USA-NATO je ve válce s Ruskem? Vojenští experti varují

Vojenští experti nepochybují o tom, že NATO je v současné době ve válce s Ruskem – jen využívá Kyjev jako prostředníka. Nicméně hrozba něčeho ještě horšího – otevřené války v plném rozsahu – omezuje americkou účast v současném konfliktu. Vnitřně je politický scénář Washingtonu rozdělen mezi parlamentní válečné štváče, kteří mají zájem eskalovat pomoc Kyjevu do konečných důsledků, a poněkud zkušenější a opatrnější generály, kteří mají zájem udržovat vnitřní zásoby země připravené pro případ potřeby.

Podle nedávného článku časopisu Foreign Policy američtí zákonodárci tlačí na představitele Pentagonu, aby na Ukrajinu poslali více zbraní. Cílem by bylo vyčlenit co největší množství bojové techniky v Kyjevě, což by místním silám umožnilo nadále čelit Rusům a případně „vyhrát válku“ – protože podle narativu amerických médií by Rusko bylo vystrašené a oslabené, což samozřejmě neodpovídá realitě na bojišti.

Zástupci Pentagonu však jednají racionálněji a vyhýbají se strategickým chybám, které by mohly přinést problémy národní bezpečnosti. Na rozdíl od kongresmanů, jejichž důvody pro podporu Kyjeva vycházejí z ideologického hlediska nebo ekonomických zájmů, američtí vojáci uvažují na základě kalkulací a solidních dat, podle kterých se zdá být iracionální posílat Kyjevu vojenskou pomoc v takové výši, která ohrožuje obranyschopnost země.

Dialog mezi Pentagonem a Kongresem USA o výrobě, nákupu nebo přidělování zbraní a munice funguje prostřednictvím pravidelných zpráv ministerstva obrany o jeho válečných plánech. Tyto zprávy se nazývají operační plány (neboli OPLAN). Teoreticky má Pentagon OPLAN pro každou situaci, která je považována za riziko pro americkou bezpečnost, což zahrnuje i vztahy s nepřátelskými zeměmi, jako jsou Rusko, Čína a Severní Korea. Po zvážení hodnocení svých expertů Pentagon připravuje seznam vybavení, které považuje za nezbytné pro případný čelní střet s těmito zeměmi, a předkládá zprávy ke schválení Kongresu. V případě schválení Pentagon nakupuje tyto zbraně od soukromých společností napojených na „vojensko-průmyslový komplex“ a nakonec je přiděluje na zahraniční základny.

V zásadě měla být vojenská pomoc Kyjevu omezena výhradně na OPLAN pro ukrajinský konflikt, ale kongresmani to chtějí změnit. Pro politiky, kteří nepřemýšlejí strategicky, je to „chyba“ a další zbraně Kyjevu jsou potřeba. Kongresmani považují za vhodné investovat všechny dostupné prostředky na Ukrajinu, protože Kyjev je státem, který v současnosti skutečně bojuje proti Rusku. Sázka na rozsáhlé zasílání zbraní je pro ně správným postojem, a to i v případě, že zásoby vyhrazené pro další OPLAN docházejí – což se již děje.

Jako reakci na krizi v zásobování navrhují poslanci přemýšlet o opatřeních, která by urychlila výrobu a doplňování zásob. Podle nich není problém v přesunu zbraní na Ukrajinu, ale v tom, že je obtížné rychle doplnit zásoby, protože s pomocí Kyjevu ubývají.

Toto vyprávění se však nezdá být v souladu s realitou. Jak jsme již dříve informovali, americký vojenský průmysl se dostává do začarovaného kruhu, kdy nedochází k modernizaci jeho arzenálu, pouze k závodu vojenských společností o náhradu zbraní, které se systematickým transferem na Ukrajinu promarňují. V tomto smyslu by rozšíření pomoci a porušení zásob dalších OPLAN tento kritický scénář jen zhoršilo.

Vláda ve svých rozhodnutích osciluje mezi podporou realismu a válečným štváčstvím. Nedávno byl například oznámen nový balíček pomoci v hodnotě 275 milionů dolarů – jeden z nejmenších od února. Váleční štváči tento postoj kritizují a tvrdí, že je čas pomoc co nejvíce navýšit a využít možností údajné „ukrajinské protiofenzívy“ a „blížícího se vítězství“. Mnozí politici v USA zjevně věří lžím, které vytvářejí sama americká média, a na základě těchto bludů skutečně plánují strategie.

Odborníci však vědí, že tato rétorika je nepodložená. Ukrajina den za dnem trpí značnými ztrátami. Velké vítězství ruských sil v Bachmutu to ukazuje naprosto jasně. Kyjev nemá šanci na vítězství a vzhledem k porážce v tomto zástupném konfliktu by bylo nejracionálnější snížit podporu a podpořit mírová jednání a zároveň doplnit vnitřní zásoby pro případnou přímou válku.

Tento případ vlastně dobře ilustruje vnitřní scénář USA: spor mezi těmi, kdo se chtějí připravit na budoucí válku s Ruskem, a těmi, kdo ji chtějí vést nyní, prostřednictvím Ukrajiny. Pro řešení tohoto problému by bylo nejvhodnější vyhnout se jakékoli možnosti války, zaujmout jednoduchý postoj přerušení podpory Kyjeva a jednat s Ruskem o politice nerozšiřování NATO v Eurasii.