Akta Twitter jsou teď mnohem zajímavější

Jak jsem již psal, minulý týden Matt Taibbi, novinář, kterého si Elon Musk vybral, aby odhalil, co se skutečně dělo v zákulisí Twitteru během prezidentských voleb v roce 2020, zveřejnil první díl „Twitter Files“. Udělal to jako dlouhé twitterové „vlákno“, které ukazovalo různou panickou firemní komunikaci o etice potlačování zajímavých politických informací. Šlo o důležité věci, ale nebyly zrovna výbušné. Všichni jsme věděli, že velké technologické firmy cenzurují informace, aby pomohly Joeovi Bidenovi. Spousta demokratům přátelsky naladěných novinářů proto zprávu rychle zazdila a následně ignorovala. Není tu nic k vidění, přátelé, pojďme jinde.

Ale Musk a Taibbi slibovali víc a včera večer Taibbi vypustil skutečně šokující „doplňující vlákno“, v němž vysvětluje, proč soubory na Twitteru nebyly tak senzační, jak někteří doufali. Zdá se, že bez Muskova vědomí někdo uvnitř organizace prověřoval a cenzuroval soubory, které Taibbi a Bari Weissová (další novinářka, kterou Musk pověřil odhalením manipulací) – směli vidět. A tím někým byl Jim Baker, bývalý hlavní poradce FBI, který má, což je dost neobvyklé, titul zástupce hlavního poradce Twitteru. Pasoval se do role ani ne tak zástupce, jako spíše samotného hlavní poradce. Musk ho včera vyhodil.

Baker je, jak píše Taibbi, „něco jako Zelig kontroverzí FBI z roku 2016... V roce 2018 rezignoval po vyšetřování úniků informací do tisku“.

A jéje. Každý inteligentní komentátor, který to nepovažuje za potenciálně obrovský skandál, je přinejlepším záměrně slepý. Stále jasnější je, že FBI a Twitter pracovaly ruku v ruce, aby potlačily to, co označovaly za „dezinformaci“ – která se ve skutečnosti ukázala být pravdivým příběhem o synovi nynějšího prezidenta. Míra „tajné dohody“ – abychom použili slovo, které jsme v souvislosti s Ruskem a Trumpem v roce 2016 často slýchali – mezi orgány činnými v trestním řízení, stranickými politickými aktéry a velkými technologickými společnostmi začíná být bolestně jasná. Bari Weissová dodá další várku spisů z Twitteru – pochopitelně na Twitteru – a příběh se stává ještě zajímavějším. Stará obhajoba Twitteru spočívala v tom, že jde o soukromou společnost a ve svobodném světě si soukromá společnost může zveřejňovat nebo nezveřejňovat, co chce. Ale co když je tato soukromá společnost manipulována státními subjekty?

Další zajímavý aspekt: jednou z hlavních postav, které se podílely na potlačení – pravdivého, nezapomeňte – příběhu Huntera Bidena, byla Vijaya Gaddeová, bývalá „vedoucí právního oddělení, veřejné politiky a důvěry a bezpečnosti“ Twitteru. Bidenova administrativa ji později pověřila poradní funkcí v Agentuře pro kybernetickou bezpečnost a bezpečnost infrastruktury, která je součástí ministerstva vnitřní bezpečnosti. To se zdá být mírně řečeno podezřelé.

Twitter je globální společnost, a tak se nevyhnutelně nabízí další otázka: omezovala tato webová stránka politicky citlivý obsah také na žádost stranických nebo bezpečnostních agenturních aktérů v jiných zemích? Zapojil se Twitter – abychom použili další žhavý termín z roku 2016 – do „zahraničního vměšování“?

Pokud ano, tak kde? Musk již naznačil, že se bude zabývat obviněními, že „zaměstnanci Twitteru“ upřednostňovali levicové kandidáty v Brazílii. A co Spojené království? Proč byl například zlikvidován potíže vyvolávající twitterový účet Politics for All? To jsou otázky, které stojí za prozkoumání, zejména v době, kdy parlament projednává zákon o bezpečnosti na internetu – který má částečně chránit veřejnost před naším nezdravým zvykem příliš mnoho sdílet.

Poznámka editora

Víte, co je zajímavé? Český mainstream vývoj na Twitteru naprosto ignoruje. Jako by nebyl. Přitom jde o zásadní informace. Twitter také silně cenzuroval hlasy proti covidové hysterii a často umlčoval i naše opozičníky.

A jinak si myslím, že Musk porušuje základní zákon Cosa Nostry a bude zázrak, pokud se mu v blízké době nestane „nehoda“. Třeba mu zaskočí rohlík v krku nebo uklouzne na banánové slupce. Snad má dobrou ochranku...