Blogujete? Ne? Chyba!

Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)

URL adresa článku:
https://zvedavec.news/naokraj/2003/10/949-blogujete-ne-chyba.htm

Vladimír Stwora

Čeština má nové sloveso: blogovat (časuje se podle 3. třídy, vzor kryje, kupuje).

Pochopitelně žertuji. V žádném slovníku spisovné češtiny sloveso blogovat nenaleznete. A přeci je to populární a sympatický trend internetové doby.

Blogovat znamená psát něco jako osobní deník a uveřejňovat jej na internetu. Blogéři nemusí znát zásady kódování internetových stránek. O správné formátování se většinou postará [blog]software běžící na blogových stránkách.

Některé blogy se vyjadřují spíše k obecným tématům, jiné tíhnou k intimní zpovědi.

Díky blogování se tak mohou uplatnit lidé, kteří mají talent psát, ale živí se jinak. Nebýt blogů, nikdy bychom se o nich nedověděli.

V českých končinách se blogování ujalo rychle a já bych rád upozornil na stránky www.pooh.cz, na kterých se sešla skupinka (podle mého mínění) kvalitních blogerů. Dva z nich už ve Zvědavci máme: Arsinoe s její povídkou Extáze a Albyho s Dopisem pro Aňu. Je pro mne poctou, že mi oba blogeři dovolili přetáhnout sem kousíček jejich myšlenek.

Jejich osobní deníčky jsou - jak to říct, aby si moc o sobě nemysleli? - tak napsané, že u nich brečí i chlapi.

Nedávno se pan Čulík v Britských listech pozastavoval nad nízkou literární úrovní současných českých autorů. Oficiálních. Co na to říct? Pan Čulík by možná měl občas číst i méně zavedená média. Třeba právě zmíněnou stránku pooh.cz.

Podle mého názoru nepíší (někteří) naší lidé špatně. Ano, není to hlavní proud. Ti, kteří tvoří, nejsou honorováni. A možná je to tak dobře, protože to jde zevnitř. Přirozeně a bez nároků na odměnu. Jde to ven, protože to chce ven. Dokonce si troufnu optimisticky napsat, že navzdory strašlivému celkovému úpadku vkusu a etiky v hlavních sdělovacích prostředcích, to není se současnými obyčejnými mladými lidmi doma ještě tak špatné. Ještě pořád u nich existuje lidskost a cit. Přesvědčil jsem se o tom díky Arsinoe a Albymu. I kdyby to byli jen ti dva (jakože nejsou, znám více kvalitních českých blogerů), jejich existence mi vrací důvěru v lidi.

Je to, myslím, ověřená historická zkušenost: Kdykoliv se k moci dostanou zločinci mimořádného formátu a jejich vlády obracejí význam slov (takže z těch dobrých vznikají opaky) a povyšují zločinnost, aroganci a lživost na standard a noviny a umění se promění ve stoku, jsou to nakonec obyčejní lidé dole, kteří si udrží jiskřičku slušnosti a krásy. (Problémem je, že se ještě nikdy v dějinách nesešlo dohromady takové množství mocných grázlů, jako teď, neobsadilo - jako pátá kolona - všechny mocenské posty ve většině zemí světa, a nedisponovalo technologii k zotročení všech lidí planety bez ohledu na zemi a prostředky k úplné anihilaci naší malé zemičky, ale to bychom se dostali na jiné téma.)

Čapek nerad chválil, když se mu něco líbilo, zahučel jen "ten umí". Přidržme se čapkovského způsobu chvály a dál to nerozpitvávejme.

Článek byl publikován 2.10.2003


© 2024-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.