Seymour Hersh odpovídá svým kritikům

Utajení průlomové investigativní zprávy Seymoura Hershe z 8. února, kterou sám publikoval, že zničení plynovodu Nord Stream nařídil sám Joe Biden, ze strany amerických a spřátelených „zpravodajských“ médií nespočívalo jen v tom, že téměř všechna „zpravodajská“ média na Západě o ní prakticky vůbec neinformovala – neinformovala o tom, že Hersh nějakou takovou zprávu vydal – ale také v tom, že těch několik málo médií (konkrétně čtyři), která se o ní velmi stručně a zběžně zmínila, ji očernilo.

Jedno ze čtyř médií si dokonce dovolilo Hershe – nejslavnějšího a nejznámějšího investigativního novináře na světě – popsat pod titulkem „Tvrzení zdiskreditovaného novináře, že USA tajně vyhodily do povětří plynovod Nord Stream, se ukazuje jako dárek Putinovi“, kterýžto titulek neměl nic společného s pravdivostí jeho zprávy, ale byl pouze pomluvou Hershe, stejně jako se Joseph R. McCarthy nechvalně proslavil proti americkým pokrokářům v padesátých letech jako „komunistům“ – jako by investigativní reportér měl brát v úvahu politiku ještě před tím, než začne uvažovat o pravdě (pokud o pravdě vůbec uvažuje). Tato otevřená pomluva Hershe se odvolávala na řadu americko-britsko-nizozemskou-vládou podporovaných a financovaných zdrojů (např. BellingCat Eliota Higginse), aby ho obvinila, že „v posledních desetiletích byl [Hersh] kritizován těmi, kteří ho označují [“to“ se týká jeho článků, které byly publikovány poté, co ho neokonzervativní časopis New Yorker fakticky vyhodil] za špatně zdrojovaný, konspirační a příliš spoléhající na anonymní zdroje“. Redaktorem New Yorkeru, který ho jako reportéra kontroverzních témat prakticky vyhodil – po čemž už Hersh nemohl být znovu zaměstnán jako investigativní reportér o vrcholných mezinárodních záležitostech -, byl David Remnick, protipalestinský, protiruský, protisyrský, proamerický (tj, neokonzervativní) liberální šéfredaktor tohoto časopisu, který například 26. ledna 2003 napsal ve svém časopise pod titulkem „MAKING A CASE“ (VYTVOŘENÍ PŘÍPADU - čeština má na to trefné rčení z hovna bič) k invazi do Iráku (uvedl, že cílem jeho článku bylo „prohloubit a prohloubit jeho [prezidenta George W. Bushe] argumenty pro použití síly v Iráku.“) a necitoval v něm žádná fakta, ale pouze názory dalších neokonzervativců z Demokratické strany, například Kennetha Pollacka z Brookingsova institutu Demokratické strany (a nyní z American Enterprise Institute Republikánské strany), aby podpořil invazi do Iráku – to vše na základě již tehdy jasných lží, prokazatelně nepravdivých tvrzení o faktech, jejichž nepravdivost tisk před veřejností systematicky skrýval -, ale Remnick předního světového investigativního novináře prakticky vytlačil. (Následně, 3. března 2009, na akci „Seymour M. Hersh v rozhovoru s Davidem Remnickem – The New Yorker Festival“, Remnick představil Hershe slovy: „Sy Hersh je jednoduše řečeno NEJVĚTŠÍ investigativní novinář své éry.“) V roce 2001 ho Remnick označil za „talent nejvyšší úrovně“. Ani Remnick nikdy neřekl nic jiného. Lidé, kteří říkají opak, se této úrovni ani nepřibližují a Hersh má na jejich námitky vždy věrohodnou (i když ne vždy zcela přesvědčivou) odpověď. Otázka ohledně Hershova článku o bombardování Severního proudu nespočívá v tom, zda obsahuje všechny pravdy, ale zda je zcela pravdivý – a břemenem každého, kdo by v něm něco tvrdil jako nepravdivé, by bylo prokázat, že dané tvrzení v něm je nepravdivé, což dosud nikdo neudělal. A přesto: článek je zakázán ke zveřejnění nebo přetištění všemi mainstreamovými zpravodajskými médii na Západě.

Hersh se tedy nyní brání. 15. února vyšel v časopise Jacobin titulek „Hersh: „USA zničily plynovod Nord Stream." Hersh také na svém blogu zveřejnil svou obhajobu coby investigativního novináře „The Crap on the Wall“ (Kecy na zdi).

Seymour Hersh odpovídá

Z rozhovoru přinášíme úryvky:

SEYMOUR HERSH

To, co jsem udělal, je prostě vysvětlení zřejmých věcí. Byl to prostě příběh, který si říkal o to, aby byl vyprávěn. Koncem září roku 2022 mělo vybuchnout osm bomb; šest jich vybuchlo pod hladinou poblíž ostrova Bornholm v Baltském moři, v oblasti, kde je poměrně mělko. Zničily tři ze čtyř hlavních plynovodů Nord Stream 1 a 2.

Nord Stream 1 dodává plynné palivo [do Německa] již mnoho let za velmi nízké ceny. A pak byly oba plynovody vyhozeny do povětří a vyvstala otázka proč a kdo to udělal. Dne 7. února 2022, v době příprav na válku na Ukrajině, prezident Spojených států Joe Biden na tiskové konferenci v Bílém domě s německým kancléřem Olafem Scholzem řekl, že Nord Stream můžeme zastavit.

FABIAN SCHEIDLER

Přesná formulace Joe Bidena zněla: „Pokud Rusko napadne, Nord Stream 2 už nebude, ukončíme ho.“ A když se jeden z reportérů zeptal, jak přesně to hodlá udělat, vzhledem k tomu, že projekt je pod kontrolou Německa, Biden pouze řekl: „Slibuji, že to budeme schopni udělat“.

SEYMOUR HERSH

Jeho náměstkyně ministra zahraničí Victoria Nulandová, která se v roce 2014 významně angažovala v tzv. majdanské revoluci, použila před několika týdny podobná slova.

FABIAN SCHEIDLER

Říkáte, že rozhodnutí o vyřazení ropovodu přijal ještě dříve prezident Biden. Vyprávíte příběh od začátku, chronologicky od prosince 2021, kdy poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan svolal podle vašeho článku schůzku nově vytvořené pracovní skupiny z náčelníků štábů, CIA, ministerstva zahraničí a ministerstva financí. Píšete, že „Sullivan měl v úmyslu, aby skupina vypracovala plán na zničení obou plynovodů Nord Stream“.

SEYMOUR HERSH

Tato skupina byla původně svolána v prosinci, aby problém prostudovala. Přizvali CIA a tak dále; scházeli se ve velmi tajné kanceláři. Hned vedle Bílého domu je kancelářská budova, které se říká Executive Office Building. Je propojena podzemním tunelem. A na jejím vrcholu je místo, kde se schází tajná skupina, externí skupina poradců, která se jmenuje Prezidentův poradní sbor pro zpravodajské služby. Hlásil jsem to jen proto, aby lidé v Bílém domě věděli, že něco vím.

Schůzka byla svolána, aby se zabývala problémem: Co budeme dělat, když Rusko bude válčit? To je tři měsíce před válkou, před Vánocemi roku 2022. Byla to skupina na vysoké úrovni; pravděpodobně měla jiný název, já jsem ji jen nazval „meziagenturní skupina“ – neznám formální název, pokud nějaký byl. Byla to CIA a Národní bezpečnostní agentura, která monitoruje a odposlouchává komunikaci; ministerstvo zahraničí a ministerstvo financí, které dodává peníze; a pravděpodobně několik dalších skupin, které se na tom podílely. Zastoupení měl i sbor náčelníků štábů. ...

FABIAN SCHEIDLER

Jakou roli v operaci hrálo Norsko?

SEYMOUR HERSH

Norsko je velký námořnický národ a má podzemní energii. Také velmi touží zvýšit množství zemního plynu, které může prodávat do západní Evropy a Německa. A to se jim podařilo, zvýšili svůj vývoz. Proč se tedy z ekonomických důvodů nespojit se Spojenými státy? Mají také zbytkovou nechuť k Rusku. ...

Pro splnění této mise museli Norové najít to správné místo. Potápěči, kteří byli cvičeni v Panama City, se mohli ponořit do tří set metrů pod hladinu bez těžké potápěčské nádrže, pouze se směsí kyslíku a dusíku a hélia.

Norové nám našli místo u ostrova Bornholm v Baltském moři, které bylo hluboké jen 260 stop, takže tam mohli operovat. Museli by se pomalu vracet. Byla tam dekompresní komora a my jsme použili norského lovce ponorek. Na čtyři potrubí byli použiti pouze dva potápěči.

Jedním z problémů bylo, jak se vypořádat s lidmi, kteří monitorují Baltské moře. To je velmi důkladně monitorováno a je tam spousta otevřeně dostupných informací, takže jsme se o to starali; na to byli tři nebo čtyři různí lidé. A to, co jsme pak udělali, je opravdu jednoduché. Každé léto po dobu jednadvaceti let naše šestá flotila, která má pod kontrolou Středozemní moře a také Baltské moře, pořádá cvičení pro námořnictvo NATO v Baltském moři (BALTOPS). A my tam přivezeme letadlovou loď nebo velké lodě. Byla to velmi otevřená záležitost. Rusové o tom určitě věděli. Dělali jsme tomu reklamu. A v tomto případě měla operace NATO v Baltském moři poprvé v historii nový program. Chystalo se cvičení ve shazování min a vyhledávání min na deset nebo dvanáct dní.

Několik národů vyslalo těžební týmy a jedna skupina vypustila důl a jiná těžební skupina z jejich země ho šla lovit a vyhodit do povětří. Takže jste měli období, kdy se tam věci vyhazovaly do povětří, a v té době mohli Norové obnovit hlubinné potápěče. Dvě potrubí vedou asi kilometr od sebe; jsou trochu pod hlínou, ale není těžké se k nim dostat, a oni to měli nacvičené. Umístění bomb netrvalo déle než několik hodin. ...

Udělali to asi deset dní po červnu, na konci cvičení, ale na poslední chvíli Bílý dům znervózněl. Prezident řekl, že se to bojí udělat. Změnil názor a dal jim rozkaz, že chce mít právo kdykoli bombardovat, kdykoli odpalovat bomby na dálku od nás. Dá se to udělat obyčejným sonarem, vlastně konstrukcí Raytheonu. Přeletíte a shodíte válec dolů. Ten vysílá nízkofrekvenční signál – můžete ho popsat jako zvukový tón flétny, můžete vytvořit různé frekvence. Ale obávali se, že jedna z bomb, pokud by zůstala ve vodě příliš dlouho, nebude fungovat, a dvě nefungovaly – dostaly se jen tři ze čtyř potrubí. Takže uvnitř skupiny nastala panika, abychom našli správné prostředky, a vlastně jsme se museli obrátit na jiné zpravodajské agentury, o kterých jsem nepsal. ...

Joe Biden se rozhodl, že je nevyhodí do povětří. Bylo to na začátku června, pět měsíců po válce, ale pak, v září, se rozhodl to udělat.

Něco vám řeknu. Operační lidé, lidé, kteří pro Spojené státy dělají kinetické věci, dělají to, co prezident řekne, a zpočátku si mysleli, že je to užitečná zbraň, kterou by mohl použít při vyjednávání.

Ale v určitém okamžiku, jakmile tam vstoupili Rusové, a pak, když byla operace dokončena, to začalo být pro lidi, kteří to udělali, stále odpornější. Jsou to dobře vyškolení lidé, jsou v nejvyšších patrech tajných zpravodajských služeb. Oni se na ten projekt vykašlali. Mysleli si, že je to šílená věc. A během týdne nebo tří či čtyř dnů po bombardování, poté co udělali, co jim bylo nařízeno, se objevila spousta hněvu a nepřátelství. To se samozřejmě odráží v tom, že se o tom tolik dozvídám.

A řeknu vám ještě něco. Lidé v Americe a Evropě, kteří staví ropovody, vědí, co se stalo. Říkám vám něco důležitého. Lidé, kteří vlastní společnosti stavějící ropovody, ten příběh znají. Nedozvěděl jsem se ten příběh od nich, ale rychle jsem se dozvěděl, že ho znají.

Myslím, že se pro to tehdy rozhodli proto, že válka se pro Západ nevyvíjela dobře a oni se báli blížící se zimy. Na Nord Stream 2 byly Německem uvaleny sankce a Spojené státy se bály, že Německo sankce zruší kvůli špatné zimě. ...

Myslím, že to nedomysleli. Vím, že to zní divně. Nemyslím si, že Blinken a někteří další členové administrativy jsou hlubokomyslní. V americké ekonomice určitě existují lidé, kterým se líbí myšlenka, že budeme konkurenceschopnější. Prodáváme LNG, zkapalněný plyn, s mimořádně velkými zisky; vyděláváme na tom spoustu peněz. Určitě se našli lidé, kteří si říkali, panečku, tohle bude pro americkou ekonomiku dlouhodobá vzpruha. ...

FABIAN SCHEIDLER

Jak by podle vás mohla tato válka skončit?

SEYMOUR HERSH

Nezáleží na tom, co si myslím. Vím jen, že tahle válka v žádném případě nedopadne podle našich představ, a nevím, co budeme dělat, až se dostaneme dál. Děsí mě, kdyby byl prezident ochoten to udělat.

A lidé, kteří tuto misi prováděli, věřili, že si prezident uvědomuje, co dělá německému lidu, že ho trestá za válku, která se nevyvíjí dobře. A z dlouhodobého hlediska to bude velmi škodlivé nejen pro jeho pověst prezidenta, ale i politicky. Pro Ameriku to bude stigma. ...

FABIAN SCHEIDLER

O vašem příběhu informovala západní média s jistou zdrženlivostí a kritikou. Některá napadala vaši pověst nebo tvrdila, že máte pouze jeden anonymní zdroj, a ten není spolehlivý.

SEYMOUR HERSH

Jak bych mohl mluvit o zdroji? Napsal jsem mnoho příběhů založených na nejmenovaných zdrojích. Kdybych někoho jmenoval, vyhodili by ho, nebo v horším případě zavřeli. Zákon je tak přísný. Nikdy jsem nikoho neodhalil, a samozřejmě když píšu, tak říkám, jako jsem to udělal v tomto článku, že jde o zdroj, tečka. A v průběhu let byly příběhy, které jsem napsal, vždy přijaty. Pro tento příběh jsem použil stejný kalibr kvalifikovaných ověřovatelů faktů, kteří se mnou pracovali v časopise New Yorker. Samozřejmě existuje mnoho způsobů, jak ověřit nejasné informace, které mi byly sděleny.

A víte, osobní útok na mě se nedostane k věci. Jde o to, že Biden se rozhodl, že Německu bude tuto zimu zima. Prezident Spojených států by raději viděl Německo studené [kvůli nedostatku energie], než aby Německo případně nepodpořil ve válce na Ukrajině, a to podle mě bude pro tento Bílý dům zničující. Pro mě, a myslím, že i pro lidi na misi, to bylo otřesné. ...

Mohu vám říci, že lidé, kteří se na operaci podíleli, viděli, že se prezident rozhodl udržet Německo v chladu kvůli svým krátkodobým politickým cílům, a to je vyděsilo. Mluvím o Američanech, kteří jsou intenzivně loajální ke Spojeným státům. V CIA se chápe, že, jak jsem uvedl ve svém článku, pracují pro korunu, nepracují pro ústavu.

Jedinou předností CIA je, že prezident, který nemůže prosadit svůj program v Kongresu a nikdo ho neposlouchá, se může projít s ředitelem CIA na zahradě Růžové zahrady Bílého domu a osm tisíc kilometrů daleko se může někomu něco stát. To byl vždycky prodejní argument CIA, s nímž mám problémy. Ale i tato komunita je zděšena. ...

Zde je z Hershova článku z 15. února na jeho blogové stránce, který je placený, a toto je pouze úvod článku, který placený není:

„Kecy na zdi“

15. února 2023

Toto je krátké bojové hlášení z bojiště u nás i v zahraničí v návaznosti na zveřejnění mého článku o rozhodnutí Joea Bidena vyhodit do povětří plynovody Nord Stream, který vyšel minulou středu.

Nejprve vám děkuji za váš zájem o to, o co v příběhu o ropovodu šlo: o velmi nebezpečné prezidentské rozhodnutí. Jste pozorní čtenáři.

Jsem starý mazák ve vypouštění bombastických zpráv, které jsou založeny na odhaleních zdrojů, které nechci a nemohu jmenovat. Reakce mainstreamových médií má svůj vzorec. Ten se datuje k mému průlomovému příběhu: odhalení masakru v My Lai. Tento příběh byl v roce 1969 v pěti dílech během pěti týdnů zveřejněn undergroundovou mediální skupinou Dispatch News. Snažil jsem se přimět dva nejdůležitější americké časopisy, Life a Look, aby příběh zveřejnily, ale bez úspěchu. Redaktoři obou publikací mě předtím vyzvali, abych pro ně psal na volné noze, ale s příběhem o masakru spáchaném americkými vojáky nechtěli mít nic společného.

Bylo to pro mě děsivé období, pokud jde o mou víru v povolání, které jsem si zvolil. Bylo mi dovoleno přečíst si a ručně opsat velkou část původního obvinění armády, které obviňovalo smutného podporučíka Williama L. Calleyho Jr. z úkladné vraždy 109 „orientálních“ lidí. Také jsem vypátral Calleyho, jediného podezřelého armády, a vyslechl ho na základně v Georgii – byl zastrčený – a získal jsem jeho tvrzení, že pouze dělal to, co mu bylo nařízeno. Vzhledem k tomu všemu jsem byl více než vyděšený z toho, že se vedoucí redaktoři významných časopisů nechopili příběhu, který by vzbudil mezinárodní pozornost, zvláště když tito redaktoři prohlašovali, že válku odsuzují a chtějí, aby skončila. ...

15. února také velmi dobrý investigativní novinář Alan MacLeod napsal na internetu: „MÉDIA IGNORUJÍ ZPRÁVU SEYMOURA HERŠE O ZNIČENÍ NORD STREAM II“ a pokračoval:

Je to již týden, co Seymour Hersh zveřejnil podrobnou zprávu, v níž tvrdí, že Bidenova administrativa úmyslně vyhodila do povětří plynovod Nord Stream II bez souhlasu nebo dokonce bez vědomí Německa, což je operace, která se začala plánovat dlouho před ruskou invazí na Ukrajinu.

Hersh – novinář, který zveřejnil informace o masakru v My Lai, špionážním programu CIA a skandálu kolem mučení v Abú Ghrajbu – na základě rozhovorů se zasvěcenými osobami z oblasti národní bezpečnosti tvrdí, že v červnu se potápěči amerického námořnictva vydali do Baltského moře a k potrubí připevnili nálože C4. V září nařídil jeho zničení sám prezident Biden. Podle Hershe si všichni uvědomovali, co je v sázce a jak závažné je to, co dělají, a uznávali, že pokud budou dopadeni, bude to považováno za flagrantní „válečný akt“ proti jejich spojencům.

Přesto korporátní média v drtivé většině ignorovala bombu, kterou reportér oceněný Pulitzerovou cenou přinesl. Studie MintPress News analyzovala dvacet nejvlivnějších publikací ve Spojených státech podle analytické společnosti Similar Web a zjistila mezi nimi pouze čtyři zmínky o této zprávě.

Veškerá pozornost korporátních médií věnovaná tomuto příběhu spočívala v:

Mini zpráva o 166 slovech v Bloombergu;

Jeden pětiminutový segment v pořadu „Tucker Carlson Tonight“ (Fox News);

Jeden přehled o 600 slovech v deníku New York Post;

Útočný článek Business Insideru, jehož titulek označuje Hershe za „zdiskreditovaného novináře“, který dal „dárek Putinovi“. [Ten titulek zní „Tvrzení zdiskreditovaného novináře, že USA tajně vyhodily do povětří plynovod Nord Stream, se ukazuje jako dárek Putinovi“].

Dvacet zkoumaných mediálních domů je seřazeno abecedně:

ABC News; Bloomberg News; Business Insider; BuzzFeed; CBS News; CNBC; CNN; Forbes; Fox News; The Huffington Post; MSNBC; NBC News; The New York Post; The New York Times; NPR; People Magazine; Politico; USA Today, The Wall Street Journal a The Washington Post.

Na internetových stránkách jednotlivých médií byly vyhledány výrazy „Seymour Hersh“ a „Nord Stream“, které byly následně porovnány s přesným vyhledáváním na Googlu a výsledky ze zpravodajské databáze Dow Jones Factiva.

Tento nezájem nelze vysvětlit tím, že zpráva je irelevantní. Pokud Bidenova administrativa skutečně úzce spolupracovala s norskou vládou na odpálení plynovodu Nord Stream II, čímž způsobila okamžité škody za miliardy dolarů a uvrhla celý světový region do mrazivé zimy bez dostatku energie, řadí se to k nejhorším teroristickým útokům v dějinách; k flagrantnímu aktu agrese proti údajnému spojenci.

Pokud tedy Biden tento útok skutečně nařídil, stěží si lze představit závažnější zprávu. Podle Hershe totiž všichni zúčastnění – od Bidena, náměstkyně ministra zahraničí pro politické záležitosti Victorie Nulandové, ministra zahraničí Anthonyho Blinkena až po poradce pro národní bezpečnost Jakea Sullivana – chápali, že to, co dělají, je „válečný akt“.

Amerika je nyní ve válce nejen proti Rusku, nejen proti Číně, nejen proti Íránu, nejen proti Venezuele, nejen proti Severní Koreji, nejen proti Sýrii, nejen proti Kubě, ale také proti Evropě. Amerika je teroristická mezinárodně diktátorská mocnost, která ohrožuje mír všude a zejména proti dalším dvěma velkým jaderným mocnostem (Rusku a Číně) – a tím ohrožuje celý svět třetí světovou válkou. A „zpravodajská“ média spojená s USA jsou jejími zásadními spoluviníky, protože tuto skutečnost tají. A to je význam jejich zpravodajské represe proti Hershovu článku o bombardování Severního proudu. Děje se tak proto, aby se před Evropany skrylo, že jejich nepřítelem není Rusko, ale Amerika (a to včetně všech evropských vůdců, kteří vytrubují opak).