskok možná více než 15 sekund, najednou mu do cesty vbíhá z publika chlápek a vytlačuje ho na okraj. Nastává chaos, Lima ztrácí nejméně deset cenných sekund, než se mu podaří vyprostit se z náruče šílencovy a pokračovat v závodu.

Lima nakonec dobíhá - jako třetí. Můžeme teď donekonečna diskutovat o tom, zda by doběhl první , kdyby se se tahle hloupá událost nestala.

Brzy se ví, že muž, který závodníka napadl, je vyšinutý degradovaný kněz irského původu, mající v podobných akcích zřejmě zálibu. V roce 2003 vběhl do závodní dráhy formule jedna British Grand Prix a setrval tam dvacet vteřin, než se ho podařilo odtamtud vytlačit. Nutil přitom závodníky k nebezpečným myškám, aby se mu v té rychlosti vyhnuli. Rovněž se pokusil přerušit winbledonský turnaj a zápasy v kriketu a v ragby.

Brazilci podali protest požadujíce pro Limu druhou zlatou medaili, pořadatelé to odmítli.

Je jasné, že není v silách pořadatelů zamezit podobným úletům šílených jedinců. Svým způsobem můžeme možná mluvit o štěstí, že se to obešlo bez krveprolití. Ten chlápek mohl také klidně mít připraven nůž nebo něco podobného. Není možné izolovat závodníky od diváků. K podobným trapnostem bude zřejmě docházet i v budoucnu.

Ale jako minimum spravedlnosti bych navrhoval, aby Limovi odečetli z jeho času ten okamžik, kdy byl zdržen. Existují záznamy kamery, lze přesně změřit, o kolik času Lima přišel. I když těch deset, patnáct sekund neovlivní pořadí, měly by tabulky výkonu sportovců alespoň odrážet jejich skutečný výkon.