Ukrajina: Válka, která ukončí všechny války v Evropě

Páteční cesta německého kancléře Olafa Scholze do Bílého domu ve Washingtonu zůstává záhadou. Scholz přistál ve Washingtonu, odjel do Bílého domu a byl přijat prezidentem Bidenem v Oválné pracovně k více než hodinovému rozhovoru. Nebyli přítomni žádní asistenti. Pak odletěl zpět do Berlína.

Agentura Associated Press tajemně uvedla, že „Bílý dům nechtěl říci, zda bylo dosaženo nějakých dohod nebo zda byly učiněny nějaké plány“. Scholz při odjezdu z Berlína trval na tom, že on a Biden „chtějí spolu mluvit přímo“. Scholz se zmínil o „globální situaci, kdy se věci staly velmi obtížnými“. Řekl: „Je důležité, že tak blízcí přátelé mohou o všech těchto otázkách mluvit společně a nepřetržitě.“

V oficiálním záznamu ze schůzky se uvádí, že oba lídři jednali o válce na Ukrajině a „vyměnili si názory na další globální otázky“.

V poznámkách před setkáním Biden Scholze nadšeně přivítal a ocenil jeho „silné a stabilní vedení“. Scholz krátce odpověděl, že „tento rok je velmi, velmi důležitý kvůli velmi nebezpečnému ohrožení míru, které přichází z ruské invaze na Ukrajinu“. Optikou čtení Bílého domu oba vedoucí představitelé „zopakovali svůj závazek uvalit na Rusko náklady za jeho agresi tak dlouho, jak to bude nutné“.

Scholzova cesta do Oválné pracovny přišla v rozhodujícím okamžiku ukrajinského konfliktu. Rusko převzalo iniciativu v kampani v Donbasu a jeho jarní ofenziva může začít v příštích týdnech. Ukrajinská armáda dostala těžkou ránu a přežití země je téměř zcela závislé na západních finančních dávkách a vojenské pomoci.

Nejdůležitější je, že západní podporovatelé Kyjeva si již nejsou jisti jeho schopností získat zpět celé území pod ruskou kontrolou – zhruba pětinu někdejší Ukrajiny. Za veškerou rétorikou se v západním povědomí prosazuje také zakořeněné přesvědčení, že zátěž válečného úsilí nebude dlouho udržitelná, pokud se konflikt protáhne do neurčité budoucnosti.

Podpora Ukrajiny v západním veřejném mínění slábne. Nový průzkum Centra pro výzkum veřejných záležitostí agentury Associated Press-NORC ukazuje, že zatímco 19 % Američanů důvěřuje Bidenovým schopnostem zvládnout situaci na Ukrajině, 37 % uvádí, že mu důvěřuje jen částečně a 43 % téměř vůbec.

Drtivá většina dospělých, včetně většiny demokratů, si nepřeje, aby Biden v roce 2024 kandidoval na prezidenta. Mnozí také vyjadřují malou důvěru v jeho schopnosti.

Scholzův rozhovor s Bidenem se uskutečnil jen týden po jeho triumfální tajné cestě do Kyjeva u příležitosti prvního výročí války. Ve skutečnosti se Bidenem deklarovaná demonstrace jednoty Západu s Ukrajinou vyčerpává na pozadí napětí v transatlantické alianci a rostoucího pocitu sklíčenosti, že válka nemá konce.

Podstatou věci je, že konflikt na Ukrajině rozbil stávající bezpečnostní architekturu Evropy. Německo, evropská velmoc, je těžce zasaženo. Němečtí voliči jsou stále skeptičtější k přístupu Západu k válce. V Německu se živě diskutuje o zjištěních renomovaného amerického novináře Seymoura Hershe ohledně sabotáže Severního proudu.

Po Scholzově návratu do Berlína označil v sobotu Sevim Dagdelen, předseda strany Levice, který je od roku 2005 poslancem již čtyři volební období, sabotáž plynovodu Nord Stream za teroristický útok a dodal, že německá vláda je povinna se případem zabývat a najít viníka.

Pokud byl Scholz zasvěcen do Bidenova plánu zničit Nord Stream, znamená to, že se jedná o tajnou dohodu. Bylo zničeno významné německé národní strategické aktivum vlastněné ve společném podniku s Ruskem, což vážně poškodilo ekonomiku země a mělo dopad na desítky milionů pracovních míst a ohrozilo mnoho životů.

Německo muselo za plyn zaplatit desetinásobek tržní ceny, aby posílilo své zásoby. Evropa se dostala do pasti vysoké závislosti na dovozu energie z USA. USA jsou hlavním příjemcem evropské energetické krize a její následné „deindustrializace“ a „průmyslového vyčerpání“. Hluboká recese v Německu se zdá být nevyhnutelná. Tato atmosféra předpovídá německé vládě neblahé důsledky, neboť se blíží volby do Spolkového sněmu v roce 2025.

Dva dny po zahájení ruské speciální operace na Ukrajině Scholz ve svém slavném projevu „Zeitenwende“ v Bundestagu slíbil, že Německo, které se dlouho obávalo militarizace, podnikne kroky ke zvýšení výdajů na obranu. Wolfgang Schmidt, Scholzův personální šéf a dlouholetý přítel, však tento týden připustil, že rozpočtová krize pravděpodobně zabrání Berlínu splnit slib o zvýšení výdajů na obranu. „Musíme k tomu být upřímní,“ řekl deníku Wall Street Journal. „Ambice a realita se rozcházejí.“

Situaci dále komplikuje vznikající rozkol v Evropě ohledně způsobu ukončení války. Zatímco staroevropané, včetně Scholze, nyní naléhají na mírové rozhovory, rusofobní východoevropští a pobaltští představitelé volají po porážce Ruska a změně režimu v Moskvě. Podle serveru Politico musel Biden bukurešťské devítce, s níž se po své cestě do Kyjeva sešel ve Varšavě, přednést připomínku, že cílem války není odstranění režimu pod Putinovým vedením.

V Evropě mezitím narůstá frustrace z toho, že se kontinent ocitl ve slepé uličce. Nedostatečná evropská soudržnost dosud poskytovala USA politický prostor k rozdělování a vládnutí. Pokud se však Evropa dnes nachází v podřízeném postavení, musí za to nést i část viny. Dosavadní neschopnost Evropy definovat vlastní klíčové zájmy oslabila její vnitřní soudržnost, zatímco nedostatek vnitřní soudržnosti ji odsoudil k subalterní roli.

Evropská strategická autonomie se tak stala nesmyslnou řečí. Maďarský premiér Viktor Orbán minulý týden prohlásil, že nejdůležitějším poznatkem této války je, že „Evropa odešla z debaty“.

„V rozhodnutích přijímaných v Bruselu rozpoznávám častěji americké zájmy než evropské,“ dodal a poukázal na to, že dnes mají ve válce, která se odehrává v Evropě, „poslední slovo Američané“.

Kdo nasadí kočce zvonek?

Titulek se odvolává na Ezopovou bajku, podle které se skupina myší dohodne, že připevní kočce na krk zvonek, aby v budoucnu varovala před jejím přiblížením, ale nenajdou dobrovolníka, který by tuto práci provedl. Termín se stal idiomem popisujícím skupinu, která by ráda provedla obtížný úkol, ale nikdo jej nechce provést. Zdroj Wikipedie. Poznámka editora

Rishi Sunak se hlásí. V panující složité situaci není nikdo lepší než britský premiér Sunak, kdo by takříkajíc nasadil kočce zvonek. Británie má bezvadné reference jako důvěrný přítel ukrajinského prezidenta Vladimira Zelenského a Sunak zdědil odkaz, který po sobě zanechali jeho zdiskreditovaní předchůdci Boris Johnson a Lis Trussová.

Důležitější je, že tento erudovaný a mladistvý premiér je plný elánu. Sunak nikdy nebyl horlivým zastáncem brexitu – a není ani bezhlavým rusofobem. Svůj kompas nastavil tak, že naviguje Británii směrem ke klidnějším vodám, což vyžaduje usmíření s EU, které napomáhá hospodářskému oživení Spojeného království, a doufá, že povede konzervativce do parlamentních voleb v příštím roce se solidním výsledkem ve funkci. Přešlapování na Ukrajině nemůže riskovat. Tečka.

Proto Sunak minulý měsíc přišel s lákavou myšlenkou zařadit Ukrajinu na program červnového summitu NATO v Madridu a nabídnout Zelenskému k projednání balíček pobídek, které by Kyjevu umožnily mnohem širší přístup k moderní vojenské technice a přesvědčily ukrajinského vůdce, aby realisticky pokračoval v mírových rozhovorech s Moskvou, vzhledem k prohlubujícím se soukromým pochybnostem politiků v Londýně, Paříži a Berlíně o trajektorii války a niternému přesvědčení, že Západ může pomáhat udržovat válečné úsilí jen tak dlouho.

Francouzský prezident Emmanuel Macron a kancléř Scholz jsou na stejné vlně jako Sunak. Bidenova administrativa je v obraze, ale Zelenskyj může mít vlastní agendu a bezpečnostní pakt NATO může být nutný, kromě toho, že přivede na palubu ohnivé „nové Evropany“ z východní Evropy a Pobaltí.

Dobré je, že Velká Británie, Francie a Německo v tom jedou společně. Přesto je před námi dlouhá a klikatá cesta. Pro Putina bude rozhodující, že žádné členství Ukrajiny v NATO nebude a že je třeba dbát na realitu v terénu. V zásadě by však mírové rozhovory ospravedlnily smysl existence ruské speciální vojenské operace, jejímž cílem bylo donutit Západ k jednání ohledně rozšiřování NATO.

Agentura AP uvedla, že po skončení schůzky mezi čtyřma očima v Oválné pracovně přešli Biden a Scholz přes halu do Rooseveltova pokoje, kde se američtí a němečtí představitelé setkávali. Biden zřejmě žertoval, že oba lídři vyřešili všechny světové problémy sami. To působí pozitivně.