Stát má lidem pomáhat, stát nesmí občany řídit a ničit jim životy

Člověk není ovce, člověk není otrok. Každý občan má práva daná dlouhodobým vývojem společnosti. Lidská práva jsou součástí života člověka od jeho narození až po smrt. Lidská práva mohou být omezena pouze v nezbytném rozsahu a po nezbytně nutnou dobu. Stát má několik povinností vůči občanům a jednou z nich je zajistit pro občany bezpečí jejich života.

Právní stát české republiky se řídí schválenými právními předpisy. Mezi nejvyšší právní předpisy patří Ústava České republiky a Listina základních práv a svobod. Dále následují zákony a prováděcí vyhlášky k zákonům. Všechny zákony musí být v souladu s Ústavou a Listinou. Všechny vyhlášky musí být v souladu se zákony. Tedy, právní stát je jako pyramida, kdy na vrcholu pyramidy je Ústava s Listinou, poté zákony a pod nimi vyhlášky.

V Ústavě jsou 3 základní statě a to:

• Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.
• Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.
• Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

Máte občané pocit, že vláda činí ve prospěch občanů? Máme levné energie? Máme levný plyn? Máme bezplatné zdravotnictví, školství a všechno ostatní co potřebujeme k životu? Máme dostupné bydlení? Nebo jsou z České republiky vyváděné zisky do zahraničí? Za naše daně jsou postavené elektrárny a náš občan drahými energiemi platí německé důchodce.

V Listině základních práv a svobod je uvedeno:

• Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.
• Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.
• Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.
• Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.
• Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.
• Cenzura je nepřípustná.
• Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.
• Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.

Z Ústavy i Listiny tedy vyplývá, že stát a úřady mohou činit pouze to co jim zákony umožnují a občané mohou činit vše co jim zákony nezakazují. Máte pocit, že naše zákony umožňují dotovat cizí stát a poskytovat mu velkou finanční podporu, která není ničím zajištěna a k tomu na úkor našich vlastních občanů? Voliči pětikoalice nedali vládě mandát k tomu, aby vyváděla finanční a technické státní prostředky na Ukrajinu. Vláda slibovala, že bude šetřit a nyní vidíme, jak šetří. Čím dál více zadlužuje naši zemi. Málokdo si uvědomuje, že další a další zadlužení vede pouze k „řecké“ cestě poskytování dalších půjček, a to znamená snížení podpory rodin s dětmi, snížení důchodů, snížení podpory nezaměstnaným, zpoplatnění zdravotnictví, výrazné zvýšení daní, mimo jiné i daní z nemovitosti třeba na 1 a víc % z tržní ceny nemovitosti. Dovedete si představit, že najednou neplatíte daň ve výši několika tisíc korun, ale spíše několika desítek tisíc korun?

Pro popírání jiných informací a názorů vláda zřídila na Ministerstvu vnitra specializovaný tým pojmenovaný „Krizový informační tým Ministerstva vnitra“ (KRIT). Tento KRIT připravil podklady, jakým způsobem mají média reagovat na všechny negativní zprávy tak, aby údajně „uklidnili“ veřejnost. Téměř ve všech případech jsou zmiňovány pouze 2 věci. Za všechno může Rusko a Putin a vláda dělá všechno pro to, aby se s krizí vypořádala. Vláda pracuje na tom, že vytvoří zákon zakazující veřejně zjišťovat, prezentovat a šířit informace a tím popřít ústavní práva občanů. Vládě se nehodí, aby si lidé mohli jednodušším způsobem dohledávat informace z různých zdrojů. Všechno, co se nehodí hlavnímu proudu prezentovanému velkými mediálními hlásnými troubami podporovanými vládou, neziskovkami, cizími mocnostmi a také Evropskou unií, je nutno popřít, lidi dehonestovat a stíhat. Všechny toto informační zdroje, které pouze přináší jiné informace, jiné názory, jsou označovány jako dezinformace a dezinformační média bez toho, aby vláda uvedla jakoukoliv dezinformaci, kterou tyto média údajně prezentují a tzv. dezinformaci vyvrátila.

Co je to dezinformace? Dezinformace je součást propagandy a je definována jako nepravdivá informace, která je záměrně šířena za účelem oklamání lidí. Obecně tedy jakákoliv zkreslená, falešná informace, používaná s cílem ovlivnit jednotlivce i určitou skupinu lidí určitým žádoucím způsobem. Aby informace mohla být označena jako dezinformace je nutné, aby tato informace splňovala, že se jedná o pozměněnou informaci s cílem ovlivnit jiné osoby nebo skupiny osob. Musí se tedy jednat o informaci, kterou někdo úmyslně pozmění nebo zmanipuluje tak aby touto informací ovlivnil jiné osoby. NELZE ZA DEZINFORMACI OZNAČIT INFORMACI, KTEROU NĚKDO JINÝ VYJADŘUJE SVŮJ VLASTNÍ NÁZOR. A názor je specifické osobní hledisko jednotlivce, který danou informaci zpracoval na základě jeho osobních zkušeností, znalostí, myšlenkových pochodů. Čímž se dostáváme zpátky k Listině „Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. Cenzura je nepřípustná“.

Zakázat někomu vyhledávat informace, zakázat hovořit o nich, zakázat psát a sdílet svůj názor veřejně nelze žádným zákonem, protože to by byla již cenzura a cenzura je trestná. Současně se může jednat o diskriminaci, protože mít svůj vlastní světonázor je základním právem každého občana. A pokud nejsou tímto právem omezena práva jiných osob, pak omezení práva na světonázor a jeho šíření je přímou diskriminací. Občané mají právo říkat, psát a poslouchat vše, co není v rozporu s ústavou a zákony. Mají svou hlavu, svůj rozum a dokáží si udělat svůj vlastní úsudek. Žádná vláda tady není od toho, aby lidem říkala pravdu. Vláda má vytvářet podmínky pro život občanů. Veřejnoprávní instituce, jako je Česká televize, Český rozhlas, tedy média placená z koncesionářských poplatků včetně všech jiných televizních médiích, mají poskytovat objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Poskytovat vyvážené zpravodajství znamená poskytovat všechny druhy informací a názorů ze všech stran. Neznamená to poskytovat informace jen ty, které se hodí vládě.

A kde jsi ty občane? Přemýšlej nad tím, koho volíš, kdo řídí tvůj život a životy tvých dětí.

Informační zdroje:

• Ústava České republiky
• Listina základních práv a svobod
• Antidiskriminační zákon
• Dezinformace
• Dezinformace 2
• KRIT=Krizový informační tým Ministerstva vnitra
• Zákon č. 231/2001 Sb., Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů
• Zákon č. 483/1991 Sb., Zákon České národní rady o České televizi